Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí a pro případ prodlení se zaplacením této částky, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, a to až do zaplacení této částky.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka], úrok ve výši 76,04 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] a úrok ve výši 76,04 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovaný smlouvu podepsal [datum]. Předmětem úvěru byla částka [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy byla prověřována solventnost žalovaného. Pro neplnění povinností ze strany žalovaného žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění žalovaný uhradil pouze [částka]. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty ve výši [částka] dle čl. 6.1 smlouvy, kdy žalobkyni vzniká právo na pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Jedná se o splátky 1 a 2. Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], kdy částka [částka] přísluší žalobkyni za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 15 dnů, nárok se vztahuje ke splátce 1 a 2. Dle bodu 6.5 smlouvy, pokud žalovaný neuhradí novou jistinu po zesplatnění, je povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], z dodatku číslo [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru ze dne [datum] a přílohy 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], jež měly uzavřít žalobkyně a žalovaný, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když smlouvy nejsou podepsány žalovaným, a to ani elektronicky.
4. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyní na účet [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zaslána částka [částka], přičemž tímto účtem disponuje žalovaný.
5. Z platební bilance sestavené žalobkyní k tvrzené smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uhradil žalobkyni částku [částka].
6. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl mít pravidelný čistý měsíční příjem [částka], není uvedeno, jaký druh příjmů to je, zda příjem ze zaměstnání, důchodu či zda pobírá nějaké dávky. Životní minimum bylo uvedeno ve výši [částka], výdaje na nájemné a inkaso [částka], splátky úvěru, zápůjček, leasingu, výživného, hypotéky 0, splátky žalobkyni 0. Žalovaný má být svobodný. Není uvedeno, jakého má mít žalovaný zaměstnavatele, žalovaný má bydlet ve vlastním bydlení a má mít vysokoškolské vzdělání.
7. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu vedeného na jméno žalovaného byla jako odchozí úhrada provedena platba ve výši [částka], kdy je uvedeno, že se jedná o paušální daň za měsíc leden.
8. Z výpisu z nebankovního registru NRKI na jméno žalovaného soud zjistil, že v tomto registru je vedeno 7 žádostí žalovaného pro částku [částka]. Částka po splatnosti je zde uvedena ve výši [částka]. Z výpisu záznamu z registru Solus soud zjistil, že žalovaný zde má uveden příznak Z pro splátkový prodej, spotřebitelský úvěr, jako poznámka je uvedeno písmeno D, přičemž tato poznámka má být překážkou při žádosti o nové úvěry nebo půjčky, příznak Z znamená zpoždění plateb.
9. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, tedy že smlouva byla uzavřena a podepsána elektronicky. K prokázání tvrzení předložila žalobkyně listinu nazvanou Důkaz o odeslání [částka]. Soud především uvádí, že odeslání určité částky z účtu, i kterým případně disponuje žalovaný, nemůže prokázat samo o sobě bez dalšího, že účastníci tvrzené smlouvy o úvěru se dohodli na obsahu smlouvy tak, jak tvrdí a prokazuje žalobkyně, tedy, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu zcela totožného obsahu, jak je předkládáno soudu. Soud se však v rámci hospodárnosti řízení nezabýval nadále procesem uzavírání smlouvy, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah a je také nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tvrdila, že solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala, toto prokazovala listinami s tím, že pátrala v registrech, a to například v registru NRKI (nebankovním registru) a v registru Solus. Z obou těchto výpisů však vyplývá, že žalovaný v době před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru je veden v obou registrech, má vedeny příznaky o zpoždění svých plateb a negativní záznamy a má veden větší počet žádostí o úvěry či zápůjčky. Toto je pak v rozporu s listinou nazvanou hodnocení klienta, kde žalovaný uvádí, že nemá žádné splátky a jediným jeho výdajem jsou částky na bydlení ve výši [částka], jako výdaj je počítána částka [částka] jako životní minimum. Tento údaj však neprokazuje, jaké konkrétní výdaje v dané chvíli daná osoba jako pravidelné výdaje má. Nelze se tak spoléhat při řádném prověřování solventnosti, navíc s ohledem na zápisy z jiných rejstříků, na údaje životního minima. Z tohoto pohledu tak soud činí závěr, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, proto, i kdyby bylo prokázáno uzavření smlouvy, je tato smlouva neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V řízení však zprávou z [právnická osoba]. bylo prokázáno, že žalovanému se dostala do dispozice částka [částka], která byla připsána na jeho účet z účtu žalobkyně dne [datum]. Soud tak zavázal žalovaného k vydání částky [částka], když z částky [částka] bylo odečteno [částka], které žalovaný žalobkyni uhradil. Jelikož se žalovaný jako spotřebitel dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nevzniká žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož splatnost jistiny určil soud, může být žalovaný v prodlení v případě, že svou povinnost uhradit jistinu nesplní v pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení. V rámci nákladů řízení je nutno kapitalizovat také příslušenství, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tedy [datum], a toto připočítat ke všem žalovaným částkám. Celkově tak předmětem řízení ke dni vyhlášení rozhodnutí je částka [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] +[částka]).