Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení pohledávky plynoucí ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum], na jejímž základě žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [Adresa žalovaného], a žalovaný za to měl platit dohodnutou cenu podle Ceníku platného v době odběru. Za odběr elektřiny v období [datum] – [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému dne [datum] částku [částka], kterou žalovaný nezaplatil ani zčásti. K úhradě dluhu žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Kromě uvedeného požadovala žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši od data následujícího po splatnosti vyúčtování.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu, byla mu doručena fikcí (§ 49 odst. 4 o. s. ř.) a posléze byla zásilka vhozena do jeho domovní schránky. Soud se rovněž pokusil za účelem ověření aktuální adresy kontaktovat žalovaného telefonicky (na čísle, které uvedl ve smlouvě uzavřené s žalobkyní), avšak číslo bylo nedostupné.Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil; soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci řízení podepsali dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] ve vztahu k odběrnému místu na adrese [Adresa žalovaného] (čl. 20). Na jejím základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, ten se zavázal za ni platit dohodnutou cenu podle ceníku platného v době odběru (čl. 21). Dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému mimořádně cenu za poskytnutou elektřinu v období [datum] – [datum] částkou [částka] se splatností [datum] (čl. 22-23), kterou žalovaný neuhradil (v řízení netvrdil opak). Předžalobní upomínku k úhradě dluhu včetně příslušenství odeslala žalobkyně žalovanému na adresu odběrného místa dne [datum] (čl. 24-25).Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně plyne z platně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), za subsidiárního použití § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně splnila svůj závazek a dodala žalovanému elektřinu, který za ni však nezaplatil dohodnutou cenu. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úroky z prodlení z dlužné částky podle splatnosti příslušného vyúčtování, a to ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a. t. za tři úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby soud dále přiznal v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhradu hotových výdajů ve výši [částka] (3 x [částka]). Protože zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.Soud postupoval při výpočtu odměny advokáta podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobných věcech, konkrétně ve věcech nezaplacené ceny za dodanou elektřinu v souladu s uzavřenou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny (z nedávné doby viz např. řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]). V těchto případech tak v návrhu dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů.Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.