Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka],b) částku ve výši [částka],a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím, jak je vymezeno výše, a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet. Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka]. Kontokorent byl žalované téhož dne schválen a bylo jí umožněno jej čerpat. Jelikož žalovaná porušila smluvní podmínky, byl kontokorent zablokován, a žalovaná jej tak nemohla dál čerpat, a dne [datum] došlo k zesplatnění kontokorentu. Žalovaná se dále na běžném účtu dostala do nepovoleného debetu (záporného zůstatku) ve výši [částka]. Od zesplatnění žalovaná nic neuhradila, přestože k tomu byla opakovaně vyzývána. Žalovaná částka se skládá z nepovoleného debetu [částka] a dlužné jistiny kontokorentu [částka], spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem [částka] za dobu do zesplatnění kontokorentu, tj. od [datum] do [datum], dále spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se smluvním úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, a to z informací poskytnutých žalovanou a z interních a externích databází. Žalovaná v žádosti uvedla výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu [částka]. Žalobkyně z takto tvrzené částky vycházela, a to vzhledem k nízké výši úvěru. Dále nahlížela do bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací, přičemž žalovaná nebyla ke dni uzavření dodatku č. [hodnota] v registru nalezena. Žalobkyně dále posoudila informace od některých společností patřících do skupiny PPF a nahlížela do insolvenčního rejstříku. Žalovaná v žádosti neuvedla žádné údaje ke svým výdajům, žalobkyně proto výdaje stanovila na základě expertní analýzy na [částka]. Žalobkyně dále vycházela z pohybů na běžném účtu žalované. Žalovaná neměla evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností ani jiné transakce, ze kterých by vyplývala důvodná pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovanou soud usnesením vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že proti tomuto postupu nemá námitky. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě k této výzvě nevyjádřila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] (viz č.l. 12-13) soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovanou. Žalobkyně se v jejím rámci zavázala poskytovat žalované bankovní a platební služby, konkrétně běžný účet č. [č. účtu] a platební kartu k tomuto účtu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně.
7. Z dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] (viz č.l. 14) bylo zjištěno, že tento uzavřela žalobkyně a žalovaná dne [datum] a na jeho základě žalovaná požádala o úvěr s možností přečerpání, takzvaný kontokorent, do výše [částka], který měl být čerpán přečerpáním běžného účtu č. [č. účtu]. Úvěr měl být splácen průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet. Úrok činil 18,90 % ročně, počítán byl denně (z aktuálně vyčerpané části na konci dne) a účtován měsíčně (úrok byl splatný první den následujícího kalendářního měsíce). RPSN činilo 20,69 %. Bylo ujednáno, že kontokorent musí být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoli dalšího čerpání, kterým se žalovaná dostane do minusu, a k datu měsíční splatnosti úroků musí být na běžném účtu k dispozici částka odpovídající alespoň výši úroků za předchozí měsíc. Dále bylo ujednáno, že pokud dojde k zesplatnění úvěru, úvěr se dále úročí sjednanou sazbou, a pokud nebude včas splacen, tak i zákonným úrokem z prodlení. Součástí dodatku č. [hodnota] byly podmínky pro používání kontokorentu.
8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz č.l. 10-11) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou informovala o výši poskytnutého úvěru [částka], který má být čerpán přečerpáním běžného účtu a splácen průběžně, a to každým připsáním peněz na běžný účet, s tím, že je nutné, aby se alespoň jednou za rok od data prvního čerpání dostal zůstatek do plusu. Celková splatná částka činila [částka], úroková sazba 18,9 % ročně s tím, že žalobkyně ji může zvýšit v závislosti na roční míře inflace zveřejněné ČSÚ. RPSN mělo činit 20,69 %.
9. Z přehledu žádostí o úvěr (viz č.l. 37) soud zjistil, že žalobkyně v žádosti o kontokorent neuvedla typ bydlení, vzdělání, rodinný stav, počet vyživovaných osob, splátky úvěrů, výdaje domácnosti ani příjmy ostatních členů domácnosti. Uvedla, že měla příjem ze zaměstnání ve výši [částka].
10. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované pro období od [datum] do [datum] (viz č.l. 34-40) soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek [částka] a žalovaná pobírala nemocenské ve výměře [částka] denně.
11. Z podmínek pro používání kontokorentu (viz č.l. 20-21) soud zjistil, že pro případ porušení povinnosti ze strany klienta (žalované) má žalobkyně právo požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat o předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je povinností klienta splatit celý kontokorent, smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, případně další částky. Součet všech těchto částek žalobkyně oznámí, a pokud nebude uhrazena do 10 dnů, má žalobkyně právo na úrok z prodlení z celkové částky.
12. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované pro období od [datum] do [datum] (viz č.l. 16) soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek byl minus [částka]. Za celou dobu se běžný účet nedostal do kladného zůstatku. Dne [datum] byl zaúčtován výběr z bankomatu [částka] a poplatek za výběr [částka]. Následně byly zaúčtovány jen úroky z kontokorentu, příchozí platby v řádu stokorun a čtyři drobné platby. Dne [datum] došlo k převedení kontokorentu, po kterém účet zůstal v záporném zůstatku [částka]. [adresa] 500 Kč představuje částku, kterou žalovaná z běžného účtu čerpala nad rámec kontokorentu.
13. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu (viz č.l. 24-25) soud zjistil, že žalovaná vyčerpala kontokorent do výše [částka] již ke dni [datum]. Následně splácela jen drobnými částkami, které byly započítány převážně na úrok. Běžný účet se od té doby nedostal do kladného zůstatku a ke dni [datum] byl kontokorent vyčerpán co do [částka], na běžném účtu byl záporný zůstatek [částka] a výše dosud splatných úroků byla [částka].
14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (viz č.l. 26) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě kontokorentu [částka] a dluhu na běžném účtu [částka] do [datum]. Upozornila ji na možné soudní vymáhání dlužné částky.
15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, protože neměly pro posouzení věci rozhodující význam.
16. Závěr o skutkovém stavu:
17. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. [č. účtu]. V průběhu smluvního vztahu žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši [částka]. Před uzavřením příslušných dodatků k rámcové smlouvě provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy zjišťovala především její příjmy, prověřila si ji v registrech a zabývala se jejími výpisy z účtu. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má měsíční příjem v průměrné výši [částka]. Jelikož měla žalobkyně za to, že je žalovaná schopná kontokorentní úvěr splácet, uzavřela s ní dne [datum] dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jejímž základě jí téhož dne kontokorent poskytla. Bylo ujednáno, že kontokorent bude splácen průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet, úročit se bude sazbou 18,90 % ročně s tím, že úrok se počítá denně z denních zůstatků a je splatný vždy první den následujícího kalendářního měsíce. Dále bylo ujednáno, že kontokorent musí být splacen do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaná kontokorent zcela vyčerpala [datum] a od té doby se běžný účet nedostal do kladného zůstatku. Žalobkyně žalované oznámila, že ke dni [datum] byl kontokorent zesplatněn. K tomuto dni byl kontokorent vyčerpán co do [částka] a na běžném účtu byl záporný zůstatek [částka]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum].
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Právní posouzení věci:
26. Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně splácet průběžně. Bylo ujednáno, že kontokorent musí být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoli dalšího čerpání, kterým se žalovaná dostane do minusu (tzn. alespoň jednou za rok se běžný účet musí dostat do plusu), a k datu měsíční splatnosti úroků musí být na běžném účtu k dispozici částka odpovídající alespoň výši úroků za předchozí měsíc.
27. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o (kontokorentním) úvěru prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k tomu měla k dispozici údaje z běžného účtu, který pro žalovanou vedla, a údaje z bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná měla příjem [částka] měsíčně. Na výpisech z účtu nebylo nic podezřelého, nebyly evidovány žádné exekuční příkazy, žalovaná nebyla v insolvenčním řízení. Výdaje sice nezjišťovala konkrétně a pro jejich výpočet použila model, zjištěné údaje však vzhledem k výši úvěru a nízké rizikovosti kontokorentního úvěru dostačovaly pro závěr, že vyloučení důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet. Kontokorent [částka] stačilo splatit do jednoho roku od čerpání a úrok ve výši 18,90 % nemohl vést k neudržitelnému rozmnožení dluhů tak, že by se žalovaná ocitla v tzv. dluhové pasti. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostála své zákonné povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované, a smlouva o (kontokorentním) úvěru je tak platná (viz § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru).
28. Žalobkyně svou povinnost splnila a kontokorent žalované poskytla. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, neboť kontokorent zcela vyčerpala již [datum] a kontokorent nesplatila do jednoho roku od čerpání, resp. dosud se zůstatek na běžném účtu nedostal do plusu, a proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila.
29. Žalovaná dluží žalobkyni na vyčerpané jistině kontokorentního úvěru [částka]. Dále dluží úroky, které vznikly za dobu od poskytnutí kontokorentu do zesplatnění a dosud nebyly splaceny (do [datum]), ve výši [částka]. Od zesplatnění je žalovaná dále povinna platit úrok z částky [částka], jehož výše v prvních 90 dnech prodlení ([datum] do [datum]) činí dle smlouvy 18,90 % ročně a od 91. dne (od [datum]) činí v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru 12 % ročně. Žalobkyně požadovala úrok ve snížené výši 12 % ročně již od [datum], a jelikož soud nemohl překročit návrh, přiznal jí proto nárok na úrok v této snížené části. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením úvěru ve výši [částka], je povinna platit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve výši 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], tedy po uplynutí dodatečné desetidenní lhůty, kterou žalované stanovila ve výzvě.
30. Co se týče nepovoleného záporného zůstatku (debetu) na běžném účtu žalované, tímto způsobem se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 o. z. Je proto povinna částku [částka] žalobkyni vrátit.
31. Žalovaná dlužné částky dosud neuhradila, soud proto žalobě plně vyhověl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] (zaplacený soudní poplatek).