Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně a včas, svůj závazek však nedodržel. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu [částka], poplatky [částka], smluvní pokutu [částka], úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od smlouvy [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofidis pay č. [hodnota] soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, když smlouva, která byla soudu doručena v elektronickém formátu, neobsahuje podpis žalovaného a neobsahuje ani elektronický podpis, který by bylo možno ověřit.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že součástí postoupení byla také pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že společnost Cofidis oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni.
5. Z výpisu věcí pro osobu vedeného u zdejšího soudu soud zjistil, že u zdejšího soudu jsou vedená řízení, kdy žalovaný je v postavení povinného před uzavřením smlouvy o úvěru například pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd.).
6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti poskytovatele úvěru [právnická osoba]. soud zjistil, že u č. smlouvy [Anonymizováno] je uvedeno, že žalovaný má příjem [částka] ze mzdy, náklady na bydlení u žalovaného činí 0, splátky úvěru [částka]. Žalovaný byl prověřován v registru SOLUS, nebyl prověřován v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru CRIF, CRIBIS, v registru NRKI. Údaje nebyly ověřovány telefonicky u zaměstnavatele, z výplatních pásek, písemných potvrzení o výši příjmů, z daňového přiznání, z důchodového výměru, z výpisu z bankovního účtu, z nájemní smlouvy, z příslušných databází a registrů a z oficiálních údajů o životním a existenčním minimu, i když pro výše uvedené je ve formuláři vždy kolonka.
7. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobu zamítl, když žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Smlouva, jež byla soudu doručena v elektronické podobě, neobsahuje podpis žalovaného. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného ani v elektronické podobě, který by bylo možno ověřit. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to ústní, písemné či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Z hlediska dokazování je tak podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto však v řízení prokázáno nebylo. Soud nemohl nárok žalobkyně posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Především nebylo prokázáno, že by se tvrzené finanční prostředky dostaly do dispozice žalovaného, když následně sama žalobkyně pak doplňuje tvrzení a uvádí, že finanční prostředky byly zaslány na účet obchodníka, a to společnosti [právnická osoba]. (obchodníka, který provozuje síť prodejen a e-shopu Planeo), když žalovaný měl za úvěr pořídit blíže nespecifikované zboží při nákupu online. Není tak ani prokázáno, že by se finanční prostředky dostaly do dispozice žalovaného, popřípadě že by žalovaný dal nějaký příkaz, kam mají být finanční prostředky ze smlouvy o úvěru, kterou měl uzavřít, zaslány. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru s počátečním limitem [částka]. Následně pak ve svém podání uvádí, že účastníci měli uzavřít smlouvu o úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto [částka], navíc na nákup zboží online, jak je již uvedeno shora. Žalobkyně se k soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla soudem poučena o doplnění tvrzení dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., z jakého titulu se tedy domáhá přiznání svého nároku, zda z titulu uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s počátečním úvěrovým limitem [částka] či zda z titulu smlouvy o úvěru ve výši [částka]. Soud může ještě uvést, že i kdyby žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nějakém spotřebitelském úvěru, je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně následně doplnila tvrzení, kde uvedla, že údaje prověřovány byly, a to v registru Solus a získáním informací přímo od žalovaného. Kdyby však byl proveden minimálně dotaz na rejstřík vedených exekucí, bylo by zjištěno, že proti žalovanému jsou vedena mnohá exekuční řízení, což bylo prokázáno výpisem věcí pro osobu vedeného u zdejšího soudu. Soud tak žalobu zamítl a vzhledem k nedostatečným tvrzením žalobkyně další důkazy jako nadbytečné neprováděl.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.