Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z titulu nevrácené půjčky podle smlouvy ze dne [datum]; svůj dluh žalovaná stvrdila písemným uznáním ze dne [datum] s náhradním termínem splatnosti do [datum]; neuhradila však ničeho. V uznání dluhu smluvní strany sjednaly úrok z prodlení 0,1 % denně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Na probíhající řízení byla nadto upozorněna e-mailem, telefonicky se s ní spojit nepodařilo.K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila.Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] podepsali účastníci řízení Smlouvu o zápůjčce finančních prostředků, Hotovostní poskytnutí, jednorázové vrácení (č.l. 4), podle které převzala žalovaná od žalobce při podpisu smlouvy hotově [částka], které se zavázala vrátit do [datum]. Zápůjčku sjednali účastníci bezúročně s úrokem z prodlení 0,25 % denně. Žalobce ve smlouvě prohlásil, že zápůjčku neposkytuje v rámci své podnikatelské činnosti, činí tak na výslovnou žádost žalované, u které vznikla potřeba krátkodobého zapůjčení finančních prostředků. Dne [datum] podepsali účastníci řízení (žalovaná ověřeně) Dohodu o uznání závazku (č.l. 5) z poskytnuté půjčky [částka], který se žalovaná zavázala vyrovnat nejpozději do [datum]; smluvní strany sjednaly úrok z prodlení 0,1 % denně. Výzvami z [datum] (č.l. 6) a z [datum] (č.l. 7) vyzýval žalobce žalovanou k úhradě dluhu na dvou dostupných adresách.Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal, že dne [datum] uznala žalovaná písemně co do důvodu i výše svůj dluh vůči němu plynoucí z neuhrazené zápůjčky [částka] podle smlouvy ze [datum] ve smyslu § 2390 a násl. o. z.; má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalobce ve smlouvě prohlásil, že žalované neposkytuje zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a v řízení nevyšel najevo opak; zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, se proto v projednávané věci neaplikuje. Žalovaná současně pro svou nečinnost nerozporovala tvrzení žalobce, že na tento dluh neuhradila ničeho. Soud proto žalobě vyhověl, podle § 1970 o. z. i pro úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí doby stanovené uznáním dluhu do zaplacení ve výši sjednané smluvními stranami; sjednaný úrok 0,1 % denně (36,5 % ročně) je sice na hranici přiměřenosti, neboť dosahuje výše trojnásobku zákonné úrokové míry (12 % ročně k [datum] podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); zápůjčka však byla současně sjednána jako bezúročná, soud proto neshledal mezi smluvními stranami takovou nerovnost a nevyváženost, aby jej vedla k úvaze o neplatnosti takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy, k níž by přihlížel i z moci úřední (§ 588 o. z.).Ve sporu úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť prokázal, že žalované zaslal předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek [částka] a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka za předžalobní výzvu, podanou žalobu a účast při jednání 3x [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].