Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši [částka] a dále ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši [částka] sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny zápůjčky a poplatku v 21 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši [částka]. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činil dluh žalované na jistině částku [částka] a na poplatku částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužné částky [částka], kdy se jedná o dlužnou jistinu ve výši [částka], dlužný poplatek ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky [částka], který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od [datum] do [datum], ve výši [částka] a dále ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky [částka], který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od [datum] do [datum], ve výši [částka] a dále ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši [částka] sestávajícím se z úroku ve výši [částka], částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (částka za komfortní splácení činí [částka] a částka za flexibilní splácení činí [částka]) a dále doplňkovým pojištěním ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši [částka] v 21 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka činí [částka]. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru). K prokázání přezkumu úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru byla žalobkyní předložena pouze zákaznická karta ze dne [datum], dle které byla žalovaná pěstounka s příjmem od úřadu práce ve výši [částka], vyživovala dvě osoby, byla svobodná, žila v nájmu s partnerem, další příjmy domácnosti měly činit [částka], odhadované měsíční výdaje žalované činily [částka], další závazky nesplácela. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit výpis ze svého bankovního účtu (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaná na však svůj dluh uhradila částku v celkové výši [částka] (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne [datum] spolu s výzvou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši [částka] nejpozději do [datum] Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši [částka] ve sjednaných 21 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu-žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že je pěstounkou s příjmem ve výši [částka], výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši [částka], aniž by tyto byly blíže specifikovány, byla svobodná, žila v nájmu s partnerem, měla dvě vyživovací povinnost, další příjmy domácnosti vyly uvedeny ve výši [částka], aniž by bylo specifikováno, o jaké příjmy se jedná. Touto listinou nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované řádně zjištěny a ověřeny, výdaje žalované nejsou ani specifikovány, dokumenty k ověření majetkových poměrů žalované nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ověřoval jiným způsobem. Žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, svá tvrzení v tomto směru nedoplnila a žádné další důkazy nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou v celkové výši [částka]. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka] (poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] – úhrada ve výši [částka]). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka], a to ode dne [datum], když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. V souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne [datum] a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do [datum]. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.