Výrok
I. Řízení o návrhu žalovaného na přerušení řízení se zastavuje.
II. Řízení o zvýšení výživného zletilého dítěte se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum] ve znění jejího upřesnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně, aby výživné naposledy stanovené v její prospěch částkou [částka] bylo s účinností od [datum] nadále zvýšeno na částku [částka] měsíčně.
2. Dne [datum] podal žalovaný návrh na přerušení řízení podle ust. § 109 odstavec 2 písmeno c) o. s. ř. s odůvodněním, že dne [datum] podal návrh na popření otcovství k žalobkyni jako zletilému dítěti a navrhl, aby bylo vyčkáno do rozhodnutí v této právní věci, neboť se jedná o otázku, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v tomto řízení o zvýšení výživného. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalovaný svůj návrh na přerušení řízení zpět vzhledem k tomu, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo určeno, že žalovaný není otcem žalobkyně, tudíž již odpadl důvod pro přerušení řízení. Soud proto řízení o návrhu žalovaného na přerušení řízení v této právní věci zastavil.
3. Písemným podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět s ohledem na výše uvedený rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o popření otcovství žalovaného k ní. Současně navrhla, aby v případě zpětvzetí žaloby pro účely rozhodování o nákladech řízení žalovanému tyto přiznány nebyly s ohledem na to, že žalovaný byl v době podání žaloby zákonným otcem žalobkyně, celý její život hradil výživné a žalobkyně se nemohla rozumně domnívat, že její otec bude otcovství popírat. Není tedy dáno zavinění žalobkyně ve smyslu § 146 odstavec 2 o. s. ř.
4. O tomto dispozitivním úkonu žalobkyně soud rozhodl dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastavil.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem dle § 146 odstavec 1 písmeno b) o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku nepřiznal, neboť řízení bylo zastaveno. Soud má za to, že zde není dáno zavinění ani jednoho z účastníků na zastavení řízení, jak má na mysli ustanovení § 146 odstavec 2 o. s. ř. Je pravdou, že v době podání žaloby byl žalovaný matrikovým otcem žalobkyně a tato neměla poznatky o tom, že by se žalovaný domáhal popření otcovství k ní, neboť žaloba žalovaného na popření otcovství byla podána dne [datum], tedy v průběhu tohoto řízení. Poté, co bylo pravomocně soudem rozhodnuto o popření otcovství žalovaného k žalobkyni, jí nezbylo vzít žalobu zpět, aby se vyhnula případnému zamítnutí žaloby v této právní věci. Pokud jde o žalovaného, ani tento procesně zastavení řízení nezavinil, neboť domáhat se popření otcovství k žalobkyni, která není jeho biologickým dítětem, je jeho právem. Soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť pro to nebyly splněny zákonné podmínky.
6. Nad rámec výše uvedeného uvádí, že i pokud by bylo možno učinit závěr, že žalobkyně zavinila zastavení řízení zpětvzetím žaloby, soud by ve věci aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. a žalovanému by právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal právě s ohledem na okolnosti výše uvedené a také s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je osobou, která není výdělečně činná, je studentkou a nemá žádný zdroj příjmů, které by mohla k úhradě nákladů řízení požadovaných žalovaným využít.