Výrok
I. Řízení se částečně dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. co do částky 4 000 Kč zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 612 Kč, částku 1 882,59 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 209,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 139,55 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 612 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 19,98 % ročně z částky 2 612 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, částku 2 726,40 Kč, částku 3 351,75 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, částku 7 911,02 Kč kapitalizovaný úrok, částku 185 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 11. 9. 2020 do 11. 1. 2021, částku 436,65 Kč kapitalizovaný úrok od 11. 9. 2020 do 11. 1. 2021, částku 75,55 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 12. 1. 2021 do 11. 3. 2021, částku 178,32 Kč kapitalizovaný úrok od 12. 1. 2021 do 11. 3. 2021, částku 63,41 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 12. 3. 2021 do 10. 5. 2021, částku 149,67 Kč kapitalizovaný úrok od 12. 3. 2021 do 10. 3. 2021, částku 52,50 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 11. 5. 2021 do 12. 7. 2021, částku 123,90 Kč kapitalizovaný úrok od 11. 5. 2021 do 12. 7. 2021, úrok ve výši 19 % ročně z částky 2 726,40 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 2 726,40 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 4 494,59 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 209,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 139,55 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 612 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 19,98 % ročně z částky 2 612 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, částku 6 726,4 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 351,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 911,02 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 726,4 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 19 % ročně z částky 6 726,4 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná dne 15. 1. 2014 uzavřely smlouvu o zápůjčce. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované. Žalované bylo poskytnuto 11 000 Kč, tato se zavázala uhradit se zapůjčenou částkou poplatky v celkové výši 9 196 Kč, z této částky žalovaná uhradila 15 701,41 Kč. Dne 15. 5. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 209,11 Kč je vypočten z úroku z prodlení ve výši8,05 % ročně z částky 2 612 Kč od 18. 5. 2016 do 15. 5. 2017. Kapitalizovaný úrok ve výši 1 139,55 Kč je vypočten z úroku 19,98 % ročně z částky 2 612 Kč od 11. 3. 2015 do15. 5. 2017. Dne 9. 9. 2013 [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, žalované bylo poskytnuto 32 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o půjčce řádně prověřovala solventnost žalované. Žalovaná uhradila pouze částku 39 848,59 Kč, i když se s částkou 32 000 Kč zavázala uhradit poplatky ve výši 33 178 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
2. Po podání žaloby vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o 1 000 Kč, když žalovaná částku 1 000 Kč uhradila. Toto částečné zpětvzetí z 18. 2. 2021 se týkalo smlouvy uzavřené ze dne9. 9. 2013. Další částečné zpětvzetí učinila žalobkyně svým podáním ze dne 21. 4. 2021, kdy žalobu vzala částečně zpět o částku 1 000 Kč. Toto částečné zpětvzetí se také týkalo smlouvy uzavřené dne 9. 9. 2013. Podáním ze dne 1. 9. 2021 žalobkyně opětovně omezila žalobu a too částku 2 000 Kč, tato částka byla také započtena na úhradu částek ze smlouvy uzavřené dne 9. 9. 2013.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 9. 2013 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce. Žalované bylo poskytnuto 32 000 Kč, tato se zavázala s půjčenou částkou uhradit úrok 6 633 Kč, poplatek za administrativní činnost 7 505 Kč, částku 19 040 Kč za hotovostní inkaso splátek, celková dlužná částka činila 65 178 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh v týdenních splátkách po 652 Kč měsíčně, jednalo se o 100 splátek, poslední splátka měla činit 630 Kč.
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 1. 2014 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely výše uvedenou smlouvu. Žalované bylo poskytnuto 11 000 Kč, tato se zavázala se zapůjčenou částkou uhradit úrok 1 405 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 040 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek částku 5 701 Kč, celkem 20 146 Kč. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 337 Kč, poslední splátka měla činit 313 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, dle přiloženého seznamu postoupených pohledávek, předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovanou.
7. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 a seznamem postoupených pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. § 657 zákona č. 40/1994 Sb. Žalované bylo právní předchůdkyní žalobkyně předáno 32 000 Kč, tato se zavázala s půjčenou částkou uhradit částku 33 178 Kč. Z žalobních tvrzení pak soud zjistil, že žalovaná uhradila z titulu této smlouvy 39 848,59 Kč. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 15. 1. 2014 smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Žalované bylo poskytnuto 11 000 Kč, tato se zavázala se zapůjčenou částkou uhradit poplatky v souhrnné výši 9 196 Kč, celkově uhradila 15 701,41 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o půjčce a zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah, přičemž věřiteli tuto povinnost ukládá ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně solventnost žalované prověřovala, svá tvrzení však žádným způsobem neprokázala. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Proto soud smlouvy dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. posoudil jako neplatné. Nárok žalobkyně by mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., v řízení však bylo prokázáno, že z půjčky ze dne 9. 9. 2013 bylo poskytnuto žalované 32 000 Kč, dle tvrzení však celkově ze souhrnné částky uhradila 39 848,59 Kč a dle částečných zpětvzetí žaloby po podání žaloby pak další 4 000 Kč. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce ze dne 15. 1. 2014, žalované bylo poskytnuto 11 000 Kč, tato fakticky uhradila 15 701,41 Kč. Žalovaná tedy u obou smluv uhradila částku vyšší, než ke které by byla zavázaná ze strany soudu. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.