Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr do limitu [částka], tento nesplácel dle dohody, banka proto vyzvala žalovaného k úhradě celé částky s úroky. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě nedošlo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, k doručení došlo dne [datum] náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování přečtením listin, a to žádosti o úvěr, předsmluvních informací, úvěrové smlouvy, obchodních podmínek, posouzení úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu, výpisu plateb, upomínek, zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy a dokladů odeslání, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] byla mezi žalovaným jako klientem nepodnikající fyzickou osobou a žalobkyní (dále také jen „banka“ nebo „věřitel“) jako bankou uzavřena smlouva o úvěru, obsahem smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši [částka] za účelem konsolidace předchozích závazků, splatného v 96 splátkách po [částka] (poslední [částka]) měsíčně, první byla splatná dne [datum], poslední dne [datum], úrok byl sjednán ve výši 13,10 % ročně, žalovaný všechny listiny, tj. žádost o úvěr, předsmluvní informace i úvěrovou smlouvu, podepsal dne [datum] biometricky pomocí technologie [Anonymizováno]. V žádosti o úvěr byly označeny doklady totožnosti a poměry žalovaného, k nimž sdělil, že je [Anonymizováno], bydlí [Anonymizováno], [Anonymizováno] vyživovací povinnost, má [Anonymizováno] vzdělání, od [Anonymizováno] byl zaměstnaný jako [Anonymizováno] u společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa] [IČO] IČO, na dobu neurčitou se mzdou [částka] čistého měsíčně, žalovaného nezbytné měsíční náklady byly uvedeny ve výši [částka], měsíční splátky úvěrů byly uvedeny ve výši [částka]. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka] pro účel konsolidace předchozích úvěrů u stejné banky. Smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti všeobecných obchodních podmínek banky účinných ke dni [datum]. Z listin předložených k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání shora uvedené smlouvy individuálně, vyšla z jeho příjmu ověřeného z běžného účtu a z informací přímo od žalovaného, příjem žalovaného činil [částka] čistého měsíčně, výdaje činily [částka] měsíčně, platební kapacita pro splátku ve výši [částka] tak byla dostatečná, běžný účet žalovaného nevykazoval nestandardní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům, z transakcí žalovaného i Bankovního registru klientských informací nebyly zjištěny negativní informace, na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost žalovaného 21 % (DSTI-Debt Service to Income-je procentním vyjádřením podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývajících z jeho celkového zadlužení na jeho ročním čistém příjmu, aktuálně doporučená horní hranice činí 40 %, viz zdroj [Anonymizováno]). Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] čerpal v celé výši dne [datum], úvěr splácel vždy k 16. dni měsíců [Anonymizováno] až [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, ke dni [datum] splatil částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka], celkem za uvedenou dobu splatil částku [částka]. Mimořádnou splátku žalobkyně povolila a po její úhradě stanovila novou výši měsíčních splátek v částce [částka] až do [datum]. Od [datum] byl žalovaný v prodlení se splácením, byl opakovaně za prodlení upomenut. K zesplatnění celého zůstatku úvěru došlo dopisem ze dne [datum], v němž banka vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] do [datum]. Dopis byl žalovanému odeslán poštou na adresu trvalého pobytu a žalovaný si jej proti podpisu převzal dne [datum]. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] advokát banky vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] na adresu trvalého pobytu.
4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy byla existence tvrzené smlouvy zjištěna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin vyplynulo, že věřitel se před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a tak, jak tyto byly zjištěny, umožňovaly žalovanému úvěr za dohodnutých podmínek splácet. Svou úvěruschopnost žalovaný následně potvrdil i včasnou a řádnou úhradou ujednaných splátek, vč. mimořádné ve výši [částka]. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky je v souladu s § 2395 o. z. Pokud pak žalovaný nezaplatil žalobkyni zbývající ujednané splátky úvěru řádně a včas, ocitl se dle § 1968 věty první o. z. v prodlení a je podle § 1970 věty první o. z. povinen platit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, které na uplatnění svého práva účelně vynaložil v celkové výši [částka]. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za tři úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), celkem [částka], náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem [částka], a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce [částka].