Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni[částka] s kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a úrokem z prodlení 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a[částka] s kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a úrokem z prodlení 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu uzavření dvou smluv o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka]) a ze dne [datum] (č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka]). Podle první úvěrové smlouvy čerpal žalovaný celkem [částka], vrátil však pouze [částka]; podle druhé čerpal žalovaný celkem [částka], vrátil však pouze [částka]. Uhrazené částky žalobkyně podle smlouvy započítala na jistinu, úroky a poplatky, jak je patrno ze splátkových kalendářů. Pro neplnění smluvních povinností žalovaného následně využila žalobkyně svého práva a oba úvěry k [datum] předčasně zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Poté byl žalovaný ještě k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Podle zákona již doručená zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne [datum]. Na zahájené řízení byl nadto upozorněn také e-mailem.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil; soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně s žalovaným si prostředky dálkové komunikace dne [datum] potvrdili znění smlouvy [Anonymizováno] půjčka – revolvingový úvěr č. [hodnota] (č.l. 16-18, 22), obsahující informaci o čistém měsíčním příjmu žalovaného [částka] jako podnikatele z hlavní činnosti, totéž i z vedlejší činnosti a [částka] jako příjem dalšího člena domácnosti; úvěrový rámec sjednali na [částka] s úrokovou sazbou 18,88 %, RPSN 20,6 % a výší minimální měsíční splátky 2,45 % z úvěrového rámce, tj. [částka]. Sankce spojené s prodlením činily [částka] za měsíc vymáhání (mohla se podle smlouvy v budoucnu změnit a k [datum] je žalobkyně podle svého tvrzení změnila na [částka] za měsíc vymáhání) a smluvní pokuta [částka] za měsíc prodlení s úhradou úvěru před zesplatněním. Součástí smlouvy bylo také pojištění schopnosti splácet 8,9 % měsíčně z minimální splátky úvěru. Bonitu klienta před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala lustrací v SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, žádnou negativní skutečnost k žalovanému nezjistila (čl. 23-26). Vyšla z jeho prohlášení, že jeho příjem činí [částka] měsíčně, další příjem domácnosti je [částka] měsíčně, je svobodný s jedním dítětem, žijící ve vlastním bydlení, k výdajům domácnosti uvedl [částka] měsíčně. Žalovaný čerpal nejprve jednorázově [částka] na svůj bankovní účet č. [č. účtu], posléze hradil splátky a průběžně čerpal další úvěr (naposledy [datum]), splátku úvěru zaplatil naposledy [datum] (splátkový kalendář č.l. 19-21).
6. Předtím si ještě žalobkyně s žalovaným prostředky dálkové komunikace dne [datum] potvrdili znění smlouvy Smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním č. [hodnota] (č.l. 27-29, 34), obsahující informaci o čistém měsíčním příjmu žalovaného jako zaměstnance [částka] a [částka] jako příjem dalšího člena domácnosti; úvěrový rámec sjednali na [částka] s úrokovou sazbou 26,28 %, RPSN 46,27 % a výší minimální měsíční splátky 4 % z dlužné částky. Sankce spojené s prodlením činily [částka] za měsíc vymáhání (mohla se podle smlouvy v budoucnu změnit a k [datum] je žalobkyně podle svého tvrzení změnila na [částka] za měsíc vymáhání) a smluvní pokuta [částka] za měsíc prodlení s úhradou úvěru před zesplatněním. Bonitu klienta před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala lustrací v SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, žádnou negativní skutečnost k žalovanému nezjistila (čl. 35-38). Vyšla z jeho prohlášení, že jeho příjem činí [částka] měsíčně, další příjem domácnosti je [částka] měsíčně, je svobodný s jedním dítětem, žijící ve vlastním bydlení, k výdajům domácnosti uvedl [částka] měsíčně. Žalovaný čerpal úvěr průběžně (naposledy [datum]), splátku úvěru zaplatil naposledy [datum] (splátkový kalendář č.l. 30-33).
7. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisy z [datum] (č.l. 41, 43), odeslanými následujícího dne (č.l. 42, 44), aby v důsledku svého prodlení s úhradou závazků splatil celé čerpané úvěry podle uzavřených smluv. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku o úhradu dluhu (čl. 45-46).
8. Z ostatních předložených důkazů soud nic podstatného nezjistil.
9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v prvním případě do [datum], ve druhém do [datum] (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v prvním případě do [datum], ve druhém do [datum] (dále jen „o. z.“).
10. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný před sjednáním úvěrového rámce [částka] prohlásil celkový příjem domácnosti [částka], s jednou vyživovací povinností, ve vlastním bydlením, s měsíčními výdaji domácnosti [částka]. Z databází SOLUS, NRKI, ISIR a CEE žalobkyně žádné negativní skutečnosti k žalovanému nezjistila. Při sjednávání druhého úvěru do výše [částka] měla již žalobkyně s žalovaným zkušenost díky řádnému splácení prvního úvěru, k tomu uvedl celkový příjem domácnosti [částka], stále s jednou vyživovací povinností a ve vlastním bydlením, s měsíčními výdaji domácnosti navýšenými na [částka]. Rovněž lustrací v uvedených databázích žalobkyně k žalovanému nezjistila žádné negativní skutečnosti. Svou povinnost tedy žalobkyně podle soudu splnila.
11. Příslušenství staršího z úvěrů (RPSN 46,27 %) sice považuje soud z hlediska přijatelnosti za hraniční případ, vzhledem k nečinnosti žalovaného však neměl oč opřít případný závěr, že by již překročilo hranici únosnosti a mělo vést k absolutní neplatnosti této úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy a veřejným pořádkem (§ 547, § 580 a § 588 věty první o. z.). Aby mohl soud učinit závěr o lichevním ujednání ve smyslu § 1796 o. z. s následkem absolutní neplatnosti takové smlouvy, musely by v řízení nad rámec samotné výše sjednaného příslušenství nepřiměřené v porovnání s hladinou běžnou ve srovnatelném obchodním styku vyplynout ještě další (subjektivní) okolnosti na straně žalovaného, které by takový závěr mohly odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Což se v projednávané věci nestalo.
12. Žalobkyně prokázala, že žalovaný sjednané úvěry skutečně čerpal a splatil pouze jejich část, jednotlivé splátky žalobkyně umořila způsobem přehledně popsaným ve splátkovém kalendáři v souladu se smluvními podmínkami. Po třech měsících prodlení využila svého práva a zbývající jistiny úvěrů zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem a vyzvala jej k úhradě dluhu. Žalovaný na tuto výzvu podle tvrzení žalobkyně nereagoval, nic dalšího neuhradil ani přes dále zaslanou předžalobní výzvu. Soud proto žalobě vyhověl.
13. Dluh žalovaného (patrno z výpisu čerpání, splátek a úhrad) představuje v prvním (pozdějším) případě jistina [částka], dlužné pojistné [částka], náklady na vymáhání [částka] (3x [částka]), smluvní pokuty v celkové výši [částka] (3x [částka] za prodlení s úhradou splátky před zesplatněním), úrok z úvěru [částka] (součet účtovaného úroku z nesplacených splátek podle splátkového kalendáře a dále kapitalizovaný ve výši 18,88 % z jistiny [částka] od [datum] do [datum] – ke dni podání žaloby) a úrok z úvěru, snížený v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb. na výši odpovídající sazbě zákonného úroku z prodlení, tj. v tomto případě 12,75 %, z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. K tomu žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně (v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky [částka], kapitalizovaný od [datum] ke dni sepsání žalobního návrhu [datum] částkou [částka], a dále od [datum] do zaplacení.
14. V druhém (dřívějším) případě sestává dluh žalovaného (patrno z výpisu čerpání, splátek a úhrad) z jistiny [částka], nákladů na vymáhání v celkové neuhrazené výši [částka], smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek před zesplatněním v celkové neuhrazené výši [částka], úrok z úvěru [částka] (součet účtovaného úroku z nesplacených splátek podle splátkového kalendáře a dále kapitalizovaný ve výši 26,28 % z jistiny [částka] od [datum] do [datum] – ke dni podání žaloby) a úrok z úvěru, snížený v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb. na výši odpovídající sazbě zákonného úroku z prodlení, tj. v tomto případě 14,75 %, z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. K tomu žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně (v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky [částka], kapitalizovaný od [datum] ke dni sepsání žalobního návrhu [datum] částkou [částka], a dále od [datum] do zaplacení.
15. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek [částka], odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění účinném do [datum], a za jeden úkon právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění účinném od [datum] a 21 % DPH ve výši [částka].