Výrok
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 81 Kč za dobu od 8. 1. 2025 do 14. 7. 2025, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 919 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 919 Kč za dobu od 17. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 55 919 Kč za dobu od 8. 1. 2025 do 17. 2. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 55 919 Kč za dobu od 18. 2. 2026 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 18. 2. 2026 do zaplacení a částky 15 960 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 324 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 000 Kč za dobu od 8. 1. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 15 960 Kč, to vše z titulu smlouvu o úvěru č. CEGAJAIU uzavřené dne 5. 10. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností De Vries Invest a žalovaným. Uvedená společnost zaslala na bankovní účet žalovaného částku 40 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně hradil toliko 81 Kč, a to po podání žaloby dne 14. 7. 2026. Žalobkyně uvedla, že pokud by soud nevzal za prokázaný nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak žádá, aby byl žalobní nárok posouzen jako nárok na vracení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně doložila smlouvy o postoupení žalované pohledávky a rovněž předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 8. 2026. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Podáním doručeným soudu dne 16. 7. 2026 žalobkyně vzala svou žalobu zpět co do částky 81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 81 Kč za dobu od 8. 1. 2025 do 14. 7. 2026 s odůvodněním, že žalovaný uvedenou částku uhradil po podání žaloby dne 14. 7. 2026. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.
5. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 1. 2026 bylo zjištěno, že společnost AvaFin [právnická osoba]. postoupila žalovanou pohledávku na společnost De Vries [právnická osoba]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené rovněž dne 23. 1. 2026 bylo zjištěno, že společnost De Vries [právnická osoba]. postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 6. 2. 2026 bylo zjištěno, že původní věřitelka – společnost AvaFin [právnická osoba]. oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.b) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli společnost AvaFin [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba]) a žalovaný, uvedená společnost poskytla žalovanému úvěrový limit do částky 15 000 Kč.c) Z fotokopie občanského průkazu žalovaného a rovněž z fotokopie jeho průkazu zdravotního pojištění bylo zjištěno, že původní věřitelka si ověřila totožnost žalovaného před uzavřením Smlouvy.d) Ze tří potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr na bankovní účet č. [č. účtu] takto: čerpal částku 15 000 Kč, částku 15 000 Kč a částku 10 000 Kč, všechna čerpání proběhla dne 5. 10. 2024.e) Z dopisu ze dne 6. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že dne 10. 2. 2026 zástupkyně žalobkyně odeslala poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.f) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci. Žalobkyní předložená smlouva o úvěru uzavřená mezi původní věřitelkou a žalovaným nebyla žalovaným podepsána.
6. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenými smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě kterých byla žalovaná pohledávka postoupena z původní věřitelky - společnosti AvaFin [právnická osoba]. na společnost De Vries [právnická osoba]. a následně z této společnosti na žalobkyni, postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi původní věřitelkou a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ, proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 ZoSÚ. Prokázáno však bylo, že žalovaný vyčerpal celkem částku 40 000 Kč, na kterou dle žalobkyně uhradil toliko částku 81 Kč, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve výši 39 919 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesl proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky.“ Naopak nelze po žalobkyni požadovat, aby prokazovala, zda byl žalovaný schopen plnit jistinu spotřebitelského úvěru v době, kdy byl k tomu žalobkyní vyzván. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalované částky dopisem ze dne 6. 2. 2026, který byl doručen žalovanému dne 13. 2. 2026 (§ 573 o. z.) a ve kterém mu byla dána lhůta k plnění žalované částky do 16. 2. 2026. Ode dne 17. 2. 2026 se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni přísluší nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla zamítnuta co do smluvních úroků, smluvní pokuty a částečně co do úroků z prodlení, neboť tyto nároky žalobkyni z neplatné Smlouvy nepřísluší.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. (vina na částečném zastavení řízení je na straně žalovaného) tak, že zavázal žalovaného zaplatit převážně procesně úspěšné žalobkyni v rozsahu 51 % předmětu řízení na nákladech řízení částku 324 Kč, tj. 2 % z jejích celkových nákladů ve výši 16 169 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 879 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve výši 3 x 3 980 Kč za 3 úkony právní pomoci: příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně určené paušální částkou 450 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, odst. 4 AT, tj. 3 x 450 Kč. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.
8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.