Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou ze dne [datum] postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které vyplatila původní věřitelka žalovanému dne [datum] částku [částka] na účet č. [č. účtu]. Úvěr žalovaný ve sjednané lhůtě do [datum] neuhradil. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka zkoumala, zda je žalovaný schopen úvěr splácet, a to na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a lustrací ve veřejně a neveřejně přístupných rejstřících. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši [částka] a úroku ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne [datum] v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Ze sdělení [právnická osoba]. a seznamu příchozích a odchozích transakcí soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. [hodnota] a pod variabilním symbolem [var. symbol] byla z účtu [právnická osoba] na účet žalovaného přijata dne [datum] příchozí platba ve výši [částka]. Odchozí platby pod stejným variabilním symbolem evidovány nebyly.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a výpisu z účtu původní věřitelky soud zjistil, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitelka vyplatila žalovanému téhož dne na účet č. [č. účtu] částku [částka]. Šlo o revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami v počáteční výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 80 % ročně.
5. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka], z toho [částka] na jistině.
6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne [datum] s dodatkem č. [hodnota] a seznamem postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ve výši [částka] byla postoupena na žalobkyni.
7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh na částku [částka].
8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne [datum]. Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému v rámci sjednaného úvěrového limitu dne [datum] částku [částka]. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Dle tvrzení žalobkyně činil dluh na jistině [částka], další úhrada dluhu nebyla prokázána. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu současně posoudil v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, k tomuto tvrzení však nepředložila žádné důkazy. Protože k jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být o těchto nedostatcích soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku [částka], kterou žalovaný nesplácel a dluh na jistině činil [částka]. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni částku [částka]. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši [částka]. Žalobkyně měla v řízení 84% úspěch, neúspěšná byla z 16 %. Přiznaná náhrada představuje 68 % z odměny zástupce žalobkyně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby ve výši [částka], náhrady s tím souvisejících hotových výdajů ve výši [částka] a soudního poplatku ve výši [částka] (celkem [částka]).