Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21 296 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 133,91 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 296 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 2 304 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 21 296 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum]. Touto smlouvou získala žalovaná od žalobkyně úvěr 15 000 Kč, který byl sjednán na dobu 24 měsíců a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 495 Kč, kromě toho si strany sjednaly úrok, poplatky za volitelné služby a smluvní pokutu pro případ porušení smluvních podmínek. Žalovaná celkem uhradila 2 976 Kč. Jelikož úvěr nesplácela řádně dle smluvních podmínek, žalobkyně úvěr zesplatnila k [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu spolu s neuhrazenými poplatky, úrokem, účelně vynaloženými náklady a smluvní pokutou. Žalovaná byla k úhradě opakovaně písemně vyzývána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10).
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně s žalovanou podepsaly dne [datum] Úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byla na účet žalované č. [č. účtu] převedena částka 15 000 Kč, za což se zavázala uhradit poplatek 495 Kč a úrok 5 145 Kč, celkem tedy měla žalovaná vrátit 20 640 Kč ve 24 měsíčních splátkách (viz úvěrová smlouva čl. 18-20, opis výpisu proplacení smlouvy – bezhotovostní platba čl. 27). Smlouvou byly rovněž sjednány poplatky za volitelné služby, jejich výše byla uvedena přímo ve smlouvě. Dále bylo ujednáno, že žalované můžou být v případě prodlení účtovány náklady vymáhání a smluvní pokuta, jejíž výše byla rovněž ve smlouvě uvedena (500 Kč za prodlení se splátkou). Součástí smlouvy byl sazebník (čl. 26). Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že má měsíční příjem 23 000 Kč, žije v domácnosti sama, nevyživuje žádné děti. Žalobkyně lustrovala žalovanou v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS a nezjistila žádné informace, které by ji přiměly pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy dva jiné úvěry ve výši 20 000 Kč a 98 000 Kč, které řádně splácela měsíčními splátkami v celkové výši 3 513 Kč (čl. 22, 45-50). Dopisem ze dne [datum] odeslaným následujícího dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru v případě nezaplacení (čl. 29-30). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru (čl. 31-32). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (čl. 33-34). Žalovaná uhradila žalobkyni v souvislosti s uvedenou smlouvou podle sdělení žalobkyně 2 976 Kč. Způsob, jakým žalobkyně uhrazenou částku započetla na dluh žalované, vyplývá z výpisu z úvěrového účtu (čl. 28). Žalované dosud zbývá uhradit 21 296 Kč (z toho jistina 13 749 Kč, poplatky celkem 2 077 Kč, úrok 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady 1 030 Kč a smluvní pokuta 1 500 Kč).
6. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.
7. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).
8. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost žalobkyně podle soudu splnila. Příjem žalované ze zaměstnání byl i se zohledněním stávajících splátek dostatečný k tomu, aby žalovaná mohla úvěr splácet. Žalobkyně zohlednila dosavadní splátkové zatížení žalované a lustrovala její osobu v příslušných registrech. Výdaje žalované sice vypočetla pouze podle své interní metodiky, avšak nepracovala s nereálnými údaji. Od žalované, která v době poskytnutí úvěru nevyživovala jinou osobu, neměla negativní záznamy v registrech, byla v produktivním věku (29 let) a pravděpodobně bez větších závazků, bylo možné očekávat, že bude schopna poskytnutý úvěr splácet.
9. Žalobkyně prokázala, že částku 15 000 Kč žalované poskytla a že ta se za ni zavázala vrátit 20 640 Kč (tj. jistinu spolu s poplatkem a úrokem) v 24 měsíčních splátkách. Soud neměl důvod nevyjít z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na úvěr dosud zaplatila pouze výše uvedenou částku (důkazní břemeno v tomto ohledu tíží žalovanou, která ale zůstala v řízení nečinná), kterou žalobkyně započetla podle smluvních ujednání; poté se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, až žalobkyně zbylou, nesplacenou část úvěru zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem. Výše poplatků, nákladů na vymáhání i smluvní pokuty vyplývá ze smluvních podmínek. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky od data následujícího po lhůtě stanovené předžalobní výzvou, tj. od [datum] do zaplacení (z toho od [datum] do [datum] v kapitalizované podobě) ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12,75 % ročně.
10. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 852 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč.