Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,5 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce dne [datum]. Žalovanému bylo poskytnuto [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný tak dluží [částka] sestávající z jistiny [částka] a [částka] za souhrnný poplatek, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] vypočtené z 7,75 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do [datum]. Dále se žalobkyně domáhala úhrady částky [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaný uhradil pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka se žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny [částka], souhrnného poplatku [částka]. Kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] jsou vypočteny z jistiny [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,5 % ročně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho mzda činí [částka], další příjmy domácnosti [částka], nájem a inkaso [částka] plus [částka], spoření [částka], telefon [částka], výdaje na domácnost [částka].
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Žalovanému bylo poskytnuto [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem [částka] v pravidelných týdenních splátkách po [částka]. poslední splátka měla činit [částka], počet splátek 59, RPSN bylo stanoveno dle smlouvy na 224,28 %.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek pak bylo zjištěno, že na žalobkyni byly také postoupeny pohledávky za žalovaným.
6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen občan. zák.), když účastníci smlouvy o půjčce a to společnost [právnická osoba] a žalovaný tuto smlouvu uzavřeli, kdy žalovanému byla půjčena částka [částka] a žalovaný se zavázal vrátit celkem [částka] v 59 týdenních splátkách. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 52 téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Kromě částky [částka], která byla žalovanému fakticky půjčena, se zavázal zaplatit žalobci také souhrnný poplatek ve výši [částka] (ve smlouvě je uváděno RPSN ve výši 224,28%). Tento poplatek je cenou půjčky nepřiměřeně vysokou, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli ustanovení § 3 odst. 1 občan. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 občan. zák. jedná o neplatnost absolutní. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdkyně žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, kdy ani on neočekával, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování půjček a úvěrů, půjčku bez toho, aniž by musel platit nějakou odměnu za poskytnutí půjček. Jedná se právě o tyto okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smluv a absolutně neplatné je proto celé ujednání smlouvy o půjčce, ze kterých vzájemná práva a povinnosti stranám ani nevznikla (srovnej rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 občan. zák. V případě smlouvy ze dne [datum] (předána částka [částka]) žalovaný již žalobkyni zaplatil částku [částka], jak vyplývá z žalobních tvrzeních, žalovaný tak dluží [částka]. [adresa] 244 Kč je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Proto žalovaný nadále dluží žalobkyni pouze částku [částka], k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán. Žalobkyně ve smyslu ust. § 1879 o. z. prokázala postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Dne [datum] byla žalovanému doručena výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] (stejného dne byla dána k poštovní přepravě dle podacího lístku). Žalovaný je tak povinen plnit [datum], dnem následujícím se teprve dostává do prodlení (§ 573, § 1959 písm. e) o. z. ). Výše úroku z prodlení, tak jak byla přiznána, je v souladu s stanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se však týká tvrzené smlouvy, jež měli účastníci smlouvy o půjčce uzavřít dne [datum], tak v této části žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Žalobkyně neprokázala, že by tato smlouva vůbec byla uzavřena, když nepředložila uvedenou listinu, svá tvrzení neprokázala ani jinak. Žalobkyně se k soudu nedostavila před ukončením dokazování a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud se pak žalobkyně domáhala částek vyšších, byla žaloba v této části specifikovaná ve výroku II. rozhodnutí zamítnuta.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.