Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Uplatněný nárok plynul z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum], žalovaná úvěr čerpala ve výši [částka] splatný do [datum], žalovaná na dluh nic nezaplatila, neučinila tak ani po odeslání předžalobní výzvy. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne [datum] náhradní formou v souladu s § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], se [adresa] [IČO] IČO, (dále také jako „věřitel“) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným klientem nepodnikající fyzickou osobou měla být uzavřena písemná smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno], dle níž se věřitel měl zavázat žalované převodem na její účet č. [č. účtu] vyplatit úvěr do limitu [částka], termín splatnosti byl dojednán k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů, výše první splátky byla dohodnuta částkou [částka], další se každý měsíc měnily. Soudu předložená listina smlouvy byla datovaná dnem [datum]. Obsahovala na konci textu pouze označení zástupce věřitele, ohledně žalované neměla žádný vlastnoruční ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovanou, jako podepisující osobou. Soudu nebyla předložena komunikace mezi věřitelem a žalovanou, z níž by bylo možno zjistit proces podpisu smlouvy ze strany žalované. Z výpisu z účtu banky soud zjistil, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaná a dne [datum] banka zaevidovala příchozí platbu z účtu věřitele ve výši [částka] s variabilním symbolem v podobě čísla úvěrové smlovy. Z rámcové postupní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi věřitelem [právnická osoba], IČO [Anonymizováno] jako postupitelem a společností žalobkyně jako postupníkem dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo stanovení podmínek pro postupování pohledávek z postupitele na postupníka, a to na základě dílčích smluv o postoupení. Z dodatku č. [hodnota] k postupní smlouvě, který byl soudu k důkazu předložen, bylo zjištěno, že byl uzavřen mezi týmiž účastníky jako rámcová postupní smlouva, ovšem dle výslovného smluvního textu mělo jít o dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] nebyla soudu předložena. Soudu předložená rámcová smlouva ani dodatek č. [hodnota] neobsahovaly identifikaci žalované pohledávky. Listina nazvaná žalobkyní jako „[Anonymizováno] “ obsahující jména fyzických osob a označení smluv, nebyla připojena k žádné z předložených postupních smluv a ani z obsahu seznamu nebylo zjistitelné, zda je součástí některé z žalobkyní předložených postupních smluv. Advokát žalobkyně vyhotovil předžalobní výzvu ze dne [datum] k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] ve lhůtě „do tří dnů“ a zaslal ji poštou ve stejný den žalované na evidovanou adresu trvalého pobytu. Ve stejný dne věřitel jako postupitel vyhotovil oznámení o postoupení pohledávek, v níž informoval žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka]. Oznámení bylo odesláno žalované stejnou poštovní zásilkou, jako předžalobní výzva.
4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně mělo jít o spotřebitelský úvěr dle definice spotřebitelského úvěru uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok však nevznikl žalobkyni, protože tato nebyla v projednávané věci nadána aktivní věcnou legitimací. Žalobkyně neprokázala, že je nositelkou tvrzeného hmotného práva, o nějž v řízení šlo. Bylo na žalobkyni, aby svou aktivní věcnou legitimaci v řízení dle § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, či předložením dokladů o vyrozumění žalovaného postupitelem o postoupení pohledávky, přičemž je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi (hmotněprávní úkon je vůči dlužníkovi účinný od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, viz např. rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 2704/2012). Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné. Soudu předložené smlouvy o cesi neobsahovaly identifikaci pohledávky za žalovanou. Oznámení o cesi nebylo žalované doručeno, žalobkyně doložila jen jeho odeslání. Soud tak při svém rozhodování vycházel ze závěru, že žalobkyně neprokázala, že je právním nástupcem původního věřitele. Svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila soudu poskytnutí příslušného poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. negativně, protože žalované, která byla dle výsledku řízení procesně úspěšná, žádné náklady v řízení nevznikly.