Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 702,01 Kč s úrokem ve výši 395,14 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 4 414,41 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 751,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 503,09 Kč za dobu od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 702,01 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou uzavřela dne 13. 1. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. s žalovanou. Na základě uvedené úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 609 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 653 Kč a poplatkem za flexibilní splácení v místě bydliště žalované ve výši 2 160 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celou částku v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dosud uhradila částku 14 600 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.
2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala mlčky souhlas s tímto procesním postupem, neboť se nevyjádřila k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne ze dne 1. 10. 2025, č. j. [spisová značka]. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 3. 11. 2025. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. postoupila pod pořadovým číslem [hodnota] v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.
6. Z Žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 13. 1. 2023 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, ke své majetkové situaci žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené a její měsíční příjem tvoří rodičovský příspěvek ve výši 8 230 Kč a důchod ve výši 10 341 Kč. Dále žalovaná uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 12 750 Kč. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu a má jedno dítě.
7. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely dne 13. 1. 2023 společnost [právnická osoba]. a žalovaná, společnost [právnická osoba]. se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit navýšený o 10 302 Kč, tj. úrok ve výši 609 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 653 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 160 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 12 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok ve výši 8 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
8. Z bilance Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 14 600 Kč.
9. Z dopisu ze dne 17. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal dne 17. 7. 2025 na adresu žalované poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.
10. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. poskytla žalované dne 13. 1. 2023 hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 10 302 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dosud uhradila částku 14 600 Kč. Při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z informací získaných od žalované v den uzavření Smlouvy a uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
14. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba]. postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by s obornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Jediným důkazem týkajícím se majetkové situace žalované v rozhodné době je žádost o úvěr, ve které žalovaná uvedla, jaké jsou její pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřovala tyto informace získané od žalované. Rovněž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (exekuce, insolvence aj.). Právní předchůdkyně žalobkyně porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak žalovanou – její schopnost zaplatit poskytnutý úvěr, tak právní předchůdkyni žalobkyně – dobytnost její pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z právního titulu Smlouvy částku 12 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 14 600 Kč, žalovaná tak uhradila více, nežli činila jistina poskytnutého spotřebitelského úvěru, a proto není povinna ničeho žalobkyni vracet. Z toho důvodu byla žaloba zamítnuta.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož plně procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.