Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá proti žalované úhrady částky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] a dále ve výši 8 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a částky ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány finanční prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit úrok v pevné výši [částka] a dále uhradit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši [částka] uhradit původnímu věřiteli ve 20 měsíčních splátkách po [částka], a to nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované, ověřením těchto informací z dokladů předložených žalovanou a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace i doklady sloužící k jejich ověření byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum]. V žádosti žalovaná uvedla příjem ze starobního důchodu ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka], bydlela u rodičů, byla vdova a neměla vyživovací povinnost k dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované původní věřitel ověřil z ústřižků důchodu a výdaje byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu žalované. Použitelný příjem žalované byl vypočten na částku [částka]. Původním věřitelem byla schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocena jako dostatečná. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne [datum] ve výši [částka]. Celkem na tento dluh uhradila [částka]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající části dlužné částky, která činila na jistině úvěru [částka], na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a na úhradě za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Neuhrazena jistina úvěru ve výši [částka] je dále úročena úrokem sjednaným ve výši 8 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni, což žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh [částka], kdy se jednalo o jistinu úvěru ve výši [částka], úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], smluvní pokutu vyčíslenou za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok vyčíslený za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované rovněž úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a úroku sjednaného za dobu poskytnutí úvěru, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou jí dne [datum].
2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovanou byla dále uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě byly žalované předány finanční prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit úrok v pevné výši [částka] a dále uhradit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši [částka] uhradit původnímu věřiteli v 17 měsíčních splátkách po [částka], a to nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované, ověřením těchto informací z dokladů předložených žalovanou a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace i doklady sloužící k jejich ověření byly zaznamenány v žádosti o úvěr. V žádosti žalovaná uvedla příjem ze starobního důchodu ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka], bydlela u rodičů, byla vdova a neměla vyživovací povinnost k dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované původní věřitel ověřil z ústřižků důchodu a výdaje byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu žalované. Použitelný příjem žalované byl vypočten na částku [částka]. Původním věřitelem byla schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocena jako dostatečná. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne [datum] ve výši [částka]. Celkem na tento dluh uhradila [částka]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající části dlužné částky, která činila na jistině úvěru [částka], na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a na úhradě za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Neuhrazena jistina úvěru ve výši [částka] je dále úročena úrokem sjednaným ve výši 15 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni, což žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh [částka], kdy se jednalo o jistinu úvěru ve výši [částka], úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], smluvní pokutu smluvní pokutu vyčíslenou za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok vyčíslený za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované rovněž úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a úroku sjednaného za dobu poskytnutí úvěru, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou jí dne [datum].
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že si od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. žádný úvěr ani půjčku v roce 2021 a 2022 nebrala. Potvrdila však, že podpisy na obou smlouvách o půjčce jsou její. Se zaměstnankyní původního věřitele řešila úvěr dcery, která jí v té době zemřela. Nějakou půjčku měl i její vnuk, kterou nesplácel. Zaměstnankyně původního věřitele jí dala podepsat asi deset papírů, pravděpodobně mezi nimi byly i tyto smlouvy. Žádné peníze však od ní nedostala. Žalovaná si tehdy brala půjčky maximálně do [částka] a všechny řádně zaplatila. Pobírá pouze vdovský důchod momentálně ve výši [částka], z toho zaplatí za byt [částka], nezbývá jí ani na léky. Na současné adrese bydlí již asi 7 let., je v nájmu, bydlí sama. S rodiči v té době nebydlela, tito bydleli na Slovensku a zemřeli již před mnoha lety.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce předal žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávajícím se z úroku ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši [částka] v 17 měsíčních splátkách ve výši [částka]. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu úvěrové smlouvy, každá další splátka vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala. Na danou pohledávku byla uhrazena částku v celkové výši [částka] (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], předpisem splátek ke smlouvě a transakční historií smlouvy). Před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy vycházel z informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je vdova, bydlí u rodičů, má základní vzdělání, nemá žádné vyživované dítě, pobírá důchod ve výši 10 421 a ostatní státní příspěvky činí [částka]. Její celkové měsíční výdaje činí [částka] a jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady na dopravu, jídlo a ostatními náklady ve výši [částka], srážkami ze mzdy ve výši [částka] a splátkami dalších půjček ve výši [částka]. Tvrzená majetková situace žalované byla ověřena z dokladu o přiznání důchodu. Použitelný příjem žalované byl vypočten na [částka]. Příjem žalované s ohledem na její majetkové poměry a výši sjednané splátky byl shledán dostatečným.
5. Dne [datum] dále žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce předal žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávajícím se z úroku ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši [částka] ve 20 měsíčních splátkách ve výši [částka]. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu úvěrové smlouvy, každá další splátka vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli na svůj dluh částku v celkové výši [částka] (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], předpisem splátek ke smlouvě a transakční historií smlouvy). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je vdova, bydlí u rodičů, má základní vzdělání, nemá žádné vyživované dítě, pobírá důchod ve výši 11 059 a ostatní státní příspěvky činí [částka]. Její celkové měsíční výdaje činí [částka] a jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady na dopravu, jídlo a ostatními náklady ve výši [částka], srážkami ze mzdy ve výši [částka] a splátkami dalších půjček ve výši [částka]. Tvrzená majetková situace žalované byla ověřena z dokladu o přiznání důchodu. Použitelný příjem žalované byl vypočten na [částka]. Příjem žalované s ohledem na její majetkové poměry a výši sjednané splátky byl shledán dostatečným.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba]. postoupila obě výše uvedené pohledávky za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum], jehož odeslání žalovanému nebylo soudu doloženo (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně částí seznamu postoupených pohledávek a oznámení o příkazu k úhradě a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] nejpozději do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]).
7. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] a dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z. Žalovaná sice popírala uzavření těchto smluv s původním věřitelem, případně podvodné jednání zaměstnankyně původního věřitele, žádný důkaz k prokázání těchto svých tvrzení však přes poučení soudu nenavrhla. Sama pak potvrdila pravost svého podpisu na vyhotoveních obou smluv. Podpisem smlouvy pak žalovaná v obou případech stvrdila převzetí poskytnutých peněžních prostředků v hotovosti před podpisem smlouvy. Platnému uzavření smluv také nasvědčuje skutečnost, že na obě smlouvy bylo následně spláceno. Soud má tedy za to, že žalobkyně prokázala uzavření obou předmětných smluv i poskytnutí obou sjednaných úvěrů. Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a tato se tyto peněžní prostředky zavázala spolu s úrokem a sjednanými poplatky vrátit ve sjednaných 17 měsíčních splátkách. Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a tato se tyto peněžní prostředky zavázala spolu s úrokem a sjednanými poplatky vrátit ve sjednaných 20 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud v obou případech současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Již z tvrzení žalobkyně je však zřejmé že původní věřitele neprověřil úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětných smluv řádně. Původním věřitelem byl ověřen příjem žalované, její výdaje měly být doloženy výpisem z běžného účtu, nebylo tvrzeno ani doloženo, že by původní věřitel lustroval žalovanou v dostupných registrech za účelem zjištění jejich předchozích závazků a případně její platební morálky u těchto závazků. Prostým odečtem výdajů žalované tvrzených v žádosti o poskytnutí úvěru a jejich příjmů lze dospět k závěru, že příjem žalované nebyl v době uzavření smluv dostatečný k úhradě sjednaných splátek. Sama skutečnost, že oba závazky byly následně po dobu minimálně dvou let spláceny, nezbavuje žalobkyni povinnosti prokázat řádný přezkum úvěruschopnosti žalované. Nebylo ověřeno, že úvěru splácela právě žalovaná (tato splácení závazků popírá), ani z jakých peněžních prostředků tyto úhrady byly provedeny.
8. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že obě shora uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku [částka] a z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna v obou případech vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již plnila, a to částkou v celkové výši [částka] na smlouvu ze dne [datum] a částkou v celkové výši [částka] na smlouvu ze dne [datum]. Tato plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (ust. § 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když žalovaná uhradila původnímu věřiteli více, než jí bylo poskytnuto, a zbývající část uplatněného nároku žalobkyně má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 o. z.
9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení neuplatnila.