Výrok
I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v části obce [adresa], na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], v obci a k. ú. [adresa], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala vyklizení nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen „byt“). Tvrdila, že je výlučnou vlastnicí bytu. Byt byl dříve ve vlastnictví babičky žalobkyně (matky žalované) a jejího manžela. Babička byt darovala rodičům žalobkyně, kteří jej následně darovali žalobkyni. Babička byt dosud užívá na základě věcného břemene. Žalovaná v bytě původně bydlela se souhlasem babičky, nikoli však na základě smlouvy. Žalovaná se k babičce dlouhodobě chová nevhodně a babička jí oznámila, že se má vystěhovat. Žalovaná byt nadále užívá, přestože jí žalobkyně zaslala předžalobní výzvu.
2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Tvrdila, že má v bytě právo bydlet na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou uzavřeli její rodiče s rodiči žalobkyně. V bytě bydlí cca od roku [Anonymizováno] a má tam trvalé bydliště. Stará se o maminku, která už je stará a nemocná. S tím, že by se k ní chovala špatně, nesouhlasí. Žalovaná dále popsala okolnosti, za kterých její rodiče byt darovali rodičům žalobkyně, jejich rodinnou situaci a dohody, které měla s bratrem. Dále se ve vyjádření věnovala otázce náhradního bydlení.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] (viz č. l. 6) vyplývá, že žalobkyně je zapsána jako vlastník bytu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který se nachází v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno na základě listiny s označením „Smlouva darovací, o zániku věcného břemene č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] “. K bytu je zapsáno věcné břemeno bytu ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO] na základě listiny označené jako „Smlouva o zřízení věcného břemene – úplatná [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] veřejná listina ze dne [datum] “. Jiná práva váznoucí na bytu se z výpisu nepodávají.
5. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností a o majetkovém vypořádání k družstevnímu bytu ze dne [datum] (viz č. l. 42-43) vyplývá, že prarodiče žalobkyně převedli rodičům žalobkyně právo užívat (družstevní) byt a veškerá práva a povinnosti vyplývající z členství v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (dále jen „[Anonymizováno] “) a oni s tím souhlasili. K této smlouvě byla přiložena dohoda o nájmu družstevního bytu (viz č. l. 43), ze které vyplývá, že družstvo byt předalo rodičům žalobkyně do nájmu s tím, že spolu s nájemci budou v bytě bydlet příslušníci jejich rodiny, a to prarodiče žalobkyně a žalovaná.
6. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví ze dne [datum] (viz č. l. 42) vyplývá, že družstvo převedlo byt do vlastnictví rodičů žalobkyně.
7. Z notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – smlouva o zřízení věcného břemene (viz č. l. 40-41) vyplývá, že rodiče žalobkyně jako povinní z věcného břemene touto smlouvou zřizují ve prospěch prarodičů žalobkyně jako oprávněných z věcného břemene právo spočívající ve služebnosti bytu opravňující prarodiče žalobkyně doživotně spoluužívat byt a oni toto právo přijímají.
8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (viz č. l. 18) s dodejkou (viz č. l. 19) vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení bytu do [datum]. Výzva byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, a protože žalované nebyla zastižena, byla zásilka uložena dne [datum].
9. Z SMS komunikace (viz č. l. 7-15) a z dopisu ze dne [datum] (viz č. l. 16) s dodejkou (viz č. l. 17) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.
10. Soud zamítl návrh žalované na provedení dokazování listinami o věcném břemenu, neboť z ostatních provedených důkazů bylo bez pochybností prokázáno, že takové věcné břemeno neexistuje. Sama smlouva, i kdyby existovala, není způsobilá existenci věcného břemene prokázat, neboť věcné břemeno vzniká až zápisem do katastru nemovitostí.
11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
12. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník bytu. K bytu je zapsáno pouze věcné břemeno bytu ve prospěch její babičky. Žalované věcné břemeno k bytu nesvědčí. Žalovaná byt nadále užívá, přestože ji žalobkyně vyzvala k jeho vyklizení.
13. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
14. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytu na základě darovací smlouvy od svých rodičů a byla jako vlastník zapsána do katastru nemovitostí. Žalované nesvědčí věcné břemeno k bytu a žalovaná jiný právní titul k užívání ani netvrdila.
15. Žalované neplyne žádné právo k bytu ani z dohody o nájmu z roku [Anonymizováno]. Žalovaná není stranou této dohody, je uvedena toliko jako spolužijící osoba nájemce. Závazek z dohody nadto zanikl převodem družstevního bytu do (osobního) vlastnictví rodičů žalobkyně.
16. Žalobkyně tedy prokázala, že je vlastníkem bytu a že žalovaná byt užívá. Současně bylo prokázáno, že žalovaná nemá k užívání bytu právní titul. Soud proto žalobě v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. zcela vyhověl (výrok I.).
17. Skutečnosti tvrzené žalovanou, které se týkaly vztahů v rodině, a otázka náhradního bydlení nebyly pro rozhodnutí podstatné.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 139 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] (výrok II).