Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 815 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor společnosti [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno].)[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“), vzniklého poskytnutím platby 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum] (VS [var. symbol]), kterou žalovaný dosud nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla pohledávku původní věřitelky za žalovaným společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „prostřednice“), od které ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla žalobkyně. Za splatnou považuje žalobkyně pohledávku desátým dnem po odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum], kdy by již nemělo být pochyb o tom, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného; od [datum] proto žalobkyně požaduje také úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a žalobu s výzvou k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Po doručení fikcí byla zásilka vhozena do domovní schránky žalovaného.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených a vyžádaných listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka odeslala ze svého účtu vedeného u platební brány ThePay na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] (čl. 50) dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] s ID transakce [Anonymizováno] platbu 12 000 Kč a téhož dne pod stejným variabilním symbolem platbu 8 000 Kč s ID transakce [Anonymizováno] (čl. 9-10). Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaný pro svou nečinnost nezpochybnil, získal žalovaný uvedenou částku bez právního důvodu a dosud ji nevrátil. Smlouvou ze dne [datum] vyjádřila původní věřitelka vůli postoupit pohledávku za žalovaným prostřednici (čl. 11-24), která následně smlouvou ze dne [datum] vyjádřila vůli tutéž pohledávku postoupit žalobkyni (čl. 25-37), což žalovanému oznámila (čl. 41); stejným podáním ze dne [datum] byla žalovanému odeslána (čl. 42) také předžalobní výzva žalobkyně s třídenní lhůtou k plnění (čl. 41v).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalobkyně prokázala, že původní věřitelka poskytla žalovanému požadovanou částku a v řízení nebylo zpochybněno, že tak učinila bez právního důvodu (žalobkyně nebyla schopna doložit stranami podepsanou smlouvu o úvěru), ani že ji žalovaný dosud nevrátil (v řízení nic takového netvrdil). Stejně tak žalobkyně prokázala uzavření dvou smluv o postoupení pohledávky, které soud shledal v obou případech v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platným. Žaloba je proto podle § 2991 o. z. důvodná (žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, oč se na její úkor, resp. na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil), a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] (splatnost nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. desátým dnem od data odeslání předžalobní výzvy k plnění) do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12 % ročně (výrok I tohoto rozsudku).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a paušální náhrady výdajů po 100 Kč za každý z těchto úkonů dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II tohoto rozsudku).
7. Ačkoli žalobkyně v žalobě vyčíslila náklady řízení vyšší, vycházel soud při jejich výpočtu ze zvláštních ustanovení o náhradě nákladů řízení v advokátním tarifu, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč (viz již citovaný § 14b advokátního tarifu).
8. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.
9. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.