Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 12,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a [částka] na nákladech spojených s vymáháním pohledávky.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu s poplatkem [částka] do jednoho měsíce, tj. do [datum]. Svůj závazek však nesplnila, neuhradila ničeho. Žalobkyně požadovala [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, [částka] jako náklady spojené s uplatněním pohledávky a [částka] na smluvní pokutě za prodlení žalované podle uzavřené smlouvy. Předžalobní upomínku žalované odeslala. Ke zkoumání majetkových poměrů žalované před sjednáním úvěru žalobkyně netvrdila ničeho; sama operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kam jí byla v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena fikcí. O probíhajícím řízení byla nadto informován e-mailem. Telefonicky se s ní spojit nepodařilo.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalované soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou si prostředky dálkové komunikace potvrdily dne [datum] smlouvu o zápůjčce (č.l. 12-14), na základě které žalobkyně převedla na bankovní účet žalované č. [č. účtu] téhož dne [částka] (č.l. 10-11) a žalovaná se zavázala vrátit zpět [částka] do jednoho měsíce, tj. do [datum]; sjednaná RPSN činila 2 969 % (znovu č.l. 12). Žalovaná neuhradila ničeho (netvrdila opak), ač byla opakovaně upomínána (č.l. 15-17). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (č.l. 18-19). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni [datum] byla v rámci splněného oddlužení žalovaná pravomocně osvobozena od placení dosud neuspokojených pohledávek (KSBR [spisová značka]).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „o. z.“).
6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně netvrdila a neprokazovala zkoumání úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou, sama v návrhu operovala s možnou neplatností smlouvy. Z insolvenčního řízení je přitom zřejmé, že v minulosti měla žalovaná potíže dostát svým finančním závazkům, a z výše sjednaného úvěru je zřejmé, že je tomu tak i nadále.
7. Kromě toho by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které tisícinásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.
8. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že od žalobkyně poskytla žalované bankovním převodem [částka], které nevrátila (což nepopřela). Žalovaná tedy přijala uvedenou částku bez právního důvodu a je povinna ji vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.
9. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalované není soudu nic známo.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastnic v řízení je v zásadě totožný.
11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.