Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka], co do úroku z prodlení [částka], co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši [částka] a dále ve výši 9,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené s žalovaným dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut původním věřitelem úvěr ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu], úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v článku III. smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 9,5 % ročně, poplatkem za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši [částka] měsíčně a spolu s dalšími poplatky dle sazebníku původního věřitele, a to v 72 měsíčních anuitních splátkách v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) splatných vždy k 18. dni kalendářního měsíce, a to počínaje dnem [datum]. V rámci posouzení úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházel z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný uvedl, je ženatý, bydlí v družstevním bytě, má vyživovací povinnost vůči třem osobám a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka]. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně porovnal příjem žalovaného a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, výpočtem byla získána částka disponibilních výdajů žalovaného. Ze svých interních zdrojů původní věřitel zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek [částka] a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, za období od [datum] do [datum] uhradil pouze částku v celkové výši [částka], poté již neuhradil ničeho. Původní věřitel tedy využil svého práva dle čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. úvěrové smlouvy a dopisem ze dne [datum] ukončil poskytování úvěru, úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Celková dlužná částka včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty tedy ke dni zesplatnění úvěru činila [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Ke dni postoupení činil dluh [částka]. Po zesplatnění nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných poplatků za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši [částka] (4x [částka] za měsíce červen až září 2024), dlužný poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši [částka], úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru, tj. za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu do [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 9,5 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků, tj. z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou mu dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli prostřednictvím bankovní aplikace dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 9,5 % ročně v 72 anuitních měsíčních splátkách spolu se sjednaným po pojištěním schopnosti úvěr splácet (ve výši [částka] měsíčně) v celkové výši [částka] se splatností vždy k 18. dni v měsíci počínaje dnem [datum], s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit [částka]. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila [částka]. Úvěr měl být poskytnut na běžný účet žalovaného č. [č. účtu], úvěrový účet žalovaného byl veden pod č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit původnímu věřiteli v případě prodlení s úhradou splátek poplatky stanovené v čl. III. smlouvy a jiné platby související s prodlením. V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byl původní věřitel oprávněn prohlásit svým rozhodnutím jakékoli dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne [datum]). Před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy se původní věřitel zabýval schopností žalovaného poskytnutý úvěr splácet, přičemž vycházel z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši [částka] a žalovaným sdělených skutečností, že je ženatý, bydlí v družstevním bytě, má vyživovací povinnost vůči třem osobám a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka]. Výše výdajů byla odhadnuta na základě historických dat z ČSÚ, a to ve výši [částka]. Ze svých interních zdrojů původní věřitel zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek [částka] a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil (prokázáno vyjádřením původního věřitele k posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum]). Úvěr ve výši [částka] byl žalovanému původním věřitelem poskytnut dne [datum] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. [č. účtu] za měsíc únor 2023, platební historií a výpisem z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za měsíc únor 2023). Žalovaný uhradil původnímu věřiteli na svůj dluh celkem [částka] (prokázáno platební historií smlouvy). Dne [datum] vypracoval původní věřitel oznámení o prohlášení úvěru za splatný adresované žalovanému, kterým oznamuje, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum], a vyzývá žalovaného k úhradě částky [částka] nejpozději do [datum]. Doklad o odeslání tohoto oznámení žalovanému nebyl doložen (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dohodou ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba]. postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] žalobkyni, a to bez sdělení konkrétní výše postoupené pohledávky (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek a dohodou ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši [částka] nejpozději do [datum], výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím lístkem). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z. ve znění od [datum] (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní ve výši [částka] převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu s úrokem a sjednanými poplatky splatit původnímu věřiteli ve sjednaných 72 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Již z tvrzení žalobkyně však vyplývá, že její právní předchůdce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, když se nezabýval skutečnými výdaji žalovaného a u výdajové stránky vycházel pouze ze statistických údajů. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu sděleného žalovaným ve výši [částka], celkových příjmů domácnosti žalovaného ve výši [částka], interní informace o dalších závazcích žalovaného ve splátkách ve výši [částka] měsíčně a výše výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ v částce [částka], přičemž není zřejmé, jaké výdaje jsou v tomto výpočtu zahrnuty a jakým způsobem byla zohledněna vyživovací povinnost žalovaného ke třem osobám. V řízení navíc nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že původní věřitel prověřil solventnost žalovaného a jeho platební morálku v dostupných registrech a databázích. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy se její právní předchůdce jako profesionál v oboru finančních služeb s řádnou odbornou péčí zabýval úvěruschopnosti žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou ve výši [částka]. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka] (poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] – úhrada ve výši [částka]). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka], a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum], a to ve lhůtě k plnění nejpozději do [datum], když nebylo prokázáno odeslání oznámení o zesplatnění úvěru žalovanému a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] neobsahuje výzvu k uhrazení konkrétní dlužné částky. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 30 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 35 % uplatněného nároku. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši [částka] za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby a účast u jednání, každý právní úkon po [částka]), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po [částka] a úhrady 21% DPH ve výši [částka] v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku [částka], toho 30 % představuje [částka] a k této částce byl žalovaný zavázán.