Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru uzavřené s původní věřitelkou [právnická osoba]. Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] Pay č. [hodnota] byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena dne [datum]. Na jejím základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši [částka]. Předtím ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že ho vyhledala v registru SOLUS a vycházela z informací sdělených žalovaným. Žalovaný ze sjednaného úvěru vyčerpal [částka] na úhradu kupní ceny zboží u prodejce [právnická osoba]., která byla uhrazena přímo na účet prodejce. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 19,48 % v 11měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Původní věřitelka proto od smlouvy ke dni [datum] odstoupila. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], poplatků za upomínky ve výši [částka], smluvní pokuty z prodlení ve výši [částka], pojistného ve výši [částka] a úroků k datu odstoupení ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila.
3. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti a fotografie občanského průkazu soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena podle občanského průkazu. Žalovaný byl lustrován v registru SOLUS, výsledek lustrace uveden není. U příjmů je uvedena čistá mzda ve výši [částka] měsíčně. U výdajů jsou nulové náklady na bydlení a [částka] měsíčně na splátky úvěrů. Údaje nebyly nijak ověřeny.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, oznámení o odchozí platbě, části výpisu z účtu, údajů o účtu obchodníka, sazebníku, pojištění schopnosti splácet a pojistných podmínek soud zjistil, že mezi [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] Pay č. [hodnota], a to prostřednictvím obchodníka [právnická osoba]. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu [částka]. Poprvé byl úvěr čerpán za účelem financování kupní ceny mobilního telefonu ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 19,48 % ročně. Současně žalovaný přistoupil k pojištění schopnosti splácet Jistota. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách včetně pojistného ve výši [částka]. Celkově měl žalovaný uhradit při řádném splácení (bez pojistného) [částka]. Úvěr byl čerpán dne [datum] tak, že [právnická osoba]. zaplatila za žalovaného obchodníkovi kupní cenu mobilního telefonu.
5. Z rozkladu splátek soud zjistil, že žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce pouze částku [částka] a na úvěr neuhradil ničeho.
6. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni jejího vyhotovení byl vyčíslen dluh žalovaného na částku [částka].
7. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]. odstoupila z důvodu prodlení žalovaného se splátkami od smlouvy o úvěru č. [hodnota] a úvěr zesplatnila. Dluh byl vyčíslen na částku [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní dne [datum] se seznamem pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni.
9. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného na částku [částka] a vyzvala žalovaného k jeho úhradě.
10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným dne [datum] podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému možnost čerpat z úvěrového rámce [částka]. Žalovaný vyčerpal částku [částka] za účelem uhrazení kupní ceny mobilního telefonu u obchodníka [Anonymizováno] a. s. Tuto částku původní věřitelka zaplatila přímo na účet obchodníka dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách po [částka], neuhradil ničeho. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikoval soud současně § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní soud nemá za prokázáno, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně předložila k důkazu pouze zprávu o posouzení úvěruschopnosti, z níž je zřejmé, že původní věřitelka se spokojila se s tvrzeními žalovaného o jejich příjmech a výdajích, která si neověřila, a přestože žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje na bydlení a na splátkách dalších úvěrů splácí [částka] měsíčně, úvěr mu poskytla. Chovala se tak ledabyle a schopnost žalovaného úvěr splácet vyhodnotila v rozporu se zásadou zodpovědného úvěrování. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobkyně zaplatila za žalovaného kupní cenu zboží ve výši [částka], na kterou nebylo ze strany žalovaného nic uhrazeno. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni jistinu ve výši [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 26 %, protože žalobkyně byla v řízení úspěšná z 63 % a neúspěšná z 37 %. Soud přitom vycházel jak z jistiny, tak z příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni vznikly náklady na advokátní odměnu za tři úkony právní služby ve výši [částka], na náhradu hotových výdajů ve výši [částka], náhradu DPH ve výši [částka] a náhradu soudního poplatku ve výši [částka], celkem ve výši [částka], z toho 24 % činí [částka].