Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a dále s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným, po řádném prověření jeho úvěruschopnosti, dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], na základě níž poskytla žalovanému revolvingový s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,93% z výše sjednaného úvěrového rámce splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal částku v celkové výši [částka], celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě celého úvěru včetně příslušenství, poplatků a sankcí. Žalovaný na výzvu nereagoval a po zesplatnění úvěru na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovanou pohledávku tvoří neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka], přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných a uhrazených částek, dále dlužné náklady na vymáhání v celkové výši [částka] a smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek požadované v souladu s hl. 9 § 1 úvěrových podmínek v celkové výši [částka] ([částka] za každou dlužnou splátku). Příslušenství pohledávky tvoří kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby, tj. ode dne [datum] do [datum], ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a následně úrok z dlužné jistiny úvěru ve výši 11,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků a smluvní pokuty za dobu od [datum] do zaplacení. Na předžalobní výzvu k plnění žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum] a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] vypracovala žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], ve které je jako úvěrující označena žalobkyně a jako klient označen žalovaný, a to jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, emailem a číslem mobilního telefonu. Jako předmět smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce [částka]. Úroková sazba měla být sjednána ve výši 25,9 % ročně. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky žalobkyni splácet ve splátkách ve výši 2,928 % z úvěrového limitu, tj. ve výši [částka] měsíčně. V případě prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], případně ve výši dlužné splátky, pokud je splátka nižší než [částka]. Smlouva měla být žalovaným podepsána elektronicky dne [datum] v 11:31 hodin. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. [hodnota]). Při posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet vycházela žalobkyně z informací uvedených v úvěrové smlouvě, dle kterých byl žalovaný svobodný, bezdětný, zaměstnaný s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], bydlel v podnájmu, náklady na bydlení činily [částka], jeho ostatní výdaje činily [částka] a splácel další úvěry po [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činil [částka]. Při stanovení výdajů žalovaného bylo vycházeno z normativních nákladů na bydlení ve výši [částka] měsíčně a životního minima ve výši [částka] měsíčně, byly zohledněny splátky dalších závazků žalovaného po [částka] měsíčně. Žalovaný měl být lustrován v registru ISIR, MNCR a CEE s negativním výsledkem (prokázáno smlouvou Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. [hodnota], kartou klienta, úvěrovou zprávou a potvrzením o ověření bonity MLS). Za dobu od [datum] do [datum] vyčerpal žalovaný z poskytnutého revolvingového úvěru částku v celkové výši [částka], poté již nečerpal ničeho. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem [částka] (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad, sdělením banky ze dne [datum] a částečným výpisem z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně z důvodu prodlení s úhradou závazků žalovaného ke splacení celého úvěru včetně příslušenství v celkové výši [částka], a to do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu doporučeně dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.[právnická osoba] daném případě má soud za to, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka] a žalovaný se zavázal jej vrátit žalobkyni spolu se sjednaným úrokem a případně dalšími poplatky a sankcemi v případě prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně však neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo. Předložené vyhotovení smlouvy postrádá podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Smlouvu o úvěru je možno uzavřít v jakékoliv formě, ať písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Toto však prokázáno nebylo. Pokud by žalovaná listinu podepsala připojením určitých dat sloužících k podpisu, je z hlediska dokazování podstatné prokázat jednak identitu jednající osoby a jednak integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu, přičemž dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě však prokázáno nebylo, když u podpisu žalovaného je uvedeno pouze „podepsáno elektronicky“. Navíc, i kdyby bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, tak by bylo nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy předložila žalobkyně pouze kartu klienta, nedatovanou úvěrovou zprávu a potvrzení o ověření bonity MLS, což neprokazuje, že solventnost žalovaného byla řádně a s odbornou péčí před případným uzavřením úvěrové smlouvy prověřena. Z předložených dokladů není zřejmé, jakým způsobem byl ověřen tvrzený příjem žalovaného a ohledně výdajů žalovaného bylo vycházeno z normativních nákladů na bydlení a částky životního minima. Vzhledem k absenci žalobkyně u jednání však nebylo možno doplnit tvrzení a důkazy a smlouva by byla dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V řízení však bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku v celkové výši [částka]. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku v celkové výši [částka], byl proto zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] ([částka] –[částka]). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka], a to ode dne [datum], když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván výzvou žalobkyně ke splacení celého úvěru ze dne [datum], a to do 14 dnů od sepsání této výzvy, tj. do [datum]. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala jeho oprávněnost.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 66 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 17 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tří úkonů právní služby po [částka] podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z toho 66 % představuje [částka] a k této částce byl žalovaný zavázán.