Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru uzavřené s původní věřitelkou [právnická osoba]. Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] Pay č. [hodnota] byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena dne [datum]. Na jejím základě původní věřitelka poskytla žalované úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši [částka]. Předtím ověřila schopnost žalované úvěr splácet tak, že ji vyhledala v registru SOLUS a vycházela z informací sdělených žalovanou. Žalovaná ze sjednaného úvěru vyčerpala [částka] na úhradu kupní ceny zboží u prodejce [právnická osoba]., která byla uhrazena přímo na účet prodejce. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 19,48 % v 11měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná neuhradila žádnou splátku. Původní věřitelka proto od smlouvy ke dni [datum] odstoupila. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], poplatků za upomínky ve výši [částka], smluvní pokuty z prodlení ve výši [částka] a úroků k datu odstoupení ve výši [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast omluvila.
3. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti a fotografie občanského průkazu soud zjistil, že totožnost žalované byla ověřena podle občanského průkazu. Žalovaná byla lustrována v registru SOLUS, výsledek lustrace uveden není. U příjmů je uvedena čistá mzda ve výši [částka] měsíčně. U výdajů jsou nulové náklady na bydlení a [částka] měsíčně na splátky úvěrů. Údaje nebyly nijak ověřeny.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, oznámení o odchozí platbě a údajů o účtu obchodníka (subjektech DPH) soud zjistil, že mezi [právnická osoba]. a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] Pay č. [hodnota], a to prostřednictvím obchodníka [právnická osoba]. Na jejím základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu [částka]. Poprvé byl úvěr čerpán za účelem financování kupní ceny nábytku ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 19,48 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Celkově měla žalovaná uhradit při řádném splácení [částka]. Úvěr byl čerpán dne [datum] tak, že [právnická osoba]. zaplatila za žalovanou obchodníkovi kupní cenu nábytku.
5. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce pouze částku [částka] a na úvěr neuhradila ničeho.
6. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]. odstoupila z důvodu prodlení žalované se splátkami od smlouvy o úvěru č.[hodnota] a úvěr zesplatnila. Dluh byl vyčíslen na částku [částka].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní dne [datum] se seznamem pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni.
8. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni jejího vyhotovení byl vyčíslen dluh žalované na částku [částka].
9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh žalované na částku [částka] a vyzvala žalovanou k jeho úhradě.
10. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl důkazní návrhy informačním dokumentem o pojištění schopnosti splácet a všeobecnými pojistnými podmínkami, neboť žalobkyně se pojistného nedomáhala a dle úvěrové smlouvy ani pojištění sjednáno nebylo.
11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne [datum] podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalované možnost čerpat peníze z úvěrového rámce ve výši [částka]. Žalovaná vyčerpala částku [částka] za účelem uhrazení kupní ceny nábytku u obchodníka [Anonymizováno] a. s. Tuto částku původní věřitelka zaplatila přímo na účet obchodníka dne [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 11 měsíčních splátkách po [částka], neuhradila ničeho. Původní věřitelka proto od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikoval soud současně § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Z listinného důkazu předloženého žalobkyní soud nemá za prokázáno, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně předložila k důkazu pouze zprávu o posouzení úvěruschopnosti, z níž je zřejmé, že původní věřitelka řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet a spokojila se s tvrzeními žalované o jejích příjmech a výdajích, která si neověřila, a přestože žalovaná uvedla, že nemá žádné výdaje na bydlení a na splátkách dalších úvěrů splácí [částka] měsíčně, úvěr jí poskytla. Chovala se tak lehkomyslně a schopnost žalované úvěr splácet vyhodnotila v rozporu se zásadou zodpovědného úvěrování. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě smlouvy původní věřitelka zaplatila za žalovanou kupní cenu zboží ve výši [částka], na kterou nebylo ze strany žalované nic uhrazeno. Žalovaná je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinna vrátit žalobkyni jistinu ve výši [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 44 %, protože žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 72 % a neúspěšná z 28 %. Soud přitom vycházel jak z jistiny, tak z příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni vznikly náklady na advokátní odměnu za čtyři úkony právní služby ve výši [částka], na náhradu hotových výdajů ve výši [částka], náhradu DPH ve výši [částka] a náhradu soudního poplatku ve výši [částka], celkem ve výši [částka], z toho 44 % činí [částka].