Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč s úroky z prodlení z částky 1 300 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 26. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 973,17 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 16. 1. 2021 do 25. 10. 2022 a od 26. 10. 2022 do zaplacení z částky 2 364 Kč, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 410,78 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhá-li se žalobkyně kapitalizovaného úroku ve výši 3 676,78 Kč, v této části se žaloba zamítá.
V. Domáhala-li se žalobkyně po žalované úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 149,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 389,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VIII. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč a dále:
a) částky 3 664 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 410,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 676,78 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 20,98 % ročně z částky 2 973,17 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
b) částky 364 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 149,59 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 389,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 295,49 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalobkyně tvrdila, že
a) její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] dne 29. 5. 2014 uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 5. 6. 2014, nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho;
b) její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] dne 7. 1. 2014 uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 14. 1. 2014, nejpozději do 4. 11. 2014. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 6 000 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.
3. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021.
4. Na výzvu soudu žalobkyně dne 8. 12. 2022 (č.l. 38-40) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Jednalo se o potvrzení o dávkách státní sociální podpory, rozsudek o přiznání výživného na nezletilé děti. Doklady však nemá k dispozici. Z karty zákazníka ze dne 7. 1. 2013 vyplynulo, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že má stálý příjem financí ze státní podpory, žije v podnájmu. Z karty zákazníka na č.l. 21 bylo zjištěno, že žalovaná žila v podnájmu, měla tři nezaopatřené děti, bydlí v bytě, měsíční příjmy činily celkem 13 320 Kč a výdaje 11 450 Kč, použitelný příjem tedy činil 1 750 Kč. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba i výzva k vyjádření doručena do datové schránky dne 8. 12. 2022. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise
6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
a) [právnická osoba] a žalovaná dne 29. 5. 2014 uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 364 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.
b) [právnická osoba] a žalovaná dne 7. 1. 2014 uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 14. 1. 2014 nejpozději do 4. 11. 2014. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 6 000 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.
7. [právnická osoba], postoupila pohledávky za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, o čemuž byla žalovaná dopisem ze dne 12. 2. 2021 (č.l. 27-28) uvědoměna.
8. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 10. 10. 2022 doporučeně (č.l. 29-31).
9. Z karty zákazníka (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela v podnájmu v bytě, měla tři nezaopatřené děti. Příjmy domácnosti činily 13 320 Kč a byly tvořeny mzdou a dávkami státní sociální podpory. Výdaje pak činily částku 11 450 Kč, kdy nájem/inkaso z toho činilo 1 250 Kč. Celkový použitelný příjem tak činil 1 750 Kč. Z toho měla žalovaná hradit 43 splátek po 148 Kč týdně (tedy 592 Kč měsíčně) od 14. 1. 2014 do 4. 11. 2014 a 43 splátek po 148 Kč týdně (tedy 592 Kč měsíčně) od 5. 6. 2014 do 26. 3. 2015. Od 5. 6. 2014 do 4. 11. 2014 by tak žalovaná z použitelné částky 1 750 Kč měsíčně měla hradit splátku 1 184 Kč.
10. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalované. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě jejího tvrzení, k tomu však nedoložila žádné doklady. Nedoložila, že by byla žalovaná lustrována v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.), či řádně zjišťoval další závazky žalované (například exekuční řízení či vymáhání, atp.).
11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
12. Původní věřitelka společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne 29. 5. 2014 v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 2 364 Kč a úrokem 20,98 % ročně, ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč nejpozději do 26. 3. 2015. Za celou dobu smluvního vztahu uhradila žalovaná 2 700 Kč. Dále původní věřitelka poskytla žalované dne 7. 1. 2014 v hotovosti částku 4 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 2 364 Kč a úrokem ve výši 20,98 % ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč do 4. 11. 2014. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobce však ani v jednom případě neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet.
13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
20. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.
21. Soud má tedy v dané věci za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, resp. poskytla žalované úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované, jejíž příjmy byly převážně tvořeny sociálními dávkami, měla tři vyživovací povinnosti a v jeden časový úsek měla více půjček od stejné společnosti, úvěry splácet. Ostatně i tvrzené výdaje na nájemné se soudu jeví jako značně podhodnocené. Soud proto pokládá smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatné dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 OZ i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
22. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši 2 x 4 000 Kč, na které žalovaná částečně hradila. Na straně žalované tak vzniklo u smlouvy ze dne 29. 5. 2014 [číslo] k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 OZ, a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, stran uhrazených částek. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatila. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
23. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších poplatků, neboť tyto nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány. Stejně tak soud zamítl žalobu, co se týká pohledávky ze smlouvy ze dne 7. 1. 2014, neboť tato byla uhrazena zcela.
24. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ. Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 29-30 byla žalované odeslána doporučeně. Žalovaná byla vyzvána, aby dluh uhradila do 25. 10. 2022. Pokud žalovaná v uvedené lhůtě dluh neuhradila, ocitla se v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Žalované, byť ve sporu převážně úspěšné, náklady řízení nevznikly, a proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.
26. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
27. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
28. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].