Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zaplacení úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Tvrdí, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se [adresa], byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru č. [hodnota]. Nedílnou součástí Smlouvy je Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. [hodnota]. Na základě této Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do data poslední řádné splátky dne [datum], se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši [částka]. Dále se žalovaný zavázal uhradit paušální ceny za služby související s poskytnutím úvěru, a to za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy [částka], za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka] a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště [částka]. Celková dlužná částka činila [částka] splatná ve 14 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka nejpozději do [datum]. Žalovaný však své povinnosti neplnil řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne [datum] ve výši [částka]. Poté vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat úhradu celé zbývající části dluhu, která ke dni zesplatnění činila jistina úvěru [částka], úrok [částka], úhrada za poskytnutí úvěru [částka], úhrada za administrativní činnost [částka] a úhrada za hotovostní splátky [částka]. Od [datum] se neuhrazená jistina úročí sazbou 8 % ročně dále vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně a na smluvní pokutu sjednanou ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Od postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalobkyně proto požaduje zaplacení neuhrazené jistiny [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrad za služby [částka], [částka], [částka], smluvní pokuty [částka], úroku z úvěru vyčísleného od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení vyčísleného do [datum] ve výši [částka] Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 8 % p.a. z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky [částka] sestávající se z jistiny a úroku od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne [datum] avšak bez výsledku. Žalobkyně je proto nucena domáhat se svého nároku soudní cestou.
2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil povinnost stanovenou zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, jejich ověření prostřednictvím dokladů vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů (NRKI, BRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřeny oproti dokladům, jež poskytl, a zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum], doložené potvrzením o příjmu od zaměstnavatele. V žádosti žalovaný uvedl, že je od [datum] zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], s měsíčním příjmem [částka] a měsíčními výdaji [částka], přičemž použitelný příjem byl vypočten na [částka]; dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Právní předchůdce žalobkyně ověřil příjmy z potvrzení zaměstnavatele a výdaje z výpisů z bankovního účtu, přičemž žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje uvedené v žádosti jsou úplné a pravdivé. Na základě ověřených informací právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve 14 splátkách, první splátka byla splatná dne [datum], avšak uhradil pouze [částka] (dne [datum] uhradil [částka]; dne [datum] uhradil [částka]; dne [datum] uhradil [částka]; dne [datum] uhradil [částka]). Po započtení uhrazených částek zůstává dlužná částka [částka], z toho na jistině [částka], na úroku [částka], na úhradě za poskytnutí úvěru [částka], na nákladech za vyhodnocení úvěru [částka] a na inkasním poplatku [částka].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.
4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
5. Dne [datum] požádal žalovaný o poskytnutí úvěru s tím, že ve své žádosti uvedl, že je zaměstnán od [datum], jeho mzda činí [částka], náklady na bydlení [částka], doprava, jídlo a osobní náklady [částka], srážky ze mzdy [částka], měsíční splátky stávajících půjček [částka], a celkové měsíční výdaje [částka]. Žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný, bezdětný, má vzdělání střední. Předložil občanský průkaz ke zjištění totožnosti OP a příjem doložil potvrzením zaměstnavatele. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] a žalovanému byl poskytnut úvěr, který převzal v hotovosti ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši [částka] zahrnující i celkové náklady úvěru ve výši [částka]. Úvěr měl být hrazen 14 měsíčními splátkami ve výši [částka]. Součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek (prokázáno žádostí o úvěr a smlouvou o úvěru ze dne [datum] včetně předpisu splátek). Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba]., jako prodavač od prosince 2022 s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, čistá mzda za poslední tři měsíce činila [částka] (prokázáno potvrzením o výši příjmů z dne [datum]). Žalovaný čestně prohlásil, že bydlí na adrese [adresa], u rodičů a čestné prohlášení podepsal (prokázáno čestným prohlášením). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, k úhradě dluhu byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla téhož dne odeslána doporučeně na jeho korespondenční adresu, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do [datum] (prokázáno výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty ze dne [datum] a oznámením o postoupení ze dne [datum]).
6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 14 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek po [částka]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně prokázala výši příjmů žalovaného, nikoliv však náklady spojené s bydlením, kdy uvedené nemůže prokázat čestné prohlášení žalovaného jím podepsané s tím, že bydlí u rodičů. U jednání dne [datum] byl právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzván k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala, a to bezodkladně. Současně byl poučen o důsledcích nesplnění této výzvy. Právní zástupce žalobkyně další důkazní návrhy nenavrhl. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalovanému částku [částka], pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku [částka]. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka], neboť žalovaný částku [částka] představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to v návaznosti na předžalobní výzvu od [datum]. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když ve sporu byla převážně úspěšný žalovaný, kterému by náleželo právo na náhradu nákladů řízení, avšak žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.