Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 25. dni daného měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení, byť jediné splátky, přičemž první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém rozhodnutí nabude právní moci, k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], zaplacení úroku ve výši 36 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky, když uvádí, že žalobkyně uzavřela se žalovaným ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku a § 104 zákona o spotřebitelském úvěru dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonnými požadavky, a následně žalovanému dne [datum] poskytla prostřednictvím bankovního převodu peněžní prostředky v celkové výši [částka]; žalobkyně dále uvádí, že žalovaný po poskytnutí úvěru provedl pouze částečnou úhradu ve výši [částka] dne [datum], která byla započtena tak, že částka [částka] byla použita na úhradu dlužné jistiny[částka] částka, na úhradu zákonného úroku z prodlení a částka [částka] na úhradu smluvní pokuty, v důsledku čehož činí zbývající dlužná jistina částku [částka]; žalobkyně uvádí, že splatnost úvěru byla sjednána do [datum], avšak žalovaný své peněžité závazky řádně a včas nesplnil, čímž se dostal do prodlení, a žalobkyně proto uplatňuje nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dále částky [částka] představující poplatek za sjednání úvěru, jenž žalobkyně označuje jako kapitalizovaný úrok, a dále úrok z dlužné jistiny ve výši 36 % p. a. od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný nárok žalobkyně uznal pouze částečně, a to toliko co do částky nesplacené jistiny ve výši [částka], kterou považuje za bezdůvodné obohacení, neboť mu byla reálně poskytnuta a dosud nebyla vrácena, zatímco ve zbytku, tj. co do veškerého příslušenství, nárok žalobkyně neuznává, a to zejména ohledně smluvního úroku ve výši 36 % ročně, částky [částka] označené jako kapitalizovaný úrok, jakož i nároku na náhradu nákladů řízení; žalovaný namítá, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro nedostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně neověřila jeho finanční situaci prostřednictvím relevantních registrů, a proto je podle § 87 odst. 1 tohoto zákona povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu; dále uvádí, že částka [částka] představuje ve skutečnosti skrytou smluvní pokutu, která obchází zákonné limity stanovené v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru a je absolutně neplatná; žalovaný rovněž namítá, že celkové nastavení úvěru, zahrnující vysoký smluvní úrok a významné poplatky, je v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, a proto nemůže požívat právní ochrany; současně uvádí, že se již před zahájením řízení pokusil spor řešit mimosoudně, když dne [datum] uplatnil u žalobkyně reklamaci a namítal neplatnost smlouvy a navrhoval úhradu jistiny, na což žalobkyně reagovala dopisem ze dne [datum], v němž nadále požadovala úhradu sporných plnění, a žaloba tak byla podle žalovaného podána účelově.
3. K podanému odporu se žalobkyně vyjádřila svým podáním došlým soudu dne [datum]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vycházela z ověřených příjmů žalovaného ve výši [částka], zjištěných měsíčních výdajů ve výši [částka], dále provedla kontroly registru insolvence, exekuce, PEP, sankčních seznamů a REPI. Maximální možná výše úvěru činila [částka] a poskytnutý úvěr byl [částka]. Žalovaný nebyl novým klientem, ale osobou, která již v minulosti její služby využila a vždy předchozí úvěr řádně splatil. Žalobkyně tedy měla k dispozici vlastní zkušenost s platební morálkou žalovaného, pozitivní historii splácení, kterou při posouzení úvěruschopnosti zohlednila. K tvrzení ohledně kapitalizovaného úroku žalobkyně uvedla, že se jedná o smluvně sjednaný poplatek za ujednání úvěru, který byl jasně uveden v předsmluvních informacích a výslovně sjednán ve smlouvě. Nejedná se o smluvní pokutu, ani obcházení zákona. Veškeré podmínky úvěru byly klientovi známy, přičemž tento měl právo do 14 dnů bez sankce od smlouvy odstoupit, přičemž svého práva nevyužil.[právnická osoba] jednání soudu žalovaný uvedl, že tento souhlasí s částkou [částka], kterou uznává a souhlasí s tím, aby byl k úhradě této částky zavázán a případně, aby byla stanovena splatnost ve splátkách, ve zbytku pak s žalobou nesouhlasí, zejména s kapitalizovaným úrokem, který představuje skrytou smluvní pokutu. V době uzavření smlouvy dosahoval příjmu kolem [částka] průměrně, nikoliv [částka], výdaje si žalobkyně žádným způsobem neověřovala. Žalovaný nerozporoval skutečnost, že předmětnou smlouvu o úvěru uzavřel.5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 7BA2D/1053379, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka] spolu s úrokovou sazbou 36 % ročně, s úrokem tedy ve výši [částka], s RPS 1264,28 % ročně, již s jednorázovou výší splátky [částka], s tím, že splatnost byla do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková částka ke splacení činila [částka] a výše poplatku za sjednání úvěru činila [částka]. Úvěr byl vyplácen bezhotovostním bankovním převodem. Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru formou seznámení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly uvedeny parametry následně uzavřeného úvěru. Žalovaný podal žádost o spotřebitelský úvěr, ve své žádosti uvedl požadovanou výši úvěru [částka] s tím, že jeho totožnost byla ověřena z občanského průkazu, tento pracuje jako zaměstnanec u společnosti [právnická osoba], jeho výdaje činí [částka], měsíční a vedlejší příjem uveden není, dále nejsou uvedeny jakékoliv náklady na splátku bankovních či nebankovních úvěrů, náklady na bydlení a ostatní výdaje (prokázáno tvrzením žalovaného, žádostí o spotřebitelský úvěr, formulářem pro standardní informace, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], včetně autorizačního procesu, dále pak včetně poučení spotřebitele a vysvětlení předsmluvních informací). Celková částka, která byla poskytnuta, činila [částka], náklady na půjčku (poplatek a úrok) činily [částka], tj. [částka] (interní doklad, parametr úvěru). Úvěr ve výši [částka] byl proveden bezhotovostním převodem dne [datum] (prokázáno nesporným tvrzením žalovaného, potvrzením o provedení transakce ze dne [datum]). Dne [datum] žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku [částka] (prokázáno potvrzením o platbě ze dne [datum] vystavené dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaný provedl reklamaci vyúčtování předmětné úvěrové smlouvy, vznesl námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru a vyzval žalobkyni k mimosoudnímu vyrovnání (prokázáno reklamací ze dne [datum]). Komunikací mezi žalobkyní prostřednictvím e-mailové adresy [e-mail] a žalovaným z měsíce ledna 2026 bylo prokázáno, že žalovaný provedl reklamaci vyúčtování a vznesl námitky neplatnosti smlouvy. Žalobkyně potvrdila přijetí částečné úhrady ve výši [částka] s tím, že k doplacení zbývá uhradit [částka] a umožňuje prodloužení půjčky. Návrhem na zahájení řízení před finančním arbitrem bylo prokázáno, že žalovaný podal tento návrh s tím, že tento se vztahoval k předmětné smlouvě o úvěru, poukázal na extrémní výši nákladů, skrytou pokutu, a na pokus mírného řešení věci, avšak bezúspěšně, s tím, že smlouva je neplatná, neboť žalobkyně porušila povinnost posoudit úvěruschopnost klienta. Návrh je ze dne [datum] (prokázáno návrhem na zahájení řízení před finančním arbitrem). Interní listinou aktuální informace o klientovi k půjčce číslo [hodnota] vzal soud za prokázáno, že se jedná o interní listinu, která se vztahuje k předmětnému úvěru s tím, že v této jsou uvedeny zdroje příjmů žalovaného jakožto zaměstnance, příjem celkem [částka], výdaje celkem [částka] s tím, že tento má měsíční splátky bankovního úvěru [částka], měsíční splátky nebankovního úvěru [částka], náklady na bydlení [částka], ostatní výdaje [částka]. Kontrola byla provedena podle AML. Interní listinou žalobkyně o úvěruschopnosti klienta k půjčce č. [hodnota] bylo prokázáno, že se jedná o předmětný úvěrový produkt, kdy byly akceptovány ověřené příjmy ve výši [částka], potvrzeny dne [datum], byl ověřen účet klienta pro zaslání finančních prostředků číslo [č. účtu]. Dále byla ověřena totožnost občanského průkazu, jeho výdaje, příjmy činí [částka], výdaje [částka], a to měsíční splátky bankovních úvěrů [částka], nebankovních úvěrů [částka], náklady na bydlení [částka], ostatní výdaje [částka].7. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky v částce [částka] a žalovaný se je zavázal věřiteli vrátit spolu s úrokem a poplatky jednorázově do 30 dnů od odeslání finančních prostředků na účet žalovaného. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení zpochybněno, žalovaný do podání žaloby uhradil částku [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uhradil něco dalšího.8. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od [datum], musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a, pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Žalobkyně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila a uvedla, jakým konkrétním způsobem, avšak k těmto svým tvrzením nepředložila soudu potřebné listinné důkazy. Uvedla, že banka vycházela, pokud jde o výši příjmů žalovaného, z jeho bankovního účtu vedeného u banky, kdy žalovaný měl dosahovat částky [částka], přičemž sám žalovaný uvedl, že jeho příjem v uvedené době činil [částka]. Soudu nebyly předloženy výpisy z účtu žalovaného či jiné listiny osvědčující žalobkyní tvrzené příjmy. Nebyla řádně zhodnocena ani výdajová stránka žalovaného, zejména jeho výdaje na bydlení, případné vyživovací povinnosti či jiné běžné výdaje, přičemž žalovaný u jednání soudu uvedl, že žalobkyně jeho výdajovou stránku žádným způsobem nezjišťovala. Rovněž nebyly soudu předloženy jakékoliv listiny prokazující ověřování osoby žalovaného v bankovních či nebankovních registrech klientských informací. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o tom, že je nezbytné předložit důkazy k prokázání svého tvrzení o tom, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).10. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni již poskytl. Žalovaný obdržel z neplatné smlouvy fakticky [částka] a před podáním žaloby uhradil [částka], tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku [částka], která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Pokud jde o splatnost přiznané částky, tuto určil soud ve splátkách dle majetkových poměrů žalovaného. Protože byla splatnost nesplacené jistiny určena soudem, a to do budoucna, dlužník se nemohl doposud dostat do prodlení. Žalobou uplatněná pohledávka ze strany žalobkyně doposud není dospělá ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a proto nemá žalobkyně právo na úroky z prodlení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Z tohoto důvodu byla žaloba co do požadavku žalobkyně na úroky z prodlení zamítnuta, stejně tak jako v části přesahující přiznanou částku, neboť nárok na ni vyplývá z absolutně neplatné smlouvy (obchodní úroky, poplatky).11. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].