Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené dne [datum] s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému předána půjčka ve výši [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli i souhrnný poplatek za půjčené peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a souhrnného poplatku v týdenních splátkách, poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli celkem [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh na jistině částku [částka], úhradu dlužného sjednaného poplatku žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení, který kapitalizovala z dlužné částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení. Na předžalobní upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], jejíž součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou žalovaný při podpisu smlouvy v hotovosti převzal a zavázal se zaplatit žalobkyni v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku [částka], a to formou 52 týdenních splátek po [částka]. První splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovaným z předmětní smlouvy původním věřitelem postoupena žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh). Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka] do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovním podacím archem ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši [částka] spolu s příslušenstvím (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]).
4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku účinného do [datum] (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní zástupce žalobkyně půjčil žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit během 52 týdnů formou sjednaných týdenních splátek spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku v celkové výši [částka], kterou původní věřitel započetl na jistinu úvěru ve částce [částka] a na úhradu sjednaného poplatku v částce [částka]. Stanovený souhrnný poplatek ve výši [částka] jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši [částka], který tak představuje 66,4 % celé jistiny půjčky, soud považuje za odměnu nepřiměřeně vysokou, ujednanou v rozporu s dobrými mravy, tedy dle ust. § 39 obč. zák. ujednanou neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, má soud za to, že sjednaný souhrnný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky a bez tohoto ujednání by původní věřitel neměl na uzavření smlouvy zájem, tudíž ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce poskytl žalovanému částku [částka], čímž mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši [částka]. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka] (poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] – úhrada ve výši [částka]). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku účinného od [datum] rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka], a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne [datum] a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do [datum]. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 % ročně. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ní byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 524 a následujících obč. zák.
5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.