Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky [částka], v této části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] a náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Následně svou žalobu doplnila dne [datum] tak, že dlužná částka spočívá v neuhrazeném finančním vypořádání předčasného ukončení nájemní smlouvy po podání výpovědi z nájmu žalovanou, a to za období do [datum] včetně částky z prodlení za každý den nezaplacení splátky dluhu, což činí [částka], dále soudní poplatek [částka], celková výše dluhu tak činí [částka]. Nájemní smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum], nájem byl ukončen výpovědí nájemce ze dne [datum]. Dne [datum] na žádost nájemce byla ukončen nájemní smlouva dohodou k [datum] a vyčísleno finanční vypořádání. Do dne podání žaloby žalovaná neuhradila uznaný závazek a nezaplatila splátky [částka] ke dnům [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a to ani přes upomínky. K návrhu byla přiložena nájemní smlouvu, výpověď z nájmu, dohodu o předčasném ukončení nájmu a finanční vypořádání, uznání závazku vniklého z dohody o finančním vypořádání ukončení nájemní smlouvy. O změně žalobního petitu soud nerozhodoval.
2. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě, na výzvu však nereagovala. Soud nařídil jednání na den [datum], kdy předvolání k jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně, která se k jednání řádně dostavila uvedla, že na podané žalobě trvá.
3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela s žalovanou jako nájemkyní Smlouvu o nájmu bytu, kdy předmětem byla bytová jednotka I. kategorie č. [hodnota] v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží s lodžií a sklepní kojí na adrese [adresa], zapsaná v Katastru nemovitostí pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]. Smlouva byla uzavřena na období od [datum] do [datum], nájemné činilo [částka] měsíčně, které mělo být hrazeno do 25. dne v měsíci na účet pronajímatele. Ve smlouvě bylo mj. uvedeno, že v č.l. 4.1 si účastníci ujednali, že nájemce má právo bez udáni důvodu smlouvu vypovědět s 3 měsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet kalendářním měsícem následujícím po měsíci doručení výpovědi. V č.l. 4.2 pak bylo sjednáno, že pronajímatel má právo bez udání důvodu smlouvu vypovědět se 4 měsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet kalendářním měsícem následujícím po měsíci doručení výpovědi. Ukončením nájemní smlouvy zaniká právo trvalého bydliště nájemce a osob blízkých v nemovitosti. V č.l. 7.3 pak bylo uvedeno, že úrok z prodlení v souvislosti se všemi závazky vzniklými na základě této smlouvy (např. prodlení s úhradou nájemného či náhrady škody) činí 10 % ročně (viz smlouva o nájmu bytu na č.l. 11 spisu).
5. S odkazem na č.l. 4.1 smlouvy o nájmu žalovaná jako nájemce podala výpověď z nájemní smlouvy k datu [datum]. Výpověď byla datována [datum] a podepsána nájemcem (žalovanou) i pronajímatelkou (žalobkyní), která výpověď přijala (viz výpověď na č.l. 12 spisu).
6. Dne [datum] pak byla oběma stranami podepsána Dohoda o předčasném ukončení nájemní smlouvy (viz č.l. 13 spisu), ve které se strany dohodly na návrh nájemkyně na ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum] k datu [datum]. Podmínkou ukončení nájemní smlouvy bylo vrácení nemovitosti ve stavu odpovídajícímu ke dni převzetí nemovitosti do nájmu včetně předaného vybavení. K ukončení bude sepsán předávací protokol se zapsanými stavy odečtů vodoměrů a elektroměru. V bodu 2. bylo uvedeno, že nájemce k datu vrácení nemovitosti uhradí pronajímateli: dluh z vyúčtování [částka], zálohu na vyúčtování služeb pro rok 2025 ve výši [částka], ušlé poplatky za zálohy na energie, vodu a další služby pro jednu osobu dle evidenčního listu tedy 3 x [částka], nájemné za byt ve výši 1 měsíce á [částka]. Celková částka činila [částka] a měla být uhrazena tak, že částka [částka] bude uhrazena k datu dohody a podpisu předávacího protokolu[částka] částka, bude uhrazena maximálně v 5 splátkách po [částka] na uvedený bankovní účet max do 20. dne v měsíci počínaje říjnem 2025. Pokud nebude dohodnutá částka připsána na účet k uvedenému datu, má pronajímatelka nárok na účtované částky z prodlení ve výši [částka] za každý den prodlení. Na dohodě je pak rukou napsáno, že dne [datum] bylo hrazeno v hotovosti [částka], kdy tuto částku pronajímatelka převzala proti podpisu.
7. Dne [datum] pak žalovaná podepsala Uznání závazku, ve kterém prohlásila, že uznává svůj závazek spatný k [datum] co do důvodu i výše ve výši [částka], kdy závazek vznikl na základě dohody o předčasném ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy dohoda byla součástí uznání. V uznání se žalovaná zavázala uhradit 5 x částku [částka], a to k datu [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy částka [částka] již byla uhrazena. Dále bylo bodu III. uvedeno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek, bude pronajímatelka účtovat podle dohody [částka] za každý den prodlení (viz uznání závazku na č.l. 14 spisu).
8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
9. Podle ustanovení § 2235 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
10. Podle ustanovení § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
11. Podle ustanovení § 2239 občanského zákoníku nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.
12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:
16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena platná nájemní smlouva v souladu s ustanovením § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do [datum], žalovaná byla povinna hradit žalobkyni měsíční nájemné a zálohy na služby. Ve smlouvě si strany ujednaly možnost výpovědi z nájmu, kdy dle čl. 4.1 měl nájemce právo bez udání důvodu vypovědět smlouvu s 3 měsíční výpovědní lhůtou začínající běžet kalendářním měsícem následujícím po měsíci doručení výpovědi. S odkazem na tento článek žalovaná svého práva využila a dne [datum] podala výpověď z nájemní smlouvy ke dni [datum], kterou žalobkyně přijala.
17. Zároveň byla téhož dne sepsána dohoda o předčasném ukončení nájemní smlouvy, ve které si obě strany dohodly sankce vyplývající z předčasného ukončení nájemní smlouvy a nedodržení smluvních podmínek. Spolu s dohodou bylo dne [datum] také v souladu s § 2053 o. z. sepsáno uznání závazku, ve kterém se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku [částka], kdy částka [částka] byla uhrazena v hotovosti na místě oproti podpisu žalobkyně a žalovaná se zavázala uhradit v pěti měsíčních splátkách po [částka] s tím, že v případě prodlení s úhradou splátek bude pronajímatel účtovat [částka] za každý den prodlení.
18. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí a přiznal žalobkyni právo na úhradu částky [částka] představující 5 x splátku [částka].
19. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky převyšující [částka], soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nad rámec jistiny žalobkyně uplatnila peněžité plnění představující smluvenou sankci za prodlení žalované s úhradou jednotlivých splátek, sjednanou částkou [částka] za každý den prodlení. Takové ujednání však v poměrech nájmu bytu neobstojí. Podle § 2239 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená, přičemž sankční postih prodlení s peněžitým plněním je v občanském zákoníku upraven institutem úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Je-li proto mezi stranami nájmu bytu sjednána sankce za prodlení ve výši přesahující zákonný úrok z prodlení, jde o zakázané ujednání, k němuž se nepřihlíží. K tomu lze přiměřeně odkázat na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle něhož je-li u nájmu bytu sjednána sankce ve výši přesahující zákonný úrok z prodlení, jde o zakázané ujednání, k němuž se nepřihlíží. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou pouze co do jistiny [částka], zatímco v rozsahu částky tuto sumu převyšující ji zamítl.
20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení představující uhrazený soudní poplatek výši [částka] a náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka za dva úkony (podání žaloba a účast u jednání) á [částka] dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb.
21. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku a uhradit jí náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.