Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhá úhrady částky [částka] spolu s úrokem ve výši [částka] a dále ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba]. ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] uzavřené s žalovanou, na jejímž základě byl žalované poskytnut původním věřitelem úvěr do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 16,9 % ročně a spolu s poplatkem za využití účtu ve výši [částka] za každé čerpání úvěru případně s dalšími poplatky dle sazebníku původního věřitele, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. V rámci posouzení úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně vycházel především z informací získaných od žalované při zpracování jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, přičemž dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr je dostatečná. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodný, žije v družstevním bytě, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě a je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem [částka]. Žalovaná za dobu od [datum] do [datum] vyčerpala z úvěrového limitu celkem [částka]. Svůj dluh však nesplácel řádně a včas, uhradil pouze částku v celkové výši [částka], poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Poté již neuhradila ničeho. Původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do [datum] s upozorněním, že jinak se celý dluh stane splatným. Žalovaná v dané lhůtě dlužné splátky neuhradila a původní věřitele tedy ke dni [datum] úvěr zesplatnil, o čemž byla žalovaná informována prostřednictvím dopisu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným jí doporučeně dne [datum]. Po postoupení nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] sestávající se nákladů spojených s prodlením s úhradou splátek v květnu, červnu a červenci 2025 (tj. [částka] za 10 dní prodlení a [částka] za 40 a 70 dní v prodlení), neuhrazeného pojištění ve výši [částka] (tj. 5x [částka] – [částka]), neuhrazeného úroku kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky ve výši [částka] a neuhrazeného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky [částka], a to za dobu od [datum], tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, do zaplacení, a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků, tj. z částky [částka], za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou jí dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše limitu [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně v povinných pravidelných měsíčních splátkách po [částka] se splatností vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla úvěrová smlouva uzavřena. Úvěrový účet žalované byl veden pod č. [č. účtu]. Zároveň byl sjednán poplatek za využití účtu Peníze na klik ve výši [částka] za každé čerpání úvěru (prokázáno Smlouvou o revolvingovém úvěru „Peníze na klik“ ze dne [datum] a záznamem o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne [datum]). Před uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě se původní věřitel zabýval přezkumem úvěruschopnosti žalované, kdy vycházel z příjmu, který žalovaná uvedla v žádosti, tj. ve výši [částka], přičemž tento byl zkontrolován na základě příchozích plateb na běžný účet žalované. Dále měl původní věřitel prověřit žalovanou v dostupných registrech, a to v insolvenčním rejstříku, CBCB a v interní evidenci, kdy nebyly o žalované zjištěny žádné negativní informace. Žalovaná v žádosti uvedla své výdaje v nulové výši, proto původní věřitel stanovil životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku [částka]. V žádosti žalovaná uvedl splátky dalších závazků v nulové výši, původní věřitel ze své interní evidence a dotazem do CCB zjistil, že žalovaná má další dva závazky, a to u [právnická osoba]. spotřební úvěr se splátkou [částka] a úvěr ke kreditní kartě s limitem [částka] a orientační splátkou [částka]. Příjem žalované tedy původní věřitel vyhodnotil jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] a částečným výpisem z běžného účtu žalované za období srpna až října 2017). Úvěr byl žalovanou vyčerpán v celkové výši [částka]. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli za dobu do [datum] částku v celkové výši [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalované č. [č. účtu] a podklady pro soudní jednání). Dne [datum] vyzval původní věřitele žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum] s tím, že pokud nebude dlužná částka v dané lhůtě uhrazena, bude požadovat po žalované úhradu celého dluhu. Doklad o odeslání výzvy žalované nebyl soudu doložen (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum]). Dne [datum] původní věřitel oznámil žalované, že ke dni [datum] byl dluh prohlášen za splatný a vyzýval žalovanou k úhradě částky [částka]. Doklad o odeslání výzvy žalované nebyl soudu rovněž doložen (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]).
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel společnost [právnická osoba]. postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši [částka] nejpozději do [datum] (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od [datum] (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala spolu s úrokem a sjednanými poplatky splatit původnímu věřiteli ve sjednaných měsíčních splátkách. Po právní stránce soud v daném případě současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně sice poskytla soudu tvrzení o přezkumu solventnosti žalované jejím právním předchůdcem před uzavřením předmětné smlouvy, již z těchto tvrzení však vyplývá, že původní věřitel se spokojil s informacemi poskytnutými žalovanou bez jejich řádného ověření, ověřen byl pouze příjem žalované, a to jen z příchozích plateb na běžný účet žalované za tři měsíce před uzavřením smlouvy. Ohledně přezkumu výdajů žalované původní věřitel soudu žádné doklady nedoložil, vycházel z životních výdajů stanovených dle svého ekonomického modelu a informací od žalované o jejich poměrech, a zjištěných splátek dalších závazků žalované, ačkoli už samotné sdělení žalované, že má výdaje včetně nákladů na bydlení a splátky dalších závazků v nulové výši, mělo u původního věřitele vyvolat pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. V řízení nebylo ani prokázáno tvrzení žalobkyně, že původní věřitel prověřil solventnost žalované a její platební morálku v dostupných registrech a databázích. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neprokázala, že její právní předchůdce jako profesionál v oboru finančních služeb před uzavřením předmětné smlouvy postupoval při přezkumu úvěruschopnosti žalované s řádnou odbornou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti takového právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku v celkové výši [částka], pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z provedeného dokazovaní vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, na tuto pohledávku před podáním žaloby již uhradila částku v celkové výši [částka], tj. více než kolik činila poskytnutá jistina úvěru. Žaloba tedy byla zamítnuta v celém rozsahu, když zbývající část uplatněného nároku žalobkyně má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.