RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

130 C 61/2026

Soud: Okresní soud v Karviné, pobočka HavířovDatum rozhodnutí: 2026-04-07Č. j.: 130 C 61/2026-34Soudkyně: Mgr. Michaela TurčíkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-05-15Předmět řízení: 31 769,31 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:130.C.61.2026.34
náhrada nákladůsmlouva o úvěrulhůtynáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (76) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s ročním úrokem ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr spočívající v možnosti čerpat peněžní prostředky z úvěrového rámce ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce celkem [částka], a to nákupem zboží na splátky u prodejce Mobil pohotovost [právnická osoba]. dne [datum]. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil pouze [částka]. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], 4 poplatků za vedení účtu v celkové výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut za prodlení s úhradou tří splátek ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala úroky a úroky z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně omluvila svou neúčast a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti.

3. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný při uzavření smlouvy sdělil, že je svobodný, bezdětný, má jiný zdroj příjmů ve výši [částka] a měsíční výdaje na domácnost ve výši [částka]. Z šetření v registrech žalobkyně zjistila, že žalovaný má sjednány dvě japonské půjčky.

4. Z ověření bonity MLS soud zjistil, že žalobkyně při poskytování úvěru vychází při posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr z výpočtu maximálního limitu splátky (MLS). Přitom vychází z rodinného postavení, vyživovací povinnosti, příjmu partnera, výdajů sdělených klientem, kde započítává pravidelné, nezbytné měsíční výdaje, a ze statistických údajů a částek životního minima, minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti a nákladů bydlení publikovaných [právnická osoba] a z údajů NRKI.

5. Z úvěrové zprávy, která není datována, soud zjistil, že žalovaný měl evidovány 2 existující závazky s měsíčními splátkami v celkové výši [částka] ([částka] a [částka]), z toho na první dluh zbývalo uhradit 10 splátek do srpna 2024 a na druhý dluh zbývalo uhradit 21 splátek do června 2025.

6. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným a na jejím základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce [částka] za úrok 26,28 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Úvěr měl být poprvé čerpán na úhradu kupní ceny mobilního telefonu Apple iPhone 15 Pro ve výši [částka] na účet prodejce Mobil pohotovost [právnická osoba]. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, má základní vzdělání a čistý měsíční příjem ve výši [částka] z jiného zdroje než ze zaměstnání. Výdaje na bydlení byly uvedeny ve výši [částka], ostatní výdaje ve výši [částka].

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. [hodnota] a potvrzení [právnická osoba]. Soud zjistil, že úvěr ve výši [částka] byl vyplacen na účet společnosti Mobil pohotovost [právnická osoba]. dne [datum].

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný vyčerpal na základě úvěrové smlouvy č. [hodnota] dne [datum] částku [částka] a že na tento úvěr uhradil v prosinci 2023 a lednu 2024 celkem [částka].

9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ze smlouvy č. [hodnota], který vyčíslila do částky [částka], a stanovila k tomu lhůtu do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum].

10. Z předžalobní výzvy vyhotovené dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhů ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka]. Výzva byla odeslána dne [datum].

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka], z něhož žalovaný vyčerpal dne [datum] nákupem zboží na splátky částku [částka]. V rozporu se sjednanými podmínkami žalovaný poskytnutý úvěr žalobkyni řádně nesplácel. Na částku vyčerpanou z úvěrového rámce uhradil za dobu trvání úvěrového vztahu celkem [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, bylo v řízení provedenými důkazy vyvráceno. Žalobkyně sice zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, nepostupovala však v souladu se zásadou zodpovědného úvěrování. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za situace, kdy uvedl, že má jediný příjem ve výši [částka] z jiných blíže nespecifikovaných zdrojů než ze zaměstnání. Spokojila se s tvrzením žalovaného, že jeho měsíční výdaje včetně výdajů na bydlení činí [částka], aniž by se blíže zabývala skutečnými výdajovými poměry žalovaného. Nezohlednila ani stávající splátkové zatížení žalovaného ve výši [částka] měsíčně. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Protože bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce [částka] a žalobkyni uhradil pouze [částka], je v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni rozdíl ve výši [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

12. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 56 % nákladů řízení ve výši [částka], sestávajících ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby ve výši [částka], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] a náhrady DPH ve výši [částka], tj. částku [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací