Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], v této části se žaloba zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
VI. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na doplatku soudního poplatku částku [částka], na účet soudu č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím.
2. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který byl žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran ([částka] na účet žalované, [částka] na úhradu úvěru žalované u žalobkyně č. [hodnota], [částka] na náklady poskytovatele). Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Žalobkyně tedy žalovanou vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaná nereagovala, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná dosud na úvěr uhradila celkem [částka]. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny [částka], kapitalizovaného úroku [částka] (úrok 26,84 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]) a nákladů na 2 upomínky celkem [částka]. Kromě toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalované zaslána [datum].
3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpisu z registru SOLUS a výpisu z registru bankovních informací REPI. Dále si od žalované vyžádala tři výplatní pásky a 3x výpis z bankovního účtu. Žalobkyně takto zjistila, že žalovaná měla příjem [částka], výdaje na bydlení [částka] a pravidelné finanční závazky [částka], nesázela, neměla mikro úvěry. Finanční zůstatek činil [částka].
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
6. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši [částka], a to na účet žalované č. [č. účtu]. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 26,84 %. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celý úvěr a současně také úrok v celkové výši [částka], celková dlužná částka tedy činila [částka]. Žalovaná měla úvěr hradit v měsíčních splátkách po [částka], jistina pak byla splatná současně s poslední splátkou úroku (viz č.l. 11-19).
7. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] převedla částku [částka] na úvěrový účet žalované pod variabilním symbolem [var. symbol] (viz č.l. 22).
8. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila na účet žalované č. [č. účtu] částku [částka] (viz č.l. 23).
9. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na tento úvěr dosud uhradila [částka] (viz č.l. 42).
10. Z výsledku lustrace bylo zjištěno, že proti žalované bylo ke dni [datum] vedeno jedno exekuční řízení (viz č.l. 54).
11. Z výsledku lustrace v registru SOLUS bylo zjištěno, že u žalované nebyl ke dni [datum] evidován žádný záznam (viz č.l. 58).
12. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalované bylo vedeno insolvenční řízení, které již bylo ke dni [datum] skončeno (viz č.l. 55).
13. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za období listopad [Anonymizováno] až leden [Anonymizováno] bylo zjištěno, že zůstatek k [datum] činil [částka], zůstatek k [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] Kč, zůstatek k [datum] činil [částka] a zůstatek k [datum] činil [částka]. Z výpisů z účtu dále vyplývá, že žalovaná měla další dva úvěry, a to jiný úvěr u žalobkyně a úvěr u [právnická osoba] (viz č.l. 44-53).
14. Z výplatních pásek za měsíce listopad [Anonymizováno] až leden [Anonymizováno] od zaměstnavatele [právnická osoba], bylo zjištěno, že v listopadu [Anonymizováno] měla žalovaná příjem ve výši [částka], v prosinci [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč a v lednu [Anonymizováno] ve výši [částka] (viz č.l. 62-64).
15. Z kopie občanského průkazu a rodného listu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně měla při uzavření smlouvy k dispozici kopie těchto listin (viz č.l. 59-60, 68).
16. Z výzev ze dnů [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných splátek a nákladů na upomínky [částka] (viz výzvy na č.l. 24-27).
17. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum] (viz výzvu na č.l. 28 a podací lístek na č.l. 39).
18. Z ostatních provedených důkazů (předsmluvní informace na č.l. 9-10, žádost o doplňkové služby na č.l. 20, detail pohybu – okamžitá příchozí platba na č.l. 21 výsledek vyhledávání v aplikaci ministerstva vnitra na č.l. 43, výpis z obchodního rejstříku na č.l. 56-57) soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.
19. Ze shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
20. Žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celý úvěr a smluvní úrok v celkové výši [částka]. Žalovaná uhradila [částka]. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy do určité míry zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného, dále na základě výpisu z bankovního účtu a výplatních pásek, a dále lustrací v registrech SOLUS, ISIR a evidenci exekucí. Neprokázala však, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalované a že zjištěné údaje řádně vyhodnotila.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
26. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
27. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
28. Soud proto vycházel z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
29. Soud má v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. Soud především podotýká, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, počítala pouze s žalovanou tvrzenými náklady na bydlení [částka] a blíže nespecifikovanými pravidelnými závazky [částka].. Pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet vyplývají již z žalobkyní předložených výpisů z účtů žalované, ze kterých vyplývá, že zůstatek na účtu se pohyboval kolem nuly. Žalobkyně také dostatečně nezohlednila, že předmětný úvěr měl být z podstatné části na splacení předchozího úvěru. Takový postup nemohl stačit žalobkyni k závěru, že o schopnosti žalované úvěr splácet nelze pochybovat. Ležérní postup žalobkyně navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu se jednalo pouze o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalované.
30. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok, smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s prodlením či vymáháním ani další platby.
31. Žalobkyně tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši [částka]. Žalovaná na úvěr dosud uhradila [částka]. Soud proto uložil žalované, aby uhradila žalobkyni částku [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno]) z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z. (výrok I. rozsudku) a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výroky II. až IV. rozsudku).
32. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [právnická osoba] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
33. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k přesvědčení, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
34. Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 142 odst. 2 ve spojení s 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V. rozsudku)
35. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků [částka], dosud bylo na poplatku uhrazeno [částka]. Povinností žalobkyně tudíž je doplatit soudní poplatek ve výši [částka] (výrok VI. rozsudku). V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.
36. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.