Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 672 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 13 592 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 912,8 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 989,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 253,6 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem 8 % ročně z částky 5 116,26 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, částky 27 158 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 444,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 838,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 228,17 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem 8 % ročně z částky 9 953,49 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2026 ve znění jejího doplnění ze dne 20. 4. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 41 422 Kč s úroky a se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou dne 18. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu úrokem a paušálními cenami za plnění a služby související s úvěrem, celkem měla uhradit 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně neplatila, poslední splátku uhradila dne 11. 11. 2024 a následujícím dnem po marném uplynutí lhůty vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zbývající části dlužné částky s tím, že se nesplacená jistina úvěru ve výši 5 116,26 Kč úročí od 19. 3. 2024 úrokem ve výši 8 % ročně, který byl sjednán ve smlouvě. Pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 a tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 116,26 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 137,34 Kč, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 418 Kč, za administrativní činnost ve výši 692,4 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 900 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, úrok vyčíslený od 19. 3. 2024 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny ve výši 989,66 Kč, zákonný úrok z prodlení od prodlení vyčíslený od prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 1 912,80 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 5 253,60 Kč (dlužná jistina s úroky) od 25. 11. 2025 do zaplacení. Mezi stejnými účastníky byla dne 5. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, dle níž byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu úrokem a paušálními cenami za plnění a služby související s úvěrem, celkem měla uhradit 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná však sjednané splátky řádně neplatila, poslední splátku uhradila dne 6. 3. 2023 a následujícím dnem po marném uplynutí lhůty vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu zbývající části dlužné částky s tím, že se nesplacená jistina úvěru ve výši 9 953,49 Kč úročí od 6. 3. 2023 úrokem ve výši 8 % ročně, který byl sjednán ve smlouvě. I tuto pohledávku postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 9 953,49 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,68 Kč, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 200 Kč, za administrativní činnost ve výši 1 186,97 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 542,86, dále smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, úrok vyčíslený od 6. 3. 2023 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny ve výši 2 838,45 Kč, zákonný úrok z prodlení od prodlení vyčíslený od prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 5 444,86 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 10 228,17 Kč (dlužná jistina s úroky) od 25. 11. 2025 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované jednak dle informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověřením doklady vyžádaných od žalované, jakož i nahlédnutím do veřejně dostupných registrů (NRKI, BRKI, Solus a insolvenčního rejstříku). Příjmy žalované zkoumal dle oznámení ČSSZ a dokladů o výplatě důchodu a její výdaje z výpisu z bankovního účtu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání, se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žádosti o úvěr ze dne 18. 1. 2023 soud zjistil, že byla sepsána pro účely spotřebitelském úvěru v částce 12 000 Kč, obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že je svobodná, nevyživuje žádné děti do 26 let, nemá bankovní účet, ohledně bydlení není uveden způsob bydlení, je v invalidním důchodu a její měsíční příjem představuje invalidní důchod ve výši 14 984 Kč, což bylo doloženo ústřižky poštovních poukázek U běžných měsíčních výdajů je uvedeno, že výdaje na bydlení a energie činí 1 500 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 4 860 Kč, srážky ze mzdy 1 282 Kč a splátky stávajících půjček činily 3 980 Kč, celkové výdaje tak byly vyčísleny částkou 11 626 Kč měsíčně a žalovaná měla použitelný měsíční příjem 3 358 Kč. Byly zjištěny dva nesplacené závazky u původního věřitele ve výši 5 614 Kč a 25 658 Kč.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 18. 1. 2023 bylo zjištěno, že tato byla sjednána mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a věřitel se v ní zavázal poskytnout žalované při podpisu smlouvy neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná jej měla vrátit spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně a současně uhradit úroky a další poplatky tak, že celkem mělo být uhrazeno na nákladech spotřebitelského úvěru 8 592 Kč. Žalovaná měla splatit 18 592 ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí poskytnutého úvěru. Z transakční historie smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná uhradila v nepravidelných splátkách celkovou částku 9 328 Kč.
5. Z žádosti o úvěr ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že byla sepsána pro účely spotřebitelském úvěru v částce 20 000 Kč, obsahuje osobní údaje žalované, údaj o tom, že je svobodná, má 1 vyživovací povinnosti k dítěti do 26 let, nemá bankovní účet, bydlí v nájmu, je v invalidním důchodu a její měsíční příjem představuje invalidní důchod ve výši 18 217 Kč, což bylo doloženo výplatními doklady o důchodu. U běžných měsíčních výdajů je uvedeno, že výdaje na bydlení a energie činí 4 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 6 320 Kč, srážky ze mzdy, výživné 1 380 Kč a splátky stávajících půjček činily 1 328 Kč, náklady na telefon 200 Kč, celkové výdaje tak byly vyčísleny částkou 13 228 Kč měsíčně a žalovaná měla použitelný měsíční příjem 4 989 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že tato byla sjednána mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a věřitel se v ní zavázal poskytnout žalované při podpisu smlouvy neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně a současně uhradit úroky a další poplatky tak, že celkem mělo být uhrazeno na nákladech spotřebitelského úvěru 17 184 Kč. Žalovaná měla splatit 37 184 ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí poskytnutého úvěru. Z transakční historie smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná uhradila v nepravidelných splátkách celkovou částku 20 026 Kč.
7. Z ústřižků poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalované byl vyplacen invalidní důchod dne 8. 12. 2021 v částce 16 837 Kč, dne 8. 9. 2022 ve výši 13 358 Kč, dne 7. 10. 2022 ve výši 13 250 Kč a dne 9. 1. 2023 ve výši 15 328 Kč, a z oznámení [právnická osoba] ze dne 15. 12. 2022, že výše invalidního důchodu přiznaného žalované byla od 1. 1. 2022 zvýšena na částku 18 283 Kč a od 1. 1. 2023 zvýšena z částky 14 640 Kč na částku 15 328 Kč měsíčně.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky uvedené v příloze č. [hodnota] v této smlouvě, přičemž z přílohy č. [hodnota] vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byly i pohledávky za žalovanou z výše uvedených úvěrových smluv.
9. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 13. 2. 2026 zaslané žalované doporučeně téhož dne (dle podacího lístku) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného úvěru ze smluv o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota], a to do 28. 2. 2026.
10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle nichž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč vždy v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté částky vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky a z listinných důkazů vyplývá, že na úvěr ze smlouvy č. [hodnota] uhradila 20 026 Kč a na úvěr ze smlouvy č. [hodnota] uhradila 9 328 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zaplatila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byly obě pohledávky za žalovanou smluvně postoupeny ve smyslu § 1879 o. z.
11. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Žalobkyně v žalobě tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak dle názoru soudu toto učinil nedostatečně. Lze mít za řádně prověřené pouze příjmy žalované, které byly výlučně tvořeny invalidním důchodem a činily 14 640 Kč, resp. 15 328 Kč měsíčně. Dle názoru soudu nebyly řádně prověřeny výdaje žalované Ve vztahu k výdajům byly sice zjišťovány náklady na bydlení (v částce 1 500 Kč, popř. 4 000 Kč), na další potřeby žalované, jakož i její další výdaje, avšak není zřejmé, zda a jakým způsobem byly věřitelem ověřovány. K prokázání výše nákladů na bydlení mohla žalovaná předložit doklady bez větších obtíží, neboť se jedná o běžně dostupné listiny (nájemní smlouva, evidenční list, či doklad o platbách SIPO). Rovněž není zřejmé, z jakého důvodu byly žalované prováděny srážky z důchodu a ohledně stávajících závazku žalované nebylo zjištěno, jak dlouho její splátkové zatížení bude trvat a jaká je výše měsíčních splátek těchto závazků. Nebylo prokázáno ani to, že by původní věřitel nahlížel do příslušných databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, jak je tvrzeno žalobkyní. Tvrzení žalobkyně o tom, že výdaje žalované byly ověřeny dle výpisů z jejího bankovního účtu bylo jednoznačně vyvráceno, neboť dle údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr je zřejmé, že žádný osobní bankovní účet neměla.
13. Žalobkyně byla u jednání poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit a předložit další důkazy k prokázání tohoto jejího tvrzení, avšak žádné další důkazy nepředložila.
14. Soud proto učinil závěr, že původní věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěrových smluv a tyto jsou podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, neboť byly sjednány v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu.
15. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částky 20 000 Kč a 10 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona, a to v době přiměřené jejím možnostem. Protože žalovaná již uhradila částky 20 026 Kč a 9 328 Kč, není povinna na 1. úvěr ze dne 18. 1. 2023 hradit ničeho a u úvěru ze dne 18. 1. 2023 má žalobkyně nárok na vrácení částky představující rozdíl mezi tím, co žalovaná obdržela na základě neplatné smlouvy a co zaplatila. Žalobkyni proto byla přiznána částka 672 Kč s tím, že její splatnost určil soud v běžné zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku. Protože byla splatnost nesplacené jistiny určena soudem, a to do budoucna, dlužník se nemohl doposud dostat do prodlení. Žalobou uplatněná pohledávka ze strany žalobkyně, která jí byla přiznána, doposud není dospělá ve smyslu stanovení § 1970 o. z., a proto nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť jde o nároky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy (úroky, poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty), včetně požadovaných úroků z prodlení, na které nemá žalobkyně nárok.
16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.