Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 52 377,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 52 377,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 31. 8. 2025 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [Anonymizováno]. a žalovaný uzavřeli dne 30. 4. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz. Žalovaný na základě úvěru načerpal úvěr v konečné výši 52 377,38 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru s názvem Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřené 30. 4. 2025, kdy věřitel je označen společnost [Anonymizováno]. klient žalovaný, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když z tohoto dokumentu nelze zjistit, že by účastníci smlouvy jakkoliv dokument podepsali, a to ani elektronicky, nelze ani ověřit případné elektronické podpisy jednajících osob.
4. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] jako postupitel (dříve [Anonymizováno]) a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Následně účastníci smlouvy uzavírali dodatky smlouvy, kdy z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2022 bylo prokázáno, že se účastníci smlouvy o postoupení dohodli na pokračování smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pod č. [hodnota] byla postoupena pohledávka za žalovaným.
5. Z výpisu věcí pro osobu žalovaného vedeného u zdejšího soudu soud zjistil, že u zdejšího soudu jsou vedena exekuční řízení, kdy žalovaný je v postavení povinného (například pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).
6. Z faktury variabilního symbolu [var. symbol] soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] účtuje žalovanému minimální částku k zaplacení do 30. 8. 2025 23 817,22 Kč, z toho náhrada účelně vynaložených nákladů činí 3x 250 Kč, částka za výběr 35 000 Kč a úroky za období čerpání 16 909,20 Kč.
7. Z potvrzení banky soud zjistil, že banka 30. 4. 2025 z účtu vedeného na jméno [Anonymizováno] na účet vedený na jméno žalovaného měla zaslat 35 000 Kč.
8. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a seznamem postoupených pohledávek, ze kterého bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost [Anonymizováno] a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 o. z., přičemž pod č. [hodnota] byla postoupena také pohledávka za žalovaným. Následně žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně však svá tvrzení neprokázala. Žalobkyně předložila smlouvu, jež měli uzavřít právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, v elektronické podobě. Smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. lze uzavřít v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný samotný dokument podepsali připojením určitých dat sloužících k podpisu, vždy je z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby, ale také integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto v řízení nebylo prokázáno. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud při neprokázání uzavření smlouvy by mohl nárok žalobkyně posoudit jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. V tomto případě je však nutno nejen tvrdit a prokázat, jaká částka se dostala do dispozice žalovaného, ale také minimálně tvrdit, zda a jakou částku žalovaný z tvrzené smlouvy o úvěru uhradil na jistině, úrocích, poplatcích, sankcích dohromady (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2025, č. j. 8 Co 100/2025–136). Toto tvrzení však žaloba neobsahuje. S ohledem na výše uvedené byla žaloba zamítnuta.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.