Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla úvěr za úrok ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Jistotu úvěru mohl žalovaný uhradit kdykoli během trvání smlouvy. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla zjištěna z výpisů z účtu žalovaného nebo výplatních listů a žalovaný byl lustrován ve veřejně přístupných databázích. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, žalobkyně proto dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z nesplacené části jistiny ve výši [částka], úroku za první měsíc čerpání ve výši [částka] a smluvní pokuty výši [částka] vypočtené jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požadovala z dlužné jistiny a úroku úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu z účtu žalovaného č. [Anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil pravidelnou měsíční příchozí platbu od [právnická osoba]. v průměrné výši [částka], s výjimkou února 2024, kdy byla žalovanému vyplacena částka [částka], pravidelnou měsíční odchozí platbu ve výši [částka] označenou jako „úvěr auto“, odchozí platbu ve výši [částka] na účet [právnická osoba] poznámkou „[jméno FO] “ v prosinci 2023 a konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] ve výši [částka].
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kopie občanského průkazu žalovaného průkazu a potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše [částka] s tím, že žalovaný bude oprávněn opakovaně čerpat z úvěrového rámce a současně splácet úroky ve výši 40 % měsíčně přirostlé za uplynulé období, a to vždy k 29. dni měsíce. Jistinu bude moci uhradit kdykoli v průběhu trvání smlouvy. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení po dobu dvou kalendářních měsíců se stává splatným celý dluh. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce dne [datum] částku [částka], která mu byla vyplacena na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol], který odpovídá rodnému číslu žalovaného.
5. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že bylo vyhotoveno dne [datum] a adresováno žalovanému. Žalobkyně v něm sdělila, že ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru, přičemž celková dlužná částka k tomuto datu činila [částka].
6. Ze sdělení [právnická osoba]. a transakční historie soud zjistil, že žalovanému byla z účtu žalobkyně vyplacena dne , datum[částka] částka, a na účet žalobkyně žalovaný zaplatil dne [datum] částku [částka].
7. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] odeslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] ve výši [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba]. dne [datum], Přílohy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]. a žalobkyní ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne [datum] a seznamu pohledávek žalobkyně tvořících zajištění těchto smluv soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu.
9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému ze sjednaného úvěrového rámce ve výši [částka] dne [datum] částku [částka] a žalovaný vrátil žalobkyni dne [datum] částku [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet z čerpaného úvěru měsíčně úrok ve výši 40 % měsíčně, jistinu mohl splatit kdykoli za trvání smluvního vztahu. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že nejméně od prosince 2023 do dubna 2024 měl žalovaný pravidelný příjem ve výši cca [částka] (vyjma února 2024, kdy mu byla vyplacena částka [částka]) od společnosti [právnická osoba]. V téže době měl žalovaný pravidelný výdaj v podobě splátky úvěru na auto ve výši [částka] měsíčně, pouze v prosinci 2023 je evidována platba ve výši [částka] na účet společnosti [právnická osoba] týkající se místa bydliště žalovaného na [adresa]. Ke dni [datum] byl zůstatek na jeho účtu č. [č. účtu] ve výši [částka]. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně jinak zkoumala poměry žalovaného a posuzovala výdajovou stránku jeho majetkových poměrů. O těchto nedostatcích by žalobkyně byla soudem u jednání poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., pokud by se k jednání dostavila. Soud proto vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný žalobkyni vrátil [částka]. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni částku [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.