Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, v této části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které jí byl poskytnut úvěr [částka] (z toho [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]). Žalovaná dosud vrátila [částka]. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k jeho zesplatnění a dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala svými osobními údaji, vč. telefonního čísla a e-mailové adresy, a následně požádala o úvěr. Totožnost žalované byla ověřena karetní transakcí ve výši [částka] a fotokopií občanského průkazu. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované na základě jejích příjmů, které měla doložit zpřístupněním bankovních údajů prostřednictvím služby [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno]. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na společnost [právnická osoba]., která ji dále postoupila žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána [datum].
2. Žalovaná se nevyjádřila.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná nemá žádné námitky. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že v listině je jako úvěrující označena společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a jako úvěrovaný žalovaná. Žalovaná je označena jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm, e-mailem, telefonním číslem a bankovním účtem č. [č. účtu]. Listina je podepsaná zástupcem úvěrujícího. [adresa] vlastnoručního podpisu žalované je připojen prostý elektronický podpis. V listině je uvedeno, že úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový, nezajištěný, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) až do výše úvěrového limitu a úvěrovaný se zavazuje úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti. Úvěrový limit činí [částka], doba trvání smlouvy 24 měsíců, roční úroková sazba 457,50 %, RPSN 4 670,16 %, termín splatnosti [datum]. Dále bylo sjednáno, že úvěr má být splácen měsíčně vždy do 20. dne v měsíci nebo následující pracovní den, a to aspoň v minimální výši, která činí 10 % z použité částky plus úroky a penále, nejméně však [částka]. Úvěrový rámec musí být splácen měsíčně, při každé splatnosti, až do úplného zaplacení všech dlužných částek (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vč. příloh na č.l. 1118).
6. Z čestného prohlášení, které je přílohou smlouvy, soud zjistil, že původní věřitelka vycházela při posouzení úvěruschopnosti z toho, že žalovaná je svobodná, nemá na sobě závislé osoby, její čistý měsíční hlavní příjem ze zaměstnání činí [částka] a měsíční výdaje na domácnost činí [částka] (viz čestné prohlášení na č.l. 12 verte).
7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 20).
8. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 21).
9. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 22).
10. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 23).
11. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 24).
12. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 25).
13. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 26).
14. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 27).
15. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 28, shodně na č.l. 29).
16. Z potvrzení o platbě ze dne 3. 3. 223 soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 30).
17. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 31).
18. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č.l. 32).
19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka (zde označena firmou [právnická osoba]., avšak IČO je shodné jako ve smlouvě o spotřebitelském úvěru) postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. (viz č.l. 34-35).
20. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy 4 Seznam pohledávek soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni (viz č.l. 36-38), Anonymizováno21. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka žalované oznámila, že pohledávka ze smlouvy číslo [hodnota] byla postoupena společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která ji následně postoupila žalobkyni (viz č.l. 39). Spolu s oznámením byla žalované zaslána předžalobní upomínka (viz čl. 39). Zásilka byla podána na poště [datum] a byla odeslána na adresu žalované uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku (viz dodejku na č.l. 40).22. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.23. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje ani dluhovou minulost. Spokojila se s čestným prohlášením žalované, podle kterého měla příjem [částka] a výdaje [částka] měsíčně. Pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla následně postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která ji dále postoupila žalobkyni. Žalovaná dosud uhradila [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.24. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.25. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.28. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.29. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.30. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.31. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru.32. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (§ 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru) posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).33. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).34. Soud má v projednávané věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když úvěruschopnost žalované řádně neposoudila. Původní věřitelka se spokojila s prohlášením žalované a nijak neověřila jí tvrzený příjem ve výši [částka] ani výdaje ve výši [částka], a to ani za situace, kdy uvedené výdaje byly na první pohled nerealisticky nízké, a proto zjevně nepravdivé, ač měly zahrnovat všechny pravidelné měsíční výdaje včetně nákladů na bydlení. Původní věřitelka dále nezjišťovala, zda žalovaná v době uzavření smlouvy měla či neměla dluhy u třetích osob a v jaké výši, neprovedla lustrace žalované v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. O schopnosti žalované hradit splátky úvěru tedy zcela jistě bylo možno pochybovat.35. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. Jelikož je smlouva o úvěru z tohoto důvodu neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok a případné další platby, a proto se soud již nezabýval výší sjednaného příslušenství a sankcí.36. Původní věřitelka na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná dosud vrátila celkem [částka]. Původní věřitelka po uzavření smlouvy změnila obchodní firmu (IČO se nezměnilo) a pohledávku za žalovanou postoupila třetí společnosti, která ji následně postoupila žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalované bylo postoupení oznámeno původní věřitelkou.37. Soud nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalobkyně dosud nevrátila část poskytnutých prostředků ve výši [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno]), soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna částku [částka] žalobkyni zaplatit (výrok I rozsudku).38. Pokud jde o otázku prodlení, z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [právnická osoba] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“39. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení tedy dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí zbývající dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, zamítl (výrok II. rozsudku).40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení částečný úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] (56 % z [částka]. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlédl k příslušenství. Zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil [částka]. Žalobkyně byla tedy úspěšná ze 78 % (12 519 z 16 110) a neúspěšná z 22 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 56 % (78-22). Náklady žalobkyně ve výši [částka] se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].41. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků [částka], dosud bylo na poplatku uhrazeno [částka]. Povinností žalobkyně tudíž je doplatit soudní poplatek ve výši [částka]. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.