Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 128/2026

Soud: Okresní soud v KroměřížiDatum rozhodnutí: 23. 9. 2026Č. j.: 16 C 128/2026-76Soudce: Mgr. Radim SlezákAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení 33 260 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKM:2026:16.C.128.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenídokazovánísmlouva o úvěrusplatnost pohledávkynáhrada nákladůpodnikatel
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (104) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [č. účtu], VS: [var. symbol].

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí poskytla úvěr [částka], který vyplatila na bankovní účet č. [č. účtu]; žalovaná se jej zavázala uhradit v plné výši do [datum]. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila [částka], žalovaná se také zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované uhradit částku [částka], neboť žalovaná již na úvěr uhradila částku [částka] (rozdíl částky skládající se z jistiny, poplatku za úvěr a smluvní pokuty [částka] a uhrazené částky [částka]). Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě doručeném soudu [datum] uvedla, že s žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyně neuznává, uplatňuje námitku započtení a navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Žalovaná uvedla, že s žalobkyní uzavřela celkem [hodnota] smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka], žalovaná uhradila částku [částka]. Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] byla žalované poskytnuta částka ve výši [částka], žalovaná uhradila [částka]. Na základě uvedeného žalovaná požaduje, aby přeplatek z první úvěrové smlouvy ve výši [částka] byl započten proti zbývajícímu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná žalobkyni doposud uhradila celkem [částka], což vysoce převyšuje součet obou poskytnutých jistin, a proto další poplatky smluvní pokuty považuje zcela nepřiměřené, odporující dobrým mravům a vykazující znaky lichevního jednání.

3. U jednání soudu dne [datum] žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť má za to, že smlouva o úvěru je neplatná pro nepřiměřené příslušenství a navrhla, aby částka, kterou přeplatila na prvním úvěru ze dne [datum] byla započtena na dlužnou částku. Náklady řízení žalovaná nepožadovala.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Žalobkyně a žalovaná sjednaly přes internet dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota] -2152, žalovaná je ve smlouvě označena identifikačním číslem a sídlem podnikání (viz výpis z živnostenského rejstříku č. l. 20 spisu) a ve smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] za poplatek (úrok) ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru (celkem [částka]), a to na 70 dní. Úvěr měl být hrazen v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní po [částka], konečná splatnost úvěru byla dne [datum]. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] (viz smlouva o podnikatelském úvěru č. l. 9-11, 40-45 spisu).

6. K úhradě dluhu po splatnosti byla žalovaná vyzvána žalobkyní před zahájením soudního řízení dopisem odeslaným dne [datum] (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem č. l. 16-17 spisu).

7. Žalobkyně dne [datum] zaslala na účet žalované č. [č. účtu] částku [částka] (č. l. 32).

8. Žalovaná z č. ú. [č. účtu] uhradila žalobkyni na č. [č. účtu] částku celkem [částka] (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady na č. l. 33-39 spisu).

9. Žalobkyně dne [datum] zaslala na účet žalované č. [č. účtu] částku [částka] (č. l. 12, 47 spisu).

10. Žalovaná z č. ú. [č. účtu] uhradila žalobkyni na č. [č. účtu] částku celkem [částka] (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady na č. l. 48-55 spisu) a z č. ú. [č. účtu] částku [částka] (potvrzení o provedení platby na č. l. 55 spisu), celkem [částka].

11. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci12. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.13. Žalobkyně a žalovaná sjednaly přes internet dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] na 70 dní za poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka]. Žalovaná na úvěr uhradila celkem [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum].14. Žalovaná v průběhu řízení vůči žalobkyni uplatnila námitku započtení. Žalovaná na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] přijala od žalobkyně částku [částka], avšak žalobkyni na plněních poskytla celkem [částka]. Její plnění proto převýšilo částku, kterou z tohoto právního vztahu přijala, o [částka]. Žalovaná prohlásila, že svou pohledávku vůči žalobkyni na vydání přeplatku, vzniklého plněním žalované nad rámec částky přijaté podle první úvěrové smlouvy, započítává proti žalobou uplatněné pohledávce, a to v rozsahu [částka].15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.18. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. Podle § 1983 odst. 1 a 2 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Soud se zabýval platností smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb; úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z., dle kterého ten, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).25. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).26. Jak vyložil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalovaného má soud v projednávané věci za to, že úrok 1 % denně, tj. 365 % ročně (oproti obvyklé míře v bankovním sektoru pro dané období kolem 6 %) a smluvní pokuta [částka] za prodlení se splátkou při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřené náklady úvěru; v kombinaci s výše uvedenými okolnostmi dospěl soud k závěru o nemravnosti ujednání o výši úroku způsobující absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jako celku (podobně viz i rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], či rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).27. Soud se dále ztotožňuje s rozhodovací praxí Městského soudu v Praze (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jak tomu bylo i v daném případě; přestože se rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v projednávaném kontextu drobného živnostníka: „Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“28. Soud nejprve jako předběžnou otázku posoudil platnost první úvěrové smlouvy, přestože nárok z ní není předmětem řízení. Toto posouzení je nezbytné pro zjištění, zda žalované vznikla pohledávka, kterou uplatnila k započtení. Soud je oprávněn takovou otázku posoudit samostatně podle § 135 odst. 2 o. s. ř.29. Soud shledal obě úvěrové smlouvy neplatnými pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Při posuzování platnosti úvěrové smlouvy soud vycházel z toho, že úvěrové podmínky musely být nastaveny obdobně jako u úvěrové smlouvy ze dne [datum], když žalovaná na první úvěr přeplatila na úrocích a poplatku částku blížící se zapůjčené jistině. Plnění poskytnutá na jejich základě proto podléhají vypořádání podle § 2993 občanského zákoníku.30. Z první neplatné úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované [částka] a žalovaná jí uhradila [částka]. Při vzájemném zúčtování peněžitých plnění vznikla žalované pohledávka vůči žalobkyni ve výši [částka]. Ze druhé neplatné úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované [částka] a žalovaná jí zaplatila [částka]. Pohledávka žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení tak činí pouze [částka]. Žalobkyni nenáleží požadovaný poplatek [částka] ani smluvní pokuta [částka], neboť jejich právním základem byla neplatná smlouva.31. U vzájemných peněžitých plnění z neplatné smlouvy se zohlední pouze rozdíl mezi plněními, nejde však ještě o započtení podle § 1982 občanského zákoníku. Jde o vzájemné zúčtování podle § 2993 občanského zákoníku; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], Rc 98/2022 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], Rc 92/2024.32. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum], jež bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne [datum], označila obě úvěrové smlouvy, vymezila svou pohledávku z přeplatku první smlouvy částkou [částka] a uvedla, že ji uplatňuje k započtení proti pohledávce žalobkyně. Soud tento úkon posoudil též jako výzvu žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení. Pohledávka žalované, u níž nebyla určena doba plnění, se proto stala splatnou bez zbytečného odkladu po doručení této výzvy podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku.33. Samotný kompenzační projev učiněný před splatností pohledávky žalované nemohl bez dalšího vyvolat účinky započtení, protože aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná již před kompenzačním úkonem. Započtení nelze učinit pro futuro. Kompenzační námitka učiněná v řízení však může být současně kvalifikovanou výzvou k plnění, jestliže z ní vyplývá existence, výše a požadavek na úhradu pohledávky; srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].34. Žalovaná poté při jednání dne [datum], tedy poté, co se její pohledávka stala splatnou, znovu jednoznačně prohlásila, že pohledávku ve výši [částka] započítává proti pohledávce žalobkyně z druhé neplatné úvěrové smlouvy. Ke dni tohoto projevu šlo o vzájemné peněžité pohledávky týchž účastnic. Žalovaná mohla požadovat uspokojení své splatné pohledávky a současně mohla plnit svůj dluh. Pohledávka žalované byla soudně uplatnitelná, určitá a nebyla nejistá ve smyslu § 1987 občanského zákoníku.35. Podmínky jednostranného započtení podle § 1982 občanského zákoníku tak byly splněny. Pohledávka žalobkyně ve výši [částka] započtením zanikla v celém rozsahu. Žaloba na zaplacení [částka] je proto nedůvodná.36. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nárok na náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků. V řízení byla úspěšná žalovaná, která náhradu nákladů nepožadovala (výrok II.).37. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí [částka], dosud bylo na poplatku uhrazeno [částka], zbývá tedy doplatit [částka] (výrok III.)

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací