117 C 30/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem kapitalizovaným za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla elektronicky prostřednictvím klientské zóny dle článku 10. smlouvy uzavřena dne [datum] smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše limitu [částka] v souladu s čl. 4.2 smlouvy o úvěru. Žalovaný fakticky úvěr vyčerpal v částce [částka]. Úvěr měl být žalovaným hrazen v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce, ke dni posledního čerpání byla výše minimální splátky vypočtena na částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž využila služeb dvou externích společností specializujících se na analýzu úvěruschopnosti a finanční data. Žalovaný žádné námitky proti vyhodnocení své bonity nevznesl. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z kopie jeho občanského průkazu a druhého dokladu totožnosti, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů, v centrální evidenci exekucí a v registru SOLUS. K doložení příjmů a výdajů žalovaného požadovala kompletní výpis z bankovního účtu na jméno žalovaného za poslední tři měsíce. Žalovaný uvedl své jiné závazky, nahlásil svého zaměstnavatele a prohlásil, že výběry hotovosti nebyly použity na úhradu jiných závazků. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z příjmu sděleného žalovaným ve výši [částka], i když příjem nalezený na jeho bankovním účtu činil [částka]. Při stanovení výdajů na bydlení vycházela z minimální částky nákladů ve výši [částka] stanovené s přihlédnutím k údajům z [právnická osoba], která má za účel sloužit jako spodní limit, pod který se žalovaný nesmí dostat přes své prohlášení či nalezení minimálních nákladů na účtu (žalovaný uvedl své náklady na bydlení ve výši [částka]), stejně tak bylo vycházeno z částky [částka] představující minimální částku na náklady na potraviny a běžné zboží dle [právnická osoba] (žalovaný uvedl své náklady ve výši [částka]), výše dalších závazků žalovaného byla stanovena dle prohlášení žalovaného ve výši [částka], když na účtu žalovaného ani lustrací v rejstříku SOLUS nebyly žádné další závazky nalezeny. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho nejnižšího zjištěného příjmu, kdy odečetla nejvyšší vypočtené náklady na bydlení na potraviny a běžné nákupy a dále nejvyšší současné finanční závazky žalovaného a od zbylé hodnoty byla odečtena hodnota EXTRA jako zůstatek „na cokoli“. Na základě této finanční analýzy bylo zhodnoceno, že žalovaný si může dovolit splácet nové závazky ve výši [částka] měsíčně, měl tedy dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky ve výši [částka].

2. Žalovaný však nedodržel sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kterou vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, žalovaný však své závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kterou opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Ani na základě upomínek však žalovaný splátku splatnou dne [datum], případně další splátky úvěru, řádně neuhradil. Žalobkyni tedy nezbylo, než přistoupit k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do zesplatnění úvěru, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení, a to přípisem ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku [částka] platbou ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], tj. celkem [částka], poté již neuhradil ničeho. Tyto platby byly ze strany žalobkyně započteny v částce [částka] započteny na jistinu úvěru a ve zbývající výši na splátku sjednaného úroku z úvěru. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], nákladů na zaslání upomínky č. [hodnota] a upomínky č. [hodnota] po [částka], úroku kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru za dobu ode dne následujícího po dni plnění uvedeného v předžalobní výzvě do dne sepsání žaloby, tj. od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]. Na předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný nereagoval.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že s žalobkyní dne [datum] uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši [částka]. K uzavření smlouvy však došlo na základě vzdálené komunikace a žalovaný tedy nedokáže posoudit, zda žalobkyní předložené znění úvěrové smlouvy skutečně odpovídá smlouvě, kterou s žalobkyní dne [datum] uzavřel. Navíc v době uzavření smlouvy nebyl schopen správně odhadnout své platební schopnosti a nedokázal správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Byl v těžké finanční tísni, kterou se rozhodl neprodleně řešit uzavřením dané úvěrové smlouvy. Nezvládal ani splácet zálohy na energie, nájemné a jiné základní potřeby. V době uzavření smlouvy byl ženatý a hospodařil společně s manželkou (ve smlouvě chybně uvedeno, že je svobodný). Úvěrovou smlouvu uzavíral prostřednictvím internetu a nedostal tak zpětnou osobní vazbu, jaké dopady může pro něho uzavření úvěru mít. Rovněž sjednaná úroková sazba a RPSN je nepřiměřená a zjevně odporující dobrým mravům. Předloženou úvěrovou smlouvu je tedy nutné vyhodnotit jako absolutně neplatnou a žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], na který bylo uhrazeno celkem [částka]. K úhradě tedy zbývá rozdíl ve výši [částka] tím, že vzhledem ke svému tíživému finančnímu stavu a dalším závazkům, které je nucen splácet, žalovaný žádal, aby mu bylo umožněno splácet dlužnou částku ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaný je zaměstnán přes pracovní agenturu, jeho příjem je proměnlivý podle počtu odpracovaných hodin, a to v rozmezí [částka] až [částka] měsíčně čistého. Hospodaří společně s manželkou, která je zaměstnána s příjmem asi [částka] měsíčně. Za nájem platí asi [částka] měsíčně + [částka] za elektřinu a plyn, splácí další úvěry ve splátkách ve výši asi [částka] měsíčně celkem. O dalších dluzích neví. Vyživovací povinnost již nemají. Další výdaje mají za PODU a internet ve výši [částka] a za telefony ve výši [částka] měsíčně. Manželka žalovaného do práce dojíždí autem. Žalovaný se léčí a astmatem, je po [podezřelý výraz] [Anonymizováno], má artrózu, za léky doplácí asi [částka] měsíčně.[právnická osoba] jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla žalobkyní vypracována Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému jako spotřebiteli peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka]. Žalovaný měl poskytnutý úvěr čerpat v tzv. tranších s tím, že částku [částka] vyplatí žalobkyně žalovanému do 10 pracovních dnů ode nabytí účinnosti smlouvy na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli současně s úrokem ve výši 76,18 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky čerpané a dosud nesplacené výše jistiny k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru, celý úvěr měl být splacen nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Smlouva byla žalovaným přijata elektronicky, distančně, prostřednictvím tzv. „klientského účtu“, souhlas se smlouvou žalovaný vyjádřil tzv. verifikační platbou ve výši [částka] ze dne [datum]. Přílohou č. [hodnota] této smlouvy je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze kterého vyplývá, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy svobodný, neměl žádné vyživované děti, žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši [částka], výdaje žalovaného měly být tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky činily [částka]. Z bankovního účtu měl být ověřen příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky dle rejstříku SOLUS činily [částka]. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu deklarovaného žalovaný ve výši [částka], z minimálních nákladů na bydlení ve výši [částka], z minimálních nákladů domácností ve výši [částka] a z dalších finančních závazků deklarovaných žalovaným ve výši [částka], k tomuto byl připočten EXTRA zůstatek na cokoli ve výši [částka] a byl učiněn závěr, že na základě své finanční situace si žalovaný může dovolit splácet nové závazky ve výši [částka], aniž by tím byla dotčena jeho současná životní úroveň (prokázáno vyhotovením smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] včetně přílohy č. [hodnota] ze dne [datum], záznamem o elektronickém podpisu, výpisem z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], předsmluvními informacemi a dokladem o platbě ze dne [datum]). Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho občanského průkazu a povolení k trvalému pobytu, žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů, v centrální evidenci exekucí a v registru SOLUS, a to s negativním výsledkem (prokázáno kopii občanského průkazu žalovaného, kopií povolení žalovaného k trvalému pobytu na území ČR a datovým výstupem z Credit Info CEE ze dne [datum]). Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému částku [částka], a to převodem na jeho běžný účet (prokázáno detailem pohybu-bezhotovostní platbou ze dne [datum] a nespornými tvrzeními účastníků). Žalovaný uhradil žalobkyni celkem [částka], a to platbou ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka], poté již neuhradil ničeho (nesporná tvrzeními účastníků). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení splátky částky [částka] + poplatku za 1. upomínku ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum] a e-mailem ze dne ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně opětovně žalovaného k uhrazení splátky částky [částka] + poplatku za 1. upomínku ve výši [částka] a za 2. upomínkou ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum] a e-mailem ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky v celkové výši [částka] nejpozději do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou, zesplatněním úvěru, oznámením o převzetí pr. zastoupení ze dne [datum] a přiloženým podacím lístkem ze dne [datum]).6. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně předala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli spolu se sjednaným úrokem v minimálních měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, které tvoří přílohu č. [hodnota] úvěrové smlouvy, tato listina však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši [částka], výdaje žalovaného měly být tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky činily [částka]. Z bankovního účtu byl ověřen příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky dle rejstříku SOLUS činily [částka]. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu deklarovaného žalovaný ve výši [částka], z minimálních nákladů na bydlení ve výši [částka], z minimálních nákladů domácností ve výši [částka] a z dalších finančních závazků deklarovaných žalovaným ve výši [částka], k tomuto byl připočten EXTRA zůstatek na cokoli ve výši [částka] a byl učiněn závěr, že na základě své finanční situace si žalovaný může dovolit splácet nové závazky ve výši [částka]. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] žalobkyně ověřila pouze příjem žalovaného, výdaje žalované z něj zjistit nelze. Dokumenty k ověření výdajů a dalších závazků žalovaného nebyly soudu předloženy, ani nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ověřovala jiným způsobem. Sama žalobkyně uvedla, že v případě příjmů žalovaného vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným (sama tedy zřejmě příjem zjištěný z bankovního účtu žalovaného nepovažovala za dostatečně ověřený), v případě výdajů žalovaného vycházela z minimálních částek dle dat [právnická osoba] a co se týče výše dalších závazků žalovaného, spokojila se pouze s tvrzením žalovaného, když žádné další závazky nebyly z jeho účtu ani z registru SOLUS zjištěny. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 o. z. absolutně neplatná, přičemž se k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to dle shodných tvrzení účastníků částkou v celkové výši [částka]. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na úhradu poskytnuté jistiny úvěru. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka] (poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] – úhrada ve výši [částka]). Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.7. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny.8. Po zjištění majetkových poměrů žalovaného má soud za to, že žalovaným navrhovaná splátka ve výši [částka] měsíčně odpovídá jeho možnostem, a proto bylo žalovanému umožněno poskytnutou jistinu úvěru splácet v jím navrhovaných splátkách. Žalovaný je zaměstnán s příjmem ve výši [částka] až [částka] měsíčně čistého, hospodaří společně s manželkou, která je zaměstnána s příjmem asi [částka] měsíčně. Za nájem platí asi [částka] měsíčně + [částka] za elektřinu a plyn, splácí další úvěry ve splátkách ve výši asi [částka] měsíčně celkem. Další výdaje mají za [Anonymizováno] a internet ve výši [částka] a za telefony ve výši [částka] měsíčně. Manželka žalovaného do práce dojíždí autem. Zvýšené výdaje žalovaného v souvislosti s jeho [podezřelý výraz] stavem činí asi [částka] měsíčně.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 42 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 29 % uplatněného nároku. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši [částka] za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby a sepis vyjádření k odporu žalovaného, každý právní úkon po [částka]) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po [částka]). Celkové náklady řízení tak činí částku [částka], toho 42 % představuje [částka] a k této částce byl žalovaný zavázán. S ohledem na majetkové poměry žalovaného byla i úhrada nákladů řízení uložena ve stanovených splátkách.