Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 637 025,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 59 880,50 Kč, kapitalizovaný úrok 17 494,40 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 637 025,84 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 5,99 % ročně z částky 632 935,64 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 59 422,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 637 025,84 Kč s příslušenstvím, jak je vymezeno výše, a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru od [Anonymizováno] a o stavebním spoření, na jejímž základě si žalovaný sjednal stavební spoření a žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr. Dne [datum] mu poskytla částku ve výši 500 000 Kč a dne [datum] částku 150 000 Kč, vždy na číslo účtu, které žalovaný uvedl v platebním příkazu. Žalovaný se zavázal úvěr včetně smluvních úroků a poplatků splácet měsíčními splátkami po 5 170 Kč, a to formou inkasa. Úrokovou sazbu si účastníci ujednali ve výši 5,99 % ročně. Účelem úvěru byla změna, údržba domu, bytu. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, dostal se opakovaně s úhradou do prodlení a žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní upomínce. Žalovaná částka 637 025,84 Kč představuje součet dlužné jistiny (632 935,64 Kč), smluvních pokut ve výši 3 000 Kč a 672,20 Kč a pojistného ve výši 418 Kč.
2. Žalobkyně dále sdělila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného požadovaný úvěr splácet, a to z informací poskytnutých žalovaným, jeho dokladů, interních a externích databází. Příjmy žalovaného ověřila z doložených výpisů z účtu. Dále nahlížela do příslušných databází a rejstříků a k osobě žalovaného nezjistila nic negativního. Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila na základě interního ekonomického modelu a vzala v úvahu výši jeho dosavadních závazků, přičemž dospěla k závěru, že po odečtení všech měsíčních splátek stále žalovanému zůstává dostatek prostředků k pokrytí nákladů na živobytí. Žalobkyně tak po posouzení všech údajů poskytnutých klientem i zjištěných vlastní činností neměla důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopný úvěr splácet.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Po doručení fikcí byla zásilka vhozena do domovní schránky žalovaného. Soud se nadto pokusil žalovaného o zahájení řízení informovat telefonicky a e-mailem, tyto kontakty zjistil ze smlouvy uzavřené s žalobkyní. Telefonní číslo [tel. číslo] nedostupné, na zaslaný e-mail žalovaný nereagoval.
4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas již v návrhu. Žalovaného soud usnesením vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti tomuto postupu nemá námitky. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě k této výzvě nevyjádřil, rozhodl soud ve věci v souladu s posledně citovaným ustanovením bez nařízení jednání.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím požádal žalovaný o překlenovací úvěr ve výši 650 000 Kč, který byl určen k financování bytových potřeb. Úvěr měl být splacen spolu s pojistným (418 Kč měsíčně) v měsíčních splátkách po 5 170 Kč, vždy k 25. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Splátky zahrnovaly i další platby za služby, příp. smluvní pokuty dle všeobecných podmínek a ceníku žalobkyně, jež byly součástí smlouvy. Úrok činil 5,99 % ročně, RPSN 7,51 %.
7. Platebním příkazem ze dne [datum] dal žalovaný pokyn žalobkyni k vyplacení prostředků ve výši 500 000 Kč na účet č. [č. účtu], platebním příkazem ze dne [datum] pak k vyplacení prostředků ve výši 150 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Z přehledu transakcí vyplývá, že částka 500 000 Kč byla převedena [datum] a částka 150 000 Kč dne [datum].
8. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr pravidelně splácel do května 2023, poté již byly platby nepravidelné, žalovaný byl v prodlení.
9. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného naposledy vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nejpozději do [datum] nezaplatí, úvěr k tomuto datu zesplatní. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím žalobkyně žalovaného informovala o okamžité splatnosti celého úvěru.
10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu ve výši 714 400,74 Kč s příslušenstvím do pěti dnů od doručení výzvy, jinak přistoupí k jeho soudnímu vymáhání a dlužná částka se navýší o náklady soudního řízení. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilku pro žalovaného podala žalobkyně k poštovní přepravě dne [datum].
11. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni před uzavřením smlouvy sdělil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je vyučený, je zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba]., a to od [datum] na dobu neurčitou, má průměrný příjem ve výši 30 245,67 Kč. Z výpisu z lustrace rejstříku CCB bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni [datum] dva existující úvěry, měsíční splátky činily celkem 11 210 Kč.
12. Z výpisů z účtu žalovaného za období od května 2021 do dubna 2022 soud zjistil, že ve sledovaném období měl žalovaný na účtu kladné zůstatky, z výpisů nejsou patrné žádné podezřelé či rizikové transakce (sázky atp.).
13. Závěr o skutkovém stavu:
14. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 650 000 Kč, žalovaný se tento úvěr zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 5,99 % ročně, s pojistným ve výši 418 Kč a dalšími případnými platbami v pravidelných měsíčních splátkách po 5 170 Kč. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy zjišťovala především jeho příjmy, prověřila si ho v registrech a zabývala se jeho výpisy z účtu. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnaný a má stálý měsíční příjem v průměrné výši přibližně 30 000 Kč. Úvěr žalovaný čerpal ve dnech [datum] a [datum]. Poskytnutý úvěr žalovaný splácel pravidelně do května 2023. Žalobkyně žalovaného upozornila na možné zesplatnění dluhu, pokud včas dlužné splátky neuhradí, žalovaný však nezaplatil a úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. O tom žalobkyně žalovaného písemně informovala. Předžalobní upomínku podala žalobkyně k poštovní přepravě dne [datum], ani poté však na dluh nic nezaplatil (v řízení byl nečinný a netvrdil opak).
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Právní posouzení věci:
20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému úvěr ve výši 650 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas spolu s úrokem, pojistným a dalšími platbami dle ceníku splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně svou povinnost splnila a úvěr žalovanému, po dostatečném prověření, že je žalovaný schopný svoje závazky splácet (k tomu viz níže), poskytla. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k výzvě žalobkyně. Soud proto shledal návrh důvodným, v souladu s právními předpisy a plně mu vyhověl. Spolu s dlužnou částkou 637 025,84 Kč představující dlužnou jistinu, dlužné pojistné a smluvní pokuty vyúčtované v souladu se smlouvou je žalovaný žalobkyni povinen uhradit rovněž příslušenství, a to nesplacené kapitalizované zákonné i smluvní úroky a dále smluvní úroky ve sjednané výši od data následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení dle předžalobní výzvy. Žalobkyně má na základě § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok také na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Příslušenství je blíže specifikováno ve výrokové části tohoto rozsudku.
21. Pro úplnost soud k prověření úvěruschopnosti žalovaného konstatuje, že žalobkyně sice neověřovala výdaje uváděné žalovaným, a pro jejich výpočet použila interní modely a analýzy, výsledné údaje však nebyly nepřiměřeně nízké (výdaje žalovaného 9 781 Kč a splátky dosavadních úvěrů 11 210 Kč, celkem 20 991 Kč). Na výpisech z účtu žalovaného nebylo nic podezřelého. Při měsíční splátce úvěru 5 170 Kč a doloženém příjmu žalovaného dosahujícím přibližně 30 000 Kč tak nemá soud za to, že by u žalovaného, kterému bylo v době sjednání úvěru 21 let, byl svobodný, bydlel u rodičů, pravděpodobně neměl jiné větší závazky a neměl vyživovací povinnosti, měla mít žalobkyně důvodné pochybnosti o jeho schopnosti závazky splácet (viz § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Ostatně žalovaný splátky spotřebitelského úvěru od září 2022 až do května 2023 hradil, celkem uhradil 79 935,16 Kč. Žalobkyně tedy této své zákonné povinnosti v posuzované věci dostála.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 25 482 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”), ve výši 10 860 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a ve výši 5 430 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 050 Kč, tj. 5 890,50 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.
23. Lhůtu k placení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.