Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 56 697,85 Kč, úroku ve výši 9 149,37 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 47 995,27 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7 747,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 47 995,27 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do 5. 3. 2025, zamítá.
III. Žádná z účastnic řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 56 697,85 Kč, úroku ve výši 9 149,37 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 47 995,27 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7 747,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 47 995,27 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do 5. 3. 2025 z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou dne 30. 6. 2022 uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] a žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 49 000 Kč, na který žalovaný dosud uhradila toliko částku 3 500 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalované a po ověření z dokladů předložených žalovanou – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.
2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 30. 1. 2026 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku pod pořadovým číslem [hodnota] v rámci seznamu postoupených pohledávek. Z dopisu ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2025 byla zaslána na adresu žalované poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.b) Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila společnosti [právnická osoba] dne 30. 6. 2022 tyto informace ohledně své majetkové situace: je svobodná, nemá děti, bydlí s rodiči, její průměrný měsíční příjem činí 8 200 Kč, další příjmy domácnosti žalované, které žalovaná blíže nespecifikovala, jsou ve výši 45 000 Kč měsíčně, žalovaná nesplácí žádné úvěry a její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 5 000 Kč.c) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva “) soud zjistil, že byla uzavřena dne 30. 6. 2022 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. Tato společnost na základě Smlouvy poskytla žalované částku 49 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 58 943 Kč (tj. úrok ve výši 47 241 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 10 202 Kč) v 21 měsíčních splátkách po 5 300 Kč (výše poslední 21. splátky činila 5 282 Kč). Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 49 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře.d) Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 3 500 Kč.e) Z dopisu ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 30. 7. 2025 zástupce žalobkyně odeslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.f) Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] předala dne 30. 6. 2022 žalované částku 49 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, dosud uhradila toliko částku 3 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované v den uzavření úvěrové smlouvy a zapsaných do zákaznické karty. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky před podáním žaloby.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
9. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené v souladu s § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy (§ 86 odst. 1 ZoSÚ). Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně tuto zákonnou povinnost splnila. Jediným důkazem je zákaznická karta, bylo tedy prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované pouze z informací, které jí sdělila žalovaná v den uzavření Smlouvy. Nebylo prokázáno, že by si právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ověřovala z dalších zdrojů. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce aj.). Soud proto hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z právního titulu Smlouvy částku 49 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 3 500 Kč. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 45 500 Kč podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ČR k tomuto zákonnému ustanovení uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. [spisová značka], bod 17, dostupný na www.nsoud.cz). Žalovaná byla v řízení pasivní, soudu není známa její aktuální finanční situace, proto soud není schopen učinit úvahu o její schopnosti splácet dosud neuhrazenou jistinu spotřebitelského úvěru, zavázal tedy žalovanou k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 45 500 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení této z částky vznikne až v okamžiku, kdy žalovaná tuto částku v soudem stanovené lhůtě neuhradí. V době rozhodování soudu nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení neexistuje, tudíž nelze o něm (do budoucna) rozhodnout.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalované, jež měla převážný procesní úspěch ve věci, dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.