Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud tuto platební povinnost nesplní, je povinen počínaje čtvrtým dnem od právní moci rozsudku platit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného až do úplného zaplacení.
II. Co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] [právnická osoba], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] uzavřel prostřednictvím zprostředkovatele [Anonymizováno] [právnická osoba]. dne [datum] se žalovaným smlouvu o klasickém úvěru č. [hodnota], na základě které původní věřitel poskytl žalovanému vázaný spotřebitelský úvěr v celkové výši [částka] za účelem úhrady ceny zboží (drobné černé elektro). Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 14,75 % ročně a sjednanými poplatky v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Před uzavřením dané úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmu uvedeného v žádosti o poskytnutí úvěru a průměrného příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti, což původní věřitel zkontroloval na základě výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši [částka] a původní věřitel tedy počítal s celkovými příjmy ve výši [částka]. Pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík a z údajů získaných z bankovního i nebankovního registru dlužníků (CBCB/CCB, SOLUS) a z evidence exekucí ověřil, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, dále zjistil, že žalovaný neměl v době úvěrové žádosti poskytnuty úvěry. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru, neboť po odečtení nového splátkového zatížení ve výši [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh uhradil [částka] (6 splátek po [částka]). Následně byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které původní věřitel poskytl klientům v České republice, ze dne [datum]. Postoupení pohledávky žalobkyně a původní věřitel osvědčili souhlasným prohlášením ze dne [datum]. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné splátky po splatnosti, avšak bezúspěšně. Proto žalobkyně využila svého práva a ke dni [datum] prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný a zesplatňovacím dopisem vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné jistiny. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dále sjednaného úroku z dlužné jistiny úvěru, který kapitalizovala za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úhradu zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni do podání žaloby neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu zaslanou mu zástupcem žalobkyně dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednáním, které byly ve věci nařízeny na dny [datum] se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně [Anonymizováno] [právnická osoba] prostřednictvím zprostředkovatele [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se původní věřitel poskytl žalovanému účelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] za účelem úhrady zboží u zprostředkovatele, a to drobného černého elektra, a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem splatit původnímu věřiteli ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 17. dni daného kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne [datum]. K přezkumu úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepředložila žádné listiny, pouze z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy svobodný, bydlel v nájmu, jeho čistý měsíční příjem činil [částka], celkové náklady domácností činily [částka] a další finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) činily [částka] (prokázáno Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], procesem podpisu klienta a průvodním dopisem ze dne [datum]). Úvěr byl čerpán v plné výši dne [datum]. Žalovaný za období od [datum] do [datum] uhradil původnímu věřiteli celkem [částka] (prokázáno podklady pro soudní jednání, výpisem z úvěrového účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] a soupisem transakcí). Smlouvou o postoupení portfolia ze dne [datum] ve zněním pozdějších dodatků původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne [datum] (prokázáno výpisem notářského zápisu ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum] s upozorněním, že pokud dlužná částka nebude v dané lhůtě uhrazena, dojde k tomuto dni k odstoupení od úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně (prokázáno Poslední výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Ke dni [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala přípisem ze dne [datum], kterým jej zároveň vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky [částka] (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] nejpozději do 5 dnů od doručení této výzvy, výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno Oznámením o právním zastoupení - výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících o. z., na základě které byl žalovanému původním věřitelem dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na úhradu zboží zakoupeného u zprostředkovatele úvěru. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně, ač soudem vyzvána, neprokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet byla posouzena podle příjmu žalovaného ve výši [částka] sděleného v žádosti o úvěr a ověřeného na základě výpisu z jeho běžného účtu, a informace o neexistenci dalších závazků žalovaného s tím, že po zohlednění splátky úvěru ve výši [částka] měsíčně zbývá žalovanému na úhradu jeho ostatních potřeb [částka]. Výpis z účtu žalovaného, ze kterého měl být ověřen jeho příjem, však žalobkyně nedoložila, ačkoliv byla soudem k viz vyzvána k doložení dokladů o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Rovněž nebylo prokázáno, že by se původní věřitel zabýval skutečnými výdaji žalovaného a jeho majetkovou situací. V případě dalších závazků žalovaného původní věřitel vycházel z informace, že žalovaný neměl v době uzavření smlouvy další závazky, sám žalovaný však v žádosti o poskytnutí úvěru deklaroval další finanční závazky ve výši [částka] měsíčně. Je tedy zřejmé, že původní věřitel před uzavřením nezkoumal s řádnou odbornou péčí profesionála na finančním trhu úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena, poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši [částka]. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (ust. § 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky [částka] (poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] – úhrada ve výši [částka]).
5. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 14 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 43 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, každý právní úkon po [částka]), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po [částka]) a úhrady 21% DPH ve výši [částka] v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku [částka], toho 14 % představuje [částka] a k této částce byl žalovaný zavázán. Odměnu advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne [datum] na základě výzvy soudu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta k tomuto úkonu právní služby soud žalobkyni nepřiznal, neboť je odpovědností advokáta, aby veškerá tvrzení potřebná k projednání návrhu byla uvedena již v žalobě, a to včetně návrhu na provedení důkazů k takto tvrzeným skutečnostem.