Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 118,26 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 089,84 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, částku 50,67 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 10 118,26 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 089,84 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a částku 50,67 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 19. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 34 600 Kč. Žalovaná se zavázala hradit z této smlouvy úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.flexifin.cz. Žalované byly vypláceny z úvěru částky, a to 5 000 Kč dne 19. 9. 2024. Žalovaná splatila na jistinu 5,12 Kč, žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně se domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy se domáhá úhrady pokuty z jistiny úvěru za období od 14. 11. 2024 do 12. 2. 2025.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jež měly uzavřít žalobkyně a žalovaná dne 19. 9. 2024, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když smlouva není žalovanou podepsána. Smlouva, jež byla soudu předložená v elektronické podobě, byla ve formátu PDF a platnost podpisu na smlouvě nešla ověřit.
4. Z listiny nazvané výpis o posouzení úvěruschopnosti, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná má výdaje měsíčně na půjčky ve výši 0 na bydlení 3 000 Kč, další nezbytné výdaje 1 000 Kč, zbytné výdaje 1 000 Kč. Měsíční příjem činí 22 950 Kč.
5. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalované byla dne 19. 9. 2024 připsaná částka 5 000 Kč z účtu vedeného na jméno žalobkyně.
6. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně však neprokázala, že by smlouva o úvěru byla účastníky uzavřena. Smlouva, která byla soudu předložena v elektronické podobě, neobsahuje žádný, a to ani elektronický podpis žalované. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, její povinnosti je řádně tvrdit a následně prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jedná o spotřebitelský vztah. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26, vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Nelze se spolehnout pouze na údaje, které dlužník věřiteli sdělí. Žalobkyně neprokázala, že by zkoumala v různých registrech, jako například insolvenční rejstřík, rejstřík vedených exekucí. Pokud by žalobkyně pátrala minimálně v rejstříku exekucí, zjistila by, že proti žalované je vedena exekuce, a to u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy oprávněnou je osoba poskytující úvěry, což lze ověřit z registru bankovních či nebankovních smluv. Nebyly také žádným způsobem ověřeny pravidelné měsíční výdaje žalované. Je zcela nepravděpodobné, že by v době tvrzeného uzavření úvěru, tedy v září 2024 celkové měsíční výdaje na bydlení žalované činily 3 000 Kč a další výdaje na zajišťování základních životních potřeb pouze 1 000 Kč měsíčně. Smlouva by tak byla stejně absolutně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud mohl zavázat žalovanou k vydání rozdílu mezi tím, co jí bylo poskytnuto a co uhradila. I když je tvrzeno, že se jedná o revolvingový spotřebitelský úvěr, bylo prokázáno, že do dispozice žalované se dostala částka 5 000 Kč. V daném případě je nutno ale tvrdit a prokázat, jakou celkovou částku žalovaná z tvrzené smlouvy o úvěru uhradila, nikoliv pouze na jistině, ale na všech poplatcích, sankcích, úrocích. Žalobkyně pouze tvrdila, že žalovaná uhradila na jistinu 5,12 Kč. Jedná se o nedostatečné tvrzení a jak je jíž shora uvedeno, žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.