Výrok
I. Řízení se zastavuje co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v celkové výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka].
2. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka] s úrokem z prodlení s tím, že žalovaný před podáním žaloby uhradil původní věřitelce [částka]. Soud proto ve výroku I. řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne [datum] v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], dodatku č. [hodnota] a výpisů z účtů původní věřitelky a žalovaného soud zjistil, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši [částka] za úrok ve výši 279,83 % ročně. [adresa] 000 Kč byla žalovanému vyplacena na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum]. Dodatkem ze dne [datum] byl úvěr navýšen na [částka]. [adresa] 900 Kč byla žalovanému vyplacena na jeho účet dne [datum].
5. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka ji vyhotovila dne [datum] a vyčíslila v ní dluh žalovaného ze smlouvy č. [hodnota] ke dni zesplatnění téhož dne na celkem [částka].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum], ve znění dodatku, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni.
7. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byly dne [datum] zaslány předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky, v nichž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze spotřebitelského úvěru dle smlouvy o úvěru uzavřené s původní věřitelkou [právnická osoba] dne [datum].
8. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] ze smlouvy uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne [datum], kterou soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy vyplatila původní věřitelka žalovanému dne [datum] na jeho účet částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný na zápůjčku vrátil pouze [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně netvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a nepředložila ani žádné důkazy, z nichž by taková skutečnost vyplývala. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by soudem v tomto směru poučena v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku [částka], a žalovaný z téhož titulu vrátil původní věřitelce [částka] (o něž byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno), je žalovaný povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalovanému proto byla ve výroku II. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch obou účastníků, vycházeje z jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku a skutečnosti, že na částečné zpětvzetí žaloby je třeba pohlížet jako na procesní neúspěch žalobkyně, byl v zásadě stejný.