Výrok
I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 335 652,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 335 451,06 Kč od [datum] do zaplacení, a dále 1 494 225,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 494 024,36 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni na nákladech řízení 92 394 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 18 298 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení celkem 1 829 877,42 Kč s příslušenstvím, jak je vymezeno výše, a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že s žalovaným 1 uzavřela dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce č. [č. účtu], reg. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] – [Anonymizováno] (dále také jen „smlouva o úvěru č. [hodnota] “). Na základě této smlouvy čerpal žalovaný od žalobkyně úvěr 350 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 240 Kč. Žalovaná 2 uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o přistoupení k dluhu, ve které se zavázala splnit za žalovaného 1 jeho závazek plynoucí ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Žalovaní tak byli povinni plnit závazek ze smlouvy společně a nerozdílně. Žalovaní však svoje závazky řádně neplnili, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a ve výzvě ze dne [datum] stanovila lhůtu pro jeho zaplacení do [datum], tímto dnem tedy nastala splatnost úvěru. V tomto směru žalobkyně požadovala přiznání celkem 335 652,06 Kč s příslušenstvím, tuto částku tvoří jistina 335 451,06 Kč, úhrady dle sazebníku žalobkyně v celkové výši 201 Kč a zákonný úrok z prodlení ze zůstatku jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum] do zaplacení (v žalobě označeno jako nárok – 1).
2. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným 1 uzavřela dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce č. [č. účtu], reg. č. [č. účtu] /01 – sm (dále také jen „smlouva o úvěru č. [hodnota] “). Na základě této smlouvy čerpal žalovaný dne [datum] od žalobkyně úvěr 1 504 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 440 Kč. Žalovaná 2 uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o přistoupení k dluhu, ve které se zavázala splnit za žalovaného 1 jeho závazek plynoucí ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Žalovaní jsou tak povinni plnit závazek ze smlouvy společně a nerozdílně. Žalovaní však svoje závazky řádně neplnili, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a ve výzvě ze dne [datum] stanovila lhůtu pro jeho zaplacení do [datum], tímto dnem tedy nastala splatnost úvěru. V této části návrhu proto žalobkyně požadovala přiznání celkem 1 494 225,36 Kč s příslušenstvím, tuto částku tvoří jistina 1 494 024,36 Kč, úhrady dle sazebníku žalobkyně v celkové výši 201 Kč a zákonný úrok z prodlení ze zůstatku jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum] do zaplacení (v žalobě označeno jako nárok – 2).
3. Žalobkyně dále k výzvě soudu sdělila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaných požadovaný úvěr splácet, a to před uzavřením obou úvěrových smluv. V prvním případě porovnávala příjmy a výdaje žalovaných, vycházela u informací získaných ze svých interních databází a provedla kontrolu či náhled v dostupných externích registrech. Žalovaný 1 měl průměrný příjem za uplynulých 12 měsíců před sjednáním úvěru ve výši 31 628 Kč, žalovaná 2 měla příjem z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč. Celkové nutné výdaje domácnosti žalobkyně vyčíslila na 18 500 Kč. Úvěrová historie žalovaných byla pozitivní. Obdobně žalobkyně poskytovala před sjednáním druhého úvěru, pracovala zde s údaji ke dni [datum], proces posouzení úvěruschopnosti byl v zásadě totožný. Došlo pouze ke změně struktury příjmů žalovaných (část příjmů byla nahrazena ošetřovným), i jejich výdajů (nově žalobkyně zohlednila splátky na předchozí schválený úvěr). Žalobkyně tak po komplexním posouzení všech zjištěných údajů shledala žalované úvěruschopnými. O jejich schopnosti splácet úvěry v době jejich sjednání ostatně svědčí i to, že po dobu dvou let na dluh řádně plnili. Na pohledávku žalobkyně z první úvěrové smlouvy uhradili žalovaní celkem 125 415,65 Kč, na pohledávku z druhé smlouvy 204 460,14 Kč.
4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Žalovaná 2 si přitom zásilku s žalobou a s výzvou k vyjádření osobně převzala dne [datum], a to na doručovací adrese známé soudu z úřední činnosti ([adresa], [adresa]). Žalovaný 1 nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (viz výše v záhlaví tohoto rozsudku). Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný 1 zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Po doručení fikcí se zásilka vrátila s tím, že adresát (žalovaný 1) zde nemá domovní schránku. Soud navíc žalovanému 1 žalobu rovněž doručoval na výše uvedenou doručovací adresu, po doručení zásilky fikcí byla tato následně vhozena do domovní schránky žalovaného dne [datum].
5. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas již v návrhu. Žalované soud usnesením vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti tomuto postupu nemají námitky. Jelikož se žalovaní ve stanovené lhůtě k této výzvě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s posledně citovaným ustanovením bez nařízení jednání.
6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
7. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím požádal žalovaný 1 o překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření ve výši 350 000 Kč, který byl určen k financování bytových potřeb (modernizace bytu). Do přidělení cílové částky měl žalovaný splácet na úvěrový účet 1 240 Kč měsíčně a na účet stavebního spoření 1 285 Kč měsíčně, od přidělení cílové částky měl splácet na úvěrový účet 2 975 Kč měsíčně. Úroková sazba činila pro fázi překlenovacího úvěru 4,24 % ročně, pro fázi úvěru ze stavebního spoření 3,10 % ročně, RPSN činilo 5,39 %. Žalovaný se též zavázal platit úhrady za poskytované služby dle sazebníku úhrad, který byl nedílnou součástí smlouvy. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě k uvedenému dluhu přistoupila žalovaná 2 a zavázala se dluh uhradit společně a nerozdílně s žalovaným 1.
8. Z výpisu z úvěrového konta bylo zjištěno, že žalovaný úvěr ve výši 350 000 Kč čerpal dne [datum] a následně ho pravidelně splácel, než se dostal s úhradami do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila.
9. Výzvami ze dne [datum] žalobkyně žalované naposledy vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nejpozději do [datum] nezaplatí evidované nedoplatky na příslušných účtech překlenovacího úvěru a stavebního spoření, úvěr zesplatní a bude žádat jednorázové splacení celého dluhu. Z dopisů ze dne [datum], odeslaných doporučeně na adresu trvalého pobytu žalovaných, soud zjistil, že jimi žalobkyně žalované informovala o ukončení konta stavebního spoření, o snížení dluhu o dosud naspořenou částku a vyzvala je ke splacení celého dluhu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši 335 652,06 Kč nejpozději do [datum].
10. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím požádal žalovaný 1 o překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření ve výši 1 504 000 Kč, který byl určen k financování bytových potřeb (koupě rodinného domu). Do přidělení cílové částky měl žalovaný splácet na úvěrový účet 2 440 Kč měsíčně a na účet stavebního spoření 2 992 Kč měsíčně, od přidělení cílové částky měl splácet na úvěrový účet 8 272 Kč měsíčně. Úroková sazba činila pro fázi překlenovacího úvěru 1,94 % ročně, pro fázi úvěru ze stavebního spoření 2,99 % ročně, RPSN činilo 3 %. Žalovaný se též zavázal platit úhrady za poskytované služby dle sazebníku úhrad, který byl nedílnou součástí smlouvy. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě k uvedenému dluhu přistoupila žalovaná 2 a zavázala se dluh uhradit společně a nerozdílně s žalovaným 1.
11. Z výpisu z úvěrového konta bylo zjištěno, že žalovaný úvěr ve výši 1 504 000 Kč čerpal dne [datum] a následně ho pravidelně splácel, než se dostal s úhradami do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila.
12. Výzvami ze dne [datum] žalobkyně žalované naposledy vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nejpozději do [datum] nezaplatí evidované nedoplatky na příslušných účtech překlenovacího úvěru a stavebního spoření, úvěr zesplatní a bude žádat jednorázové splacení celého dluhu. Z dopisů ze dne [datum], odeslaných doporučeně na adresu trvalého pobytu žalovaných, soud zjistil, že jimi žalobkyně žalované informovala o ukončení konta stavebního spoření, o snížení dluhu o dosud naspořenou částku a vyzvala je ke splacení celého dluhu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve výši 1 494 225,36 Kč nejpozději do [datum].
13. Z dokladů předložených k posouzení úvěruschopnosti žalovaných bylo zjištěno, že žalovaný 1 žalobkyni před uzavřením smlouvy sdělil, že je ženatý, bydlí v pronajatém bytě či domě, je vyučený, je zaměstnán ve stavebnictví u zaměstnavatele [právnická osoba]., a to na dobu neurčitou. Průměrný měsíční příjem žalovaného 1 byl ve výši 31 628 Kč. Žalovaná 2 měla příjem 10 000 Kč z rodičovského příspěvku. Žalovaní měli závazky ve výši 7 007 Kč měsíčně (před poskytnutím druhého úvěru 8 995 Kč měsíčně), žalobkyně celkové náklady domácnosti vypočetla na 18 500 Kč. Z lustrace v registru BRKI/NRKI a registru SOLUS nezjistila žalobkyně k žalovaným negativní poznatky, stejně jako z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí.
14. Závěr o skutkovém stavu:
15. Žalobkyně na základě uzavřených smluv o úvěru poskytla žalovanému 1 za účelem financování bytových potřeb jeho rodiny 350 000 Kč, respektive 1 504 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěry splácet v pravidelných měsíčních splátkách. K dluhům z obou úvěrových smluv přistoupila jako dlužník žalovaná 2. Před uzavřením smluv provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaných, kdy zjišťovala především jejich příjmy a výdaje, prověřila si je v registrech a z ničeho nezjistila důvodné pochybnosti o tom, že žalovaní budou schopni úvěry splácet. Úvěry žalovaný 1 čerpal ve dnech [datum] a [datum]. Poskytnuté úvěry žalovaný splácel pravidelně cca dva roky. Žalobkyně žalované upozornila na možné zesplatnění dluhu, pokud včas dlužné splátky neuhradí, žalovaní však nezaplatili a žalobkyně oba úvěry zesplatnila. O tom žalobkyně žalované písemně informovala a vyzvala žalované k zaplacení dlužných částek nejpozději do [datum].
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Dle § 1892 odst. 1 o. z. platí, že kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.
19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Právní posouzení věci:
22. Mezi žalobkyní a žalovaným 1 byly v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému 1 úvěry ve výši 350 000 Kč, respektive 1 504 000 Kč, a žalovaný 1 se zavázal poskytnuté úvěry řádně a včas spolu s úroky a dalšími platbami dle sazebníku úhrad splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Ke dluhům přistoupila žalovaná 2 a zavázala se je uhradit společně a nerozdílně s žalovaným 1 ve smyslu § 1892 odst. 1 o. z. Žalobkyně svou povinnost splnila a úvěry žalovanému 1, po dostatečném prověření, že žalovaní jsou schopni svoje závazky splácet (k tomu viz níže), poskytla. Žalovaní však svým smluvním povinnostem nedostáli, poskytnuté úvěry nespláceli řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěry zesplatnila, respektive ukončila konta stavebního spoření a vyzvala žalované k zaplacení celých dluhů plynoucích z příslušných smluv. Žalovaní dlužné částky k výzvě žalobkyně neuhradili. Soud proto shledal návrh důvodným, v souladu s právními předpisy a plně mu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). Žalobkyně má na základě § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok také na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, a to od data následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení dle poslední výzvy žalobkyně, tj. od [datum], jak v žalobě požadovala. Zákonný úrok z prodlení je v tomto případě na základě citovaných ustanovení ve výši 12,75 % ročně. Žalovaní jsou zavázáni zaplatit dluh žalobkyni společně a nerozdílně. Žalobkyně může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na obou žalovaných nebo na kterémkoli z nich (srov. § 1872 odst. 1 o. z.).
23. Pro úplnost soud k prověření úvěruschopnosti žalovaných konstatuje, že žalobkyně řádně ověřila především tvrzené příjmy žalovaných, výdaje stanovila na základě jimi sdělených údajů, informací zjištěných z dostupných registrů a svých interních postupů a ekonomických modelů. Výsledné údaje nebyly nepřiměřeně nízké (měsíční výdaje žalovaných 18 500 Kč). S ohledem na uvedené a předložené podklady tak nemá soud za to, že by u žalovaných měla mít žalobkyně důvodné pochybnosti o jejich schopnosti závazky splácet (viz § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Ostatně žalovaní splátky spotřebitelského úvěru zpočátku pravidelně hradili. Žalobkyně tedy této své zákonné povinnosti v posuzované věci dostála.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 91 494 Kč a dále nákladů řízení určených v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Podle ní účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 900 Kč za tři úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, dvě výzvy k plnění adresované každému z žalovaných zvlášť). Náklady řízení tedy celkem činí 92 394 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).
25. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 91 494 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 73 196 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 18 298 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.
26. Lhůtu k placení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.