Výrok
I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z údajů sdělených žalovanou. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat postupně úvěr až do výše [částka]. Žalobkyně vyplatila na účet žalované č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovaná uhradila na jistinu celkem [částka] v době od [datum] do [datum]. Z důvodu prodlení žalované se splátkami žalobkyně smlouvu ke dni [datum] vypověděla. Současně vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka], která byla vypočtena jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za službu Presto ve výši [částka] a smluvní pokuty.
2. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku ve výši [částka], soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, a přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka] s možností opakovaného čerpání do [datum] za úrok ve výši 0,283 % denně. Takto žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka]. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila v době od [datum] do [datum] celkem [částka].
5. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši [částka]. Způsob ověření nebyl v listině uveden.
6. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná žije v domácnosti s další osobou bez příjmu, její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činily [částka], na půjčky [částka], jiné výdaje nebyly uvedeny. Ověřený čistý příjem žalované činil [částka]. Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši [částka] tak činil disponibilní příjem žalované [částka].
7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] z titulu smlouvy uzavřené dne [datum].
8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní a provedených k důkazu soud nečinil žádné relevantní závěry o skutkovém stavu.
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované částku [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované a k tomu předložila listiny vyhotovené žalobkyní, a to listinu označenou Identifikovatelné příjmy, z níž není zřejmé, jak žalobkyně ověřila tvrzený příjem žalované ve výši [částka] ani z čeho tento příjem plyne, a listinu označenou Výpis o posouzení úvěruschopnosti, přičemž z této listiny nevyplývá, že by tam uvedené údaje byly nějak ověřeny. Tyto listiny samy o sobě proto nemají vypovídací hodnotu. Nadto jsou v uvedené listině uvedeny výdaje na půjčky ve výši [částka] měsíčně, což by samo o sobě vyvolává pochybnost o bonitě žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být o tomto nedostatku soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vrátila žalobkyni na vyplacenou částku [částka] celkem [částka], byla žaloba zamítnuta.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.