Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 966,97 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy k 15. dni měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 578,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 509,33 Kč za dobu od 30. 5. 2025 do zaplacení a částky 6 155,88 Kč, zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 57 545,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 509,33 Kč za dobu od 30. 5. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 6 155,88 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi účastnicemi řízení dne 5. 9. 2024. Žalovaná postupně čerpala finanční prostředky od žalobkyně až do částky 53 317 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dosud uhradila na tento úvěr částku 25 350,03 Kč. Žalobkyně nárokuje vůči žalované jistinu úvěru ve výši 27 967,55 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 541,78 Kč a úrok ve výši 29 035,99 Kč. Dále nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 155,88 Kč, tj. 0,1 % z jistiny úvěru za období od 28. 2. 2025 do 29. 5. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, avšak pokud by soud toto tvrzení neměl za prokázané, pak nárokuje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že žalobkyně od ní nevyžadovala žádné doklady prokazující její aktuální majetkovou situaci v době uzavření úvěrové smlouvy. Dále uvedla, že úvěr splácela dle svých schopností a požádala, aby zbývající část úvěru mohla žalobkyni zaplatit v měsíčních splátkách po 2 500 Kč, to je maximum, které je žalovaná schopna hradit na úvěr. Dále požádala, aby splatnost jednotlivých splátek byla stanovena k 15. dni měsíce.
3. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.a) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]. bylo zjištěno, že žalovaná uvedla žalobkyni tyto informace o své majetkové situaci: její domácnost má celkem dva členy s příjmem, čistý příjem žalované činí 15 677 Kč, její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 9 000 Kč.b) Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 5. 9. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše 29 000 Kč, žalovaná se zavázala řádně a včas hradit splátky úvěru. Žalovaná podepsala Smlouvu za pomocí SMS kódu, který jí zaslala žalobkyně. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 27. 5. 2024 (dále jen „VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 8.
4 VOP).c) Z listiny označené jako Identifikované příjmy bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z toho, že čistý průměrný příjem žalované je ve výši 15 677 Kč měsíčně.d) Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr tak, že dne 5. 9. 2024 čerpala částku 5 000 Kč, dne 17. 9. 2024 čerpala částku 5 000 Kč, dne 25. 10. 2024 čerpala částku 5 000 Kč, dne 30. 10. 2024 čerpala částku 5 000 Kč, dne 31. 10. 2024 čerpala částku 5 299 Kč, dne 27. 12. 2024 čerpala částku 1 300 Kč, dne 27. 12. 2024 čerpala částku 1 600 Kč, dne 28. 12. 2024 čerpala částku 2 400 Kč, dne 2. 1. 2025 čerpala částky 1 200 Kč, 600 Kč a 1 000 Kč, dne 3. 1. 2025 čerpala částku 1 000 Kč, dne 4. 1. 2025 čerpala částku 1 400 Kč, dne 10. 1. 2025 čerpala částky 1 000 Kč a 2 000 Kč, dne 25. 1. 2025 čerpala částku 2 000 Kč, dne 26. 1. 2025 čerpala částku 2 000 Kč, dne 28. 1. 2025 čerpala částky 500 Kč a 1 700 Kč, dne 31. 1. 2025 čerpala částku 1 000 Kč, dne 1. 2. 2025 čerpala částky 1 200 Kč a 1 900 Kč, dne 2. 2. 2025 čerpala částku 1 000 Kč, dne 3. 2. 2025 čerpala částku 1 000 Kč a dne 4. 2. 2025 čerpala částku 2 218 Kč. Celkem vyčerpala částku 53 317 Kč, čerpání probíhalo převodem na bankovní účet č. [č. účtu].e) Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 7. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. [č. účtu].f) Z dopisu ze dne 5. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně k zaplacení žalované částky. Z potvrzení o podání poštovní zásilky bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně zaslala dne 10. 9. 2025 na adresu žalované poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění.g) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.4. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém závěru. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 29 000 Kč, žalovaná postupně čerpala úvěr, celkem vyčerpala částku 53 317 Kč. Tato částka byla zaslána na bankovní účet žalované. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací poskytnutých žalovanou. Nebylo prokázáno, jaká byla aktivní a pasivní majetková stránka žalované v době uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.
5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Účastnice řízení uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitelky, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Žalobkyně takto nepostupovala, vystačila si s informacemi získanými od žalované ohledně její majetkové situace, nebylo prokázáno, že by žalobkyně tyto informace ověřovala z dalších zdrojů. Rovněž žalobkyně neprokázala, že by lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce aj.). Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno co do tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 53 317 Kč a žalovaná na tuto částku dle tvrzení žalobkyně dosud uhradila částku 25 350,03 Kč, proto soud zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni částky 27 966,97 Kč představující dosud nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ČR k tomuto zákonnému ustanovení uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. [spisová značka], bod 17, dostupný na www.nsoud.cz). Žalovaná uvedla, že splácela úvěr ze Smlouvy podle svých finančních možností, více splatit nemohla. Proto na straně žalobkyně nevznikl nárok na úhradu úroků z prodlení. Soud stanovil splatnost dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru (tj. částky 27 966,97 Kč) v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy k 15. dni měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Takto byla stanovena splatnost s ohledem na tvrzení žalované, která uvedla, že částka 2 500 Kč měsíčně je maximum, které je schopna žalobkyni hradit. V případě, že žalovaná nebude řádně a včas platit tyto měsíční splátky, vznikne žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.