Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédnutím do databází a veřejně dostupných rejstříků, bankovních i nebankovních registrů a vycházela z příjmů sdělených žalovaným. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat postupně úvěr až do výše [částka]. Žalobkyně vyplatila na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum] částky [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v denních splátkách, první splátka byla splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovaný si zvolil volitelnou službu Klidné spaní za poplatek ve výši [částka]. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Na jistinu uhradil [částka]. Z důvodu prodlení žalovaného se splátkami, žalobkyně smlouvu ke dni [datum] vypověděla. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka], která byla vypočtena jako 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za Klidné spaní ve výši [částka] a smluvní pokuty.
2. Žalovaný u jednání učinil nesporným, že s žalobkyní uzavřel tvrzenou smlouvu a z úvěru celkem vyčerpal [částka]. Uvedl, že úvěrem řešil finanční nedostatek, potřeboval peníze na zajištění finančních potřeb. Musel zaplatit nedoplatek na službách u pronajímatele bytu a měl i další dluhy. Úvěrů si nabral víc, např. u Providentu a Movinero, a nebyl schopen to splácet Pracoval tehdy u OKD a počítal s tím, že bude propuštěn s odstupným a dluhy poplatí. Propuštěn nebyl a na šachtě pracuje nadále. Jeho mzda je pohyblivá, záleží na tom, zda pracuje pod zemí nebo na povrchu a zda pracuje přesčas. Minimálně si vydělá 38 tisíc měsíčně čistého, maximálně [částka]. Na účet mu přichází také výživné pro dceru, kterou má v péči, ve výši [částka] měsíčně. Dcera chodí do 9. třídy ZŠ, má zdravotní potíže s páteří, jednou za půl roku s ní jezdí do Brna na kontroly. Žalovaný žije s dcerou sám. Za bydlení platí měsíčně [částka], z toho [částka] na nájemném. Kvůli dceři platí internet. Žalovaný požádal o možnost dluh splácet ve splátkách ve výši [částka] měsíčně. Měsíčně splácí dluhy částkou do [částka], podle toho, kolik mu zbyde peněz. Má to rozpočítané tak, aby vyšel s částkou [částka] na týden na jídlo, benzín a nejnutnější věci pro sebe a dceru.
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti, bank ID, přehledu bankovních transakcí a sdělení banky soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka] s možností čerpání do [datum] za úrok ve výši 1,016 % denně. Takto žalobkyně vyplatila na účet žalovaného dne [datum] celkem [částka], dne [datum] 8 514,34 Kč a dne [datum] 16 322,98 Kč, dohromady [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal splácet s úrokem a poplatkem za vyplacení tranše úvěru v denních splátkách od [datum]. Žalovaný ze svého účtu uhradil na účet žalobkyně z titulu poskytnutého úvěr [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], dohromady [částka].
4. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši [částka] prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce.
5. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaný žije v domácnosti s 1 osobou, z toho jeden člen domácnosti měl příjem, jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činily [částka], na půjčky [částka], další nezbytné výdaje [částka] a ostatní zbytné výdaje [částka] měsíčně. Ověřený čistý příjem žalovaného je uveden ve výši [částka], příjem uvedený žalovaným činil [částka]. Při vypočítaných minimálních výdajích ve výši [částka] byl stanoven disponibilní příjem žalovaného ve výši [částka].
6. Z mailové zprávy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka].
7. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum].
8. Další listinných důkazů předložené žalobkyní soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti.
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému dohromady částku [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu předložila listiny vyhotovené žalobkyní, a to listinu označenou Identifikovatelné příjmy a Výpis o posouzení úvěruschopnosti. Z uvedených listin je zřejmé, že žalobkyně nevycházela při posouzení příjmů žalovaného z jeho mzdy, ale ze všech příjmových transakcí na účtu a nezkoumala jeho příjmy za delší časový úsek. Nepřihlédla ke skutečnosti, že žalovaný žije v domácnosti s jednou osobou, která je navíc bez příjmu, tedy ji živí, negativní závěry nevyvodila ani ze skutečnosti, že žalovaný sám uvedl, že měsíčně splácí [částka] na jiných splátkách. Schopnost žalovaného úvěr splácet tedy žalobkyně nevyhodnotila řádně a soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému [částka], přičemž žalovaný žalobkyni z téhož titulu uhradil [částka], je žalovaný povinen v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl ve výši [částka], a to v době přiměřené jeho schopnostem, tj. v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Soud přitom přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný žije sám s nezletilou dcerou a splácí dluhy u dalších úvěrových společností, současně má pravidelný příjem ze zaměstnání, ze kterého je schopen po zaplacení nutných výdajů na živobytí a bydlení dluh měsíčně splácet. Soud přihlédl také k tomu, že při stanovené výši měsíční splátky bude dluh uhrazen do 14 měsíců.
10. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka]).
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.