RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

117 C 39/2026

Soud: Okresní soud v Karviné, pobočka HavířovDatum rozhodnutí: 2026-03-24Č. j.: 117 C 39/2026-26Samosoudkyně: JUDr. Silvie MorongováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-04-24Předmět řízení: 12 500 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:117.C.39.2026.26
náhrada nákladůsmlouva o zápůjčcesmlouva o úvěrudokazovánínáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (96) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla elektronicky prostřednictvím klientské zóny dle článku X. smlouvy uzavřena dne [datum] smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] v souladu s čl. IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po [částka] měsíčně vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kterou vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, žalovaný však své závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kterou opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Ani na základě upomínek však žalovaný splátku splatnou dne [datum], případně další splátky úvěru, řádně neuhradil. Žalobkyni tedy nezbylo, než přistoupit k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do zesplatnění úvěru, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení, a to přípisem ze dne [datum]. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], nákladů na zaslání upomínky č. [hodnota] a upomínky č. [hodnota] po [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od [datum] do zaplacení. Na předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla žalobkyní vypracována Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému jako spotřebiteli peněžní prostředky v úhrnné výši [částka], a to na účet žalovaného číslo [č. účtu] do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli současně s úrokem v celkové výši [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka]. Nejpozději měla být celková částka ve výši [částka] uhrazena do [datum]. Smlouva byla uzavřena elektronicky, distančně, prostřednictvím tzv. „klientského účtu“, souhlas se smlouvou žalovaný vyjádřil tzv. verifikační platbou ve výši [částka] ze dne [datum]. Přílohou č. [hodnota] této smlouvy je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze kterého vyplývá, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy svobodný, neměl žádné vyživované děti, žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši [částka], výdaje žalovaného měly být tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky činily [částka]. Z bankovního účtu měl být ověřen příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky dle rejstříku SOLUS činily [částka] (prokázáno vyhotovením smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] včetně přílohy č. [hodnota] ze dne [datum], předsmluvními informacemi a dokladem o platbě ze dne [datum]). Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému částku [částka], a to převodem na jeho běžný účet č. [č. účtu] (prokázáno detailem pohybu-bezhotovostní platbou ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení splátky částky [částka] + poplatku za 1. upomínku ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum] a e-mailem ze dne ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně opětovně žalovaného k uhrazení splátky částky [částka] + poplatku za 1. upomínku ve výši [částka] a za 2. upomínkou ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno upomínkou č. [hodnota] ze dne [datum] a e-mailem ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky v celkové výši [částka] nejpozději do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou, zesplatněním úvěru, oznámením o převzetí pr. zastoupení ze dne [datum] a přiloženým podacím lístkem ze dne [datum]).

4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně předala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli spolu s úrokem v celkové výši [částka] ve sjednaných měsíčních splátkách po [částka] s tím, že s poslední splátkou úroku bude splatná i celá jistina úvěru. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila pouze posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, které tvoří přílohu č. [hodnota] úvěrové smlouvy, tato listina však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši [částka], výdaje žalovaného měly být tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky činily [částka], byl svobodný, neměl vyživovací povinnost k žádné osobě. Z bankovního účtu měl být ověřen příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení ve výši [částka], náklady domácnosti činily [částka] a další závazky dle rejstříku SOLUS činily [částka]. Touto listinou nemá soud za prokázané, že žalobkyní byly příjmy a výdaje žalovaného řádně zjištěny a ověřeny, dokumenty k ověření příjmu a výdajů žalovaného nebyly soudu předloženy, rovněž nebyl předložen ani výsledek lustrace žalovaného v bankovních či nebankovních registrech a databázích, ani nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ověřovala jiným způsobem. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 o. z. absolutně neplatná, přičemž se k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni na svůj dluh něčeho uhradil, byl proto k vrácení vyplacené jistiny úvěru ve výši [částka] zavázán tímto rozsudkem. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení. Jelikož se tedy žalovaný do prodlení s úhradou dlužné jistiny úvěru dosud nedostal, byl nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení zamítnut.

6. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla sice částečně neúspěšná, ale pouze v poměrně nepatrné části. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Tato částka se sestává ze součtu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tří úkonu právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) každý po [částka] a tří režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 AT.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací