Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovanou. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat postupně úvěr až do výše [částka]. Žalobkyně vyplatila na její účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalovaná úvěr nesplácela, uhradila na jistinu pouze [částka]. Z důvodu prodlení žalované se splátkami žalobkyně smlouvu ke dni [datum] vypověděla. Žalobkyni vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka], která byla vypočtena jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za službu Klidné spaní ve výši [částka], poplatku za službu Presto ve výši [částka], poplatku za službu Informační SMS servis ve výši [částka] a smluvní pokuty.
2. Žalobkyně ani žalovaná se k jednání nedostavily. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud věc projednal v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Ze smlouvy o úvěru, bank ID, autorizace ověření totožnosti a přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka] s možností čerpání do [datum] za úrok ve výši 1,066 % denně, který se žalovaná zavázala vrátit s úrokem a sjednanými poplatky v denních splátkách od [datum]. Žalovaná tak čerpala dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
4. Z výpisu příchozích a odchozích transakcí na účtu žalované č. [č. účtu] provedených pod variabilním symbolem [var. symbol] soud zjistil, že na tento účet byly z účtu žalobkyně vyplaceny dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, . Z účtu žalované na účet žalobkyně pak odešly dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, dne , datum[částka] částka, .
5. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalované z bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Bankovní výpis nebyl připojen. Konkrétní údaje o příjmových transakcích nebyly uvedeny.
6. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná žije sama, její pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí [částka] a má ostatní zbytné výdaje ve výši [částka] měsíčně. Ověřený čistý příjem žalované je uveden ve výši [částka]. Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši [částka], tak činil disponibilní příjem žalované [částka].
7. Z mailové zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka].
8. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum].
9. Další listinné důkazy předložené žalobkyní soud k důkazu neprováděl, neboť to nebylo ke zjištění skutkového stavu potřeba.
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní (tehdy podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba].) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované dohromady částku [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované a k tomu předložila listiny vyhotovené žalobkyní, a to listinu označenou Identifikovatelné příjmy a Výpis o posouzení úvěruschopnosti. Tyto listiny samy o sobě nemají vypovídací hodnotu. Listina identifikovatelné příjmy neobsahuje žádný soupis příchozích transakcí. Ověřený příjem žalované podle žalobkyně činil pouze [částka]. Z žádné listiny nevyplývá, že by byly ověřeny výdaje žalované. Údaj o tom, že žalovaná má pouze výdaje na bydlení ve výši [částka] je těžko uvěřitelný. Samotná výše příjmu žalované, z níž žalobkyně vycházela, však vylučuje, aby žalovaná byla schopna úvěr splácet. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Za této situace by žalovaná byla povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl mezi vyplacenou a uhrazenou částkou. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalované částku [částka], přičemž žalovaná žalobkyni z téhož titulu uhradila [částka], byla žaloba zamítnuta.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšná, dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly.