Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 14 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 612 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 21 243,50 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na nákladech státu [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 14 612 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že na základě ústně sjednané smlouvy o dílo předal žalovaný žalobci klíče od objektu, následně žalobce provedl žalovanému stavební práce v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Cena byla dohodnuta předem na základě ceníku žalobce, žalovaný s ní souhlasil. Na akci žalobce vedl stavební deník a práce žalovanému vyfakturoval fakturou č. [hodnota], splatnou dne [datum], ale ani přes opakované urgence žalovaný nic nezaplatil. Žalobce dodal, že mělo původně jít o rozsáhlou rekonstrukci v délce trvání min. jednoho roku, cena měla být fakturovaná dle hodinové sazby, budova byla v hrozném stavu. Žalovaný ale po dvou dnech vztah ukončil.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Podle něj k žádné dohodě na smlouvě o dílo nedošlo, pohledávka žalobce tak nevznikla. Činnosti v objektu žalobce provedl bez předchozího souhlasu žalovaného a způsobil jimi škodu. Žalovaný poskytl klíč od nemovitosti pouze za účelem konzultace a nacenění prací, žalobce místo toho vyboural celou podlahu. Žalovaný poté ztratil v žalobce důvěru a klíč si vzal zpět. Základní podmínky nutné pro vznik smlouvy o dílo žalobce vůbec neprokázal.
3. Soud z provedených důkazů a ze skutečností mezi účastníky nesporných zjistil následující skutkový stav. Žalovaný předal žalobci klíče od objektu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] dne [datum], přičemž žalobce v objektu ve dnech 19. 1. až [datum] prováděl stavební (resp. bourací) práce (nesporné skutečnosti; fotodokumentace a nákresy na čl. 130-179; výslech svědků). Provedené práce žalobce vyfakturoval žalovanému fakturou č. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum] na částku 14 612 Kč, splatnou dne [datum] (faktura č. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] na čl. 3). Žalobce si vedl stavební deník, do kterého zaznamenával průběh prací, žalovaný jako odběratel deník nepodepsal (stavební deník [Anonymizováno] [Anonymizováno] na čl. 7-9). Po ukončení spolupráce zaslal žalobce fakturu se stavebním deníkem žalovanému, který s fakturovanou částkou nesouhlasil, protože podle něj obsahovala položky, na kterých se účastníci ústně ani písemně nedomluvili. Následně se žalobce s žalovaným na úhradě pohledávky nedohodli, a to ani zčásti (e-mailová komunikace na čl. 38-100). K úhradě dluhu vyzval dále žalobce žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou odeslal do jeho datové schránky (předžalobní výzva s dodejkou na čl. 4 a 6). Žalovaný reagoval s tím, že žádný dluh vůči žalobci neeviduje (odpověď žalovaného na výzvu na čl. 5). Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.[právnická osoba] úplnost soud dodává, že v souladu s § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nepřihlížel k listinným důkazům předloženým žalobcem dne [datum] (na čl. 185-196 spisu), neboť je žalobce zaslal až po uplynutí lhůty, kterou mu soud předtím poskytl k doplnění tvrzení a důkazů, a jejímž uplynutím došlo ke koncentraci řízení.5. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o. s. ř. platí, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a dále plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce netvrdil, případně neprokázal všechny rozhodné skutečnosti, a proto soud nemohl žalobě vyhovět. Žalobce ani přes poučení soudu neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní.7. Žalobce předně ničím neprokázal své tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo (jejíž vznik žalovaný popíral), ani netvrdil a neprokázal, jaký měl být konkrétní obsah této smlouvy co se týče jejích podstatných náležitostí (ujednání o ceně díla, předmětu díla a lhůtě k plnění). Tyto skutečnosti z provedených listinných důkazů nevyplývají, z nich je pouze zřejmé, že žalovaný od počátku odmítal uhradit fakturované práce, zaznamenané ve stavebním deníku. Žalobce nedodal ceník, na který odkazoval v žalobě a podle kterého měla být sjednána cena díla. Neprokázal, že by žalovaný s provedenými pracemi souhlasil, ostatně ani stavební deník žalovaný svým podpisem nestvrdil. V řízení nebylo též prokázáno, že by nějakým jiným způsobem žalovaný provedené práce odsouhlasil (před či po jejich provedení), respektive že by dílo převzal. Doložená e-mailová komunikace se týká až následných diskuzí účastníků o fakturovaných položkách, vznik ústní či jiné dohody mezi stranami na provedení konkrétních prací v daném objektu nijak neprokazuje.8. Uvedené se žalobci nepodařilo prokázat ani svědeckými výpověďmi. Vyslechnutí spolupracovníci žalobce potvrdili, že v objektu s žalobcem prováděli bourací práce v lednu 2023, avšak u dohody mezi žalobcem a žalovaným nebyli, ani u předání či vrácení klíčů, vše dojednával žalobce sám. Vznik smlouvy o dílo tedy svědci nepotvrdili. Rovněž doložené fotografie jen potvrzují, že k určitým pracím v objektu žalovaného docházelo, ale důvodnost nároku žalobce samy o sobě neprokazují.9. Soud žalobce na jednání také poučil, že jeho nárok by mohl být posouzen jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vyzval ho v tomto směru k doplnění tvrzení o vzniku bezdůvodného obohacení v konkrétní výši a k doložení důkazů k prokázání těchto skutečností. Ani v tomto ohledu se však žalobci doloženými důkazy (e-maily, fotografie a nákresy) vznik bezdůvodného obohacení prokázat nepodařilo. Ocenění provedených prací vyplývá jen z faktury vyhotovené žalobcem a z jím vedeného stavebního deníku, toto ovšem žalovaný od počátku popíral a z ničeho jiného nevyplynulo, na jakých pracích se účastníci dohodli a jaká za ně byla ujednána cena (případně způsob jejího určení). Soud nemohl za daného stavu uzavřít, že se žalovaný obohatil právě ve výši žalované částky (popřípadě její části). Zjednodušeně řečeno, soud má za prokázané, že žalobce se svými spolupracovníky v uvedených dvou dnech v objektu žalovaného určité práce vykonali, ale už nebylo žalobcem prokázáno, že by se tím žalovaný na jeho úkor o konkrétní částku obohatil.10. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i Nejvyšší soud zdůrazňuje, že „[p]ovinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve sporném řízení naplněním projednací zásady, která stanoví, že je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Nesplnění povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale následkem je rozhodnutí, které vyzní v neprospěch účastníka, který svou povinnost tvrzení nesplnil“ (viz rozsudek ze dne [datum], sp zn. [spisová značka]; zvýraznění přidáno – pozn. soudu).11. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a proto jeho žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I tohoto rozsudku).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – (dále jen „a. t.”). Advokátovi náleží 1 700 Kč (viz § 7 bod 5 a. t.) za každý ze sedmi úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1, odst. 3 a. t. [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum] (za jehož součást soud považuje předchozí blanketní odpor ze dne [datum]), účasti na jednání před soudem dne [datum] a [datum], nahlížení do spisu dne [datum] a dvě porady s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] a dne [datum] ] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném do [datum], a tří paušálních náhrad po 450 Kč podle stejného ustanovení, ale ve znění účinném od [datum], tj. dohromady 14 450 Kč. Zástupce žalovaného je plátcem DPH (§ 14a odst. 1 a. t.), odměna se proto zvyšuje o sazbu této daně ve výši 21 % z posledně uvedené částky, tj. o 3 034,50 Kč.13. V souvislosti s cestami realizovanými k nařízeným jednáním a za účelem nahlížení do spisu náleží advokátu náhrada celkem 1 179 Kč (jednání dne [datum]), kterou tvoří 774 Kč za celkem [hodnota] ujetých km (cesta ze sídla advokáta žalovaného v [adresa] k soudu a zpět; 38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 13,1 l/100 km dle doloženého velkého tech. průkazu a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny (jedna cesta 30 min) po 100 Kč, tj. 200 Kč podle § 14 a. t. (ve znění účinném do [datum]), spolu s DPH ve výši 205 Kč.14. Za cestu realizovanou za účelem nahlížení do spisu dne [datum] náleží advokátu náhrada celkem 1 290 Kč, kterou tvoří 766 Kč za celkem [hodnota] ujetých km (cesta ze sídla advokáta žalovaného v [adresa] k soudu a zpět; 35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 13,1 l/100 km dle doloženého velkého tech. průkazu a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času za dvě půlhodiny (jedna cesta 30 min) po 150 Kč, tj. 300 Kč podle § 14 a. t. (ve znění účinném od [datum]), spolu s DPH ve výši 224 Kč. Stejná částka, tj. 1 290 Kč (výpočet viz výše), náleží advokátu v souvislosti s cestou realizovanou na jednání dne [datum].15. Celkové náklady soudního řízení žalovaného tak činí 21 243,50 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II tohoto rozsudku).16. Soud oproti tomu nepřiznal advokátovi žalovaného odměnu požadovanou za další úkon právní služby, konkrétně za vyjádření k žalobě ze dne [datum]. Toto podání zástupce žalovaného soudu odeslal až ve večerních hodinách den před nařízeným jednáním, soud, a především žalobce se tak s ním nestihl s dostatečným předstihem seznámit, stalo se tak až během jednání. Zástupci přitom nic nebránilo odeslat vyjádření dříve, případně se k věci vyjádřit na jednání, jestliže se dříve nestihl vyjádřit písemně. Daný úkon tak soud neshledal za účelně vynaložený, za který by měl s ohledem na popsané okolnosti odměnu přiznat.17. V řízení neúspěšný žalobce je rovněž povinen nahradit státu náklady, které vynaložil, v tomto případě na přiznaném a vyplaceném svědečném (viz § 148 odst. 1 o. s. ř.; výrok III tohoto rozsudku).18. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty první po středník o. s. ř.